Praha na týden ožije uměním
24. srpna 2022
Text Redakce ART+ | Datum 05.05.2014
Sedmadvacátý ročník nejprestižnějšího veletrhu s uměním a starožitnostmi TEFAF v Maastrichtu, na kterém se představilo 274 obchodníků, skončil sice již před měsícem, za pozornost však stojí některé „produkty“, jež díky němu vznikly.
![]() | Instalace v kunstkomoře Georga Laueho na veletrhu TEFAF / březen 2014 / foto: Harry Heuts |
Mnohé galerie vydávají ke svým prezentacím na TEFAFu katalogy. Například Galerie Bernard de Grunne z Belgie, zabývající se uměním původních obyvatel subsaharské Afriky, Oceánie a Indonésie, přivezla na letošní ročník katalog o umění africké jazykové a etnické skupiny Senufo. Obchodník se starožitnostmi Robert Aronson z Holandska, jenž patří k páté generaci světově proslulých prodejců delftské fajáns, uspořádal letos v rámci své prezentace výstavu o sběratelské vášni královny Marie II. Stuartovny. Panovnice nakupovala v druhé polovině 17. století ve velkém fajánsové výrobky a šířila jejich slávu po Nizozemí, Anglii a Francii. Součástí výstavy byl katalog s vyobrazením více než sedmdesáti ukázek špičkové delfské fajánse ze soukromých sbírek.
![]() | Logo veletrhu TEFAF vytvořené z růží / březen 2014 / foto: Bodine Koopmans |
Novou knihu vydal u příležitosti TEFAFu také majitel mnichovské kunstkomory Georg Laue. Jedná se o další, letos již desátý díl knižní řady, věnovaný tentokrát benátskému filigránovému sklu. Laue si kromě dalších odborníků přizval ke spolupráci i dánského historika umění Mogense Bencarda, který v publikaci představil nejdůležitější veřejnosti přístupnou sbírku tohoto typu skla vystavenou na zámku Rosenborg v Kodani. Svou expozici na veletrhu Laue ob rok zasvěcuje určitému tématu, v předchozích letech to bylo například memento mori, artefakty z jantaru, soustružené slonovinové předměty, příbory nebo kategorie tradiční kunstkomory: scientifica a exotica.
![]() | Stánek galerie Bernard de Grunne na veletrhu TEFAF / březen 2014 / foto: Harry Heuts |
Každý obchodník se starožitnostmi určitě potvrdí, že shromáždění špičkových ukázek jednotlivých témat v takovém rozsahu, aby vznikla ucelená kolekce, jež se dá prezentovat na TEFAFu, je výkonem hodným mistra. Georg Laue přivezl v březnu do Maastrichtu soubor 41 předmětů z filigránového (nitkovaného) skla z 16. a 17. století, vyrobených v Benátkách nebo v holandských, francouzských a českých sklárnách tzv. po benátském způsobu („à la façon de Venise“). Soubor shromažďoval celých deset let. „Prezentovaná sbírka je největší kolekcí tohoto typu, která se kdy na trhu s uměním a starožitnostmi objevila a většina kusů ještě nikdy nebyla publikována ani vystavena“, doplňuje Laue. Unikátní je podle něj i proto, že dokumentuje velkou rozmanitost tvarů nádob z filigránového skla, jež se v renesanci a baroku vyráběly.
![]() | Skupina předmětů z filigránového skla / Benátky a „à la façon de Venise“ / 16. – 17. století / foto: Kunstkammer Georg Laue |
Zvolené téma dobře zapadá do konceptu kunstkomory a naplňuje Laueho heslo „zázraky lze sbírat“, protože křehké tenkostěnné skleněné poháry, sklenice, misky, džbány a talíře zdobené uvnitř ve hmotě rafinovanými vzory z mléčně bílých vláken zaznamenaly po roce 1530, kdy je začali takto zdobit muránští skláři, obrovský boom: do svých sbírek je toužili získat nejen panovníci, ale staly se rovněž nedílnou součástí evropských kunstkomor, přezdívalo se jim „bílé zlato“. Dodnes milovníky umění fascinují mimo jiné i proto, že při pohledu na jejich dokonalost se dá jen stěží uvěřit, že je vyrobila lidská ruka; jejich výzdoba připomíná spíše op-art nebo počítačový design.
![]() | Desátá kniha z edice kunstkomory Geora Laueho: „The White Gold of Venice. Filigree Glass for European Kunstkammer“ / 2014 / foto: Kunstkammer Georg Laue |
Jednotlivé artefakty se daly na veletrhu koupit v cenovém rozmezí od 5 tisíc do 150 tisíc euro. Před zahájením veletrhu se nechal Laue slyšet, že nejraději by svou sbírku nerozprodával po kusech, ale uvítal by zájemce, který ji koupí celou. Jeho přání sice nebylo vyslyšeno, některé kusy se však dostaly do prestižních světových institucí, například velký talíř s hustým síťovým dekorem koupil za zhruba 50 tisíc euro do muzejních sbírek zástupce Muzea umění v Minneapollis.
![]() | Žardiniéra v podobě královny Marie II. / delfská fajáns / Delft / kolem 1690 / foto: Aronson Antiquairs |
Obraz Gabriela von Maxe na letošním TEFAFu, o loňském ročníku veletrhu v Maastrichtu více zde.
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 202224. srpna 2022
22. srpna 2022
18. srpna 2022