Fotoreportáž Jana Rasche z letošního veletrhu Art Basel (zde)

Veletrh, který je největší a nejprestižnější událostí svého druhu na světě, je pro veřejnost oficiálně otevřen od čtvrtka 14. června do neděle 17. června, přednostní prohlídky a předvernisáže ale probíhaly již od pondělí odpoledne. Hned v úterý, kdy byl veletrh otevřen pouze pro zvané hosty, projevilo Muzeum moderního umění zájem o Kolářové asambláž Pětkrát čtyři. Rozměrné dílo z roku 1967 galerie Krobath nabízí za 65 tisíc eur. „Nechci říkat, že už je ruka v rukávě, protože jednání s muzei vždy trvají o něco déle. Jsem si ale celkem jistý, že když nekoupí konkrétně tohle dílo, tak nějaké jiné určitě. Mají o Bělu Kolářovou opravdu velký zájem,“ řekl ART+ galerista Peter Krobath, který spolupracuje s umělčinou rodinou.

Druhým velkým úspěchem českého umění je účast hned dvou mladých umělců v doprovodné sekci Art Statements, na které se menší galerie představují monografickými výstavami svých kmenových autorů. Pražská galerie Hunt Kastner Artworks vystavuje Dominika Langa a bratislavská Gandy Gallery Adama Vačkáře. „Reakce na Dominikovu práci jsou velice pozitivní. Máme řadu nabídek k dalším spolupracím, mimo jiné od londýnské galerie White Cube,“ hodnotila první dny veletrhu ve středu galeristka Camille Hunt. „Zájem je o jednotlivé sochy a k nim patřící kresby, ale radši bychom prodali celou instalaci jako celek, protože tak dává víc smysl. Ale uvidíme, ještě není konec,“ dodala. Lang instalací nazvanou Model díla navazuje na své loňské prezentace na bienále v Benátkách a ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého. Dialog s dílem svého otce tentokrát rozvíjí formou sádrových modelů soch vytvořených podle otcových kreseb.

Veletrh se zaměřuje zejména na současné umění, takže zastoupení českých autorů klasické moderny nikdy nebylo velké. Obraz od Františka Kupky se na veletrhu naposledy objevil před čtyřmi lety (koupil jej tehdy český sběratel), Kupka, Toyen či Jindřich Štyrský však zpravidla bývají poměrně dobře zastoupeni alespoň pracemi na papíře. Tuto středu se však v expozici bylo možné setkat všehovšudy s jednou Štyrského koláží, a to v expozici pařížské galerie 1900–2000, která se zaměřuje na surrelismus a surrealistické tendence v poválečném umění. Koláž nazvaná Rose publique z roku 1935 byla vystavena v sousedství kresby od Marcela Duchampa a hned po prvním dni byla opatřena červeným puntíkem značícím, že dílo je prodáno.

O českou fotografii je ve světě tradičně větší zájem než o malbu a platí to i letos. Nejkvalitnější a nejpočetnější kolekci nabízí berlínská galerie Kicken. Nejdražším kusem je abstraktní kompozice od Jaromíra Funkeho za 200 tisíc eur. Drtikolův akt z roku 1929 galerie nabízí za 120 tisíc eur. Úspěchem je také prodej rozměrného aktu od Josefa Ehma galerií Stephen Daiter z Chicaga. Ačkoliv Ehm nemá zdaleka takové mezinárodní renomé jako Drtikol, Funke nebo Sudek, jeho Akt se zlatou krajkou z roku 1946 se prodal za 25 tisíc dolarů. Rozhodujícím důvodem patrně bylo, že šlo o autorskou zvětšeninu z přelomu 40. a 50. let, na danou dobu navíc neobvykle velkého formátu (96,5 x 66 cm).

Ze současných autorů se je na veletrhu možné setkat ještě s pracemi Jana Merty (mnichovská galerie Rüdiger Schöttle) a Evy Koťátkové (galerie Meyer Riegger z Karslruhe). Ján Mančuška a Jiří Kovanda, které rovněž zastupují zahraniční galerie, tentokrát neměli díla přímo v expozici. Hned dvě galerie (gb agency z Paříže a Martin Janda z Vídně) nabízely konceptuální díla Slováka Romana Ondáka.