Mince Albrechta z Valdštejna za statisíce a miliony
10. června 2022
Text Chmelařová Marcela | Datum 11.01.2013
Jen málokdo tuší, že aukční prodej, hojně rozvinutý v předválečné první republice, fungoval za specifických regulovaných podmínek také po válce. V znárodněném hospodářství omezená síť aukčních domů přežila pod hlavičkou podniku ANTIKVA, spadající pod národní podnik Obchodní domy. Sortiment odpovídal vkusu a požadavkům doby, ale také pravidlům "nové socialistické společnosti". Někteří, dnes okrajoví autoři, stáli tehdy doslova jmění, jiní, kteří dnes stojí milióny, vyšli na pár stovek nebo tisíc.
V našem novém seriálu se podíváme na nejzajímavější ukázky z tehdejších aukčních katalogů ANTIKVA. Půjde vesměs o autory, které dobře známe ze současných aukcí. Cenové změny, které tato historická data v porovnání s dnešními vykazují, zdaleka nevypovídají jen o finanční hodnotě. Jsou pro nás zajímavým dokladem proměn vkusu i společenského statusu jednotlivých jmen. U režimem protěžovaných autorů jsou tyto změny vůči dnešku v řádu desetiletí zcela zásadní. Na některé z těchto poválečných aukčních hvězd se podíváme dnes. V některém z příštích dílů pak na malíře zatracované klasické moderny, prodávané někdy doslova za pár stovek.
Oldřich Blažíček: Společnost na terase / olej na plátně / 114 x 102 cm
ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 53 / prosinec 1951 / vyvolávací cena: 35 000 Kčs / prodejní: 65 000 Kčs
Aukce podniku ANTIKVA
Tehdejší narychlo vydávané brožované aukční katalogy obrázky právě neoplývaly. V lepším případě jich tenká brožura obsahovala cca dvě desítky na 1200 i více dražených položek. Pochopitelně černobílých v nepříliš kvalitním tisku. Ta nejcennější díla se často z taktických důvodů ani v obrazové příloze neobjevila, vedoucí pobočky neměl často zájem na ně příliš upozorňovat, důvodů mohlo být ale pochopitelně více. Často se také z časových či jiných důvodů stalo, že obrazová příloha scházela úplně.
Aukce tehdy zpravidla probíhaly ve třech, ale častěji ve čtyřech po sobě jdoucích dnech. V každém se dražilo čtyři, pět stovek čísel. V katalogu byly za sebou řazeny bez ladu a skladu a jakékoliv souvislosti starožitnosti, perské koberce, šperky i díla výtvarného umění nejrůznějšího původu a stáří, položky za desetikorunu vedle těch tisícových. Popisky položek nebyly právě precizní, i u malířských děl často scházely rozměry a další určení. Zkrátka se spoléhalo, že zkušený sběratel použije katalog jen pro základní orientaci. To podstatné bylo k vidění na předaukčních výstavách, tam bylo patrně možné mezi stovkami průměrností objevit i zcela zásadní perly. Brzy po válce se vzadu v katalogu občas objevovaly také tzv. položky na volné podání (nejnižší možná nabídka činila 5 Kčs), často to byly například bibliofilie nebo blíže neurčené předměty.
Co možná dnešní kupující potěší, je fakt, že aukční provize se tehdy téměř vyrovnala té dnešní: v roce 1951 činila 15% plus dalších 3,4% za všeobecnou daň.
Luděk Marold: V lesní restauraci / lavírovaná tuš a akvarel na papíře / reprodukováno v Maroldově albu
ANTIKVA Melantrichova 5 / k.č. 41 / duben 1951 / vyvolávací cena: 15 000 Kčs
Oldřich Blažíček a major Zeman
Důležitý představitel moderní české krajinomalby, jeden z nejoceňovanějších oficiálních autorů poválečné éry, je Oldřich Blažíček (1887 - 1953). V aukčních katalozích byl označován zásadně s titulem "profesor" - tomu odpovídaly také velmi vysoko nasazené ceny. Figuruje zde jako jeden z vůbec nejdražších malířů té doby. Vyvolávací cena za obraz Společnost na terase, 35 tisíc korun bez provize, tedy 41 tisíc s provizí, je na tehdejší dobu extrémně vysoká. Odpovídá hodnotě těch nejdražších perských koberců, které byly vůbec nejcennějšími draženými položkami té doby. Představovaly totiž "skutečný majetek". V historickém aukčním katalogu se nám, díky jeho pilnému původnímu majiteli, který si na dražbě zapisoval dosažené ceny, dochovala i částka, kterou nakonec kupec za dílo zaplatil: neuvěřitelných 65 tisíc korun (s provizí 77 tisíc korun)! Tato částka byla tehdy dost možná aukčním rekordem a netřeba dodávat, že tuto exklusivní koupi si v té době mohla dovolit jen opravdová politická elita.
Je třeba ale také říci, že reprodukovaná práce Společnost na terase představuje jedno z nejzdařilejších Blažíčkových děl. Podobná figurální prace a navíc v tomto rozměru je velmi vzácná, podle údajů ART+ naším trhem za poslední desetiletí neprošla ani jediná. K oné částce 77 tisíc korun - dodejme jen pro srování, jaký byl v roce 1951 průměrný měsíční plat: 1006 korun. V této době stále ještě fungoval poválečný přídělový potravinový systém, a tedy i černý trh. Kilogram chleba stál tehdy, ještě před měnovou reformou v roce 1953, v obchodech 8 Kčs, na černém trhu dvojnásobek. Kilogram cukru stál 16 korun, na černém trhu ale i 140 korun.
Neveselá doba. Mimochodem, do této doby, roku 1950, je zasazen i sedmý díl seriálu Major Zeman - Mědirytina, vyprávějící o černém trhu s potravinovými lístky.
Julius Mařák: Lesní jezírko / uhel na kartonu / 77 x 99 cm / s poznámkou vystaveno v NG r. 1950
ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 37 / březen 1951 / vyvolávací cena: 12 000 Kčs / dosažená: 26 000 Kčs
Luděk Marold a Julius Mařák
K velmi populárním autorům minulosti patřil i secesní žánrový malíř Luděk Marold (1865 - 1898), dnes stojící, spolu s ostatními autory 19. století, relativně na okraji zájmu. Své zájemce si na novodobých dražbách nachází teprve v posledních letech. Každopádně položka V lesní restauraci byla v roce 1951 nabízena za necelých 18 tisíc korun s provizí (za akvarel!). Částky, za které byly v posledních letech Maroldovy akvarely prodávány na našem trhu, často nejsou o mnoho vyšší.
K obecným rysům a vkusu poválečné doby, jimiž se podstatně liší od té dnešní, totiž patří překvapivé docenění a vysoký kredit prací na papíře, grafiky, kreseb, spolu s tím i starého umění a drobných starožitností. To jsou vše tržní segmenty, které poslední dvě desetiletí u nás stojí poněkud stranou zájmu a důvěry kupců. V obecné rovině měly také za éry socialismu daleko vyšší společenský a sběratelský statut krajinářské práce nejrůznějšího stáří a původu. Krajinářské hvězdy jako Antonín Slavíček nebo Julius Mařák (1832 - 1899) patřily pochopitelně ke špičce. Mařákových prací, a to nejen kreseb, ale i maleb, se v katalozích objevovalo daleko více než nabízí dnešní trh. Jeho Lesní jezírko, rozměrný uhel na kartonu, vystavený rok před aukcí na výstavě v Národní galerii (ano, i tyto mechanismy stále dobře fungují i dnes!), byl vyvoláván za 14 tisíc.
Díky pilnému původnímu majiteli katalogu a dražiteli (dnes již patrně zesnulému) se nám i zde zachovala šokující konečná cena. S provizí zaplatil kupec za Mařákův uhel více než 30 tisíc tehdejších korun! Mimochodem, je fascinující procházet šest a více desetiletí starý katalog se záznamy původního majitele! Onen pán měl slabost zejména pro starožitnosti a drobné sakrální předměty, ceny u děl výtvarného umění si značil jaksi mimoděk, jen u zajímavých nebo mimořádně cenných položek. Dle ušlechtilého písma a vkusu šlo patrně o staršího vzdělaného člověka s rozhledem, který nabyl dost možná ještě na předválečných aukcích.
Jaroslav Šetelík: Hradčany / olej na plátně / 65 x 73 cm
ANTIKVA Mikulandská 7 / k.č. 19 / duben 1950 / vyvolávací cena: 14 000 Kčs
Jaroslav Šetelík a ikonické Hradčany
Jednou z aukčních hvězd poválečné doby je i malíř Jaroslav Šetelík (1881 - 1955) se svými Hradčanami a jinými pohledy na Prahu. I jeho díla se vyznačovala neobvykle vysokými vyvolávacími cenami. Pochopitelně! Tyto pohledné, kvalitně namalované a přitom politicky nezávadné městské veduty, prodchnuté jistým "národním duchem" se přímo nabízí jako vhodná výzdoba do všech reprezantativních i jiných kancelářských prostor. A kolik se jich jen dnes nachází v depozitářích veřejných sbírek! V katalozích poválečné ANTIKVY patří také Šetelík k nejprodávanějším a také často reprodukovaným autorům. Tento náš, poměrně malý exemplář Hradčan byl v roce 1950 nabízen i s provizí za necelých 17 tisíc korun.
V novodobé aukční historii se Šetelík rovněž objevil na velké řadě aukcí a stále má své sběratelské příznivce (naopak o investičním "publiku" zde opravdu hovořit nelze). Jeho ceny dnes dosahují řádově maximálně dvou set tisíc korun. V posledním roce se však z patnácti nabízených děl prodaly pouze čtyři. Nejdražší z nich, téměř dvoumetrové plátno Pohled na Pražský hrad, vyšlo na pouhých 150 tisíc korun, ostatní tři pak sotva na poloviční částku! Kdo tedy v 50. letech investoval do tehdejší jistoty - Šetelíka, pak v horizontu půlstoletí právě moc nevydělal.
Vůbec nejvyšší novodobé ceny Šetelík dosáhl s více než dvoumetrovým obrazem Malá Strana od Hradčan. V květnu 2007 se tato malba datovaná do roku 1918 prodala za rekordních 384 tisíc korun. To je však z hledika Šetelíkových prodejů zcela výjimečná částka. (O jiném rozměrném Šetelíkově obrazu, draženém před dvěma lety v Dorotheu, jsme psali zde.)
Co dodat, Hradčany byly ve své době jistě ikonické, lze je ostatně objevit i v kanceláři již zmíněného majora Zemana a dost možná i v mnoha kancelářích současných krajských či městských zastupitelů.
Aukce a příběh Valdštejnových mincí
Výsledky aukcí z letošního prvního pololetí ukazují trvalý zájem o mince Albrechta z Valdštejna. Sběratelé vysokým částkami oceňují nejen jejich velkou vzácnost, ale i jméno slavného vojevůdce. Letošním rekordem bylo 10,5 milionu korun za zlatý de...
Výsledky, Historie | 10. června 2022Obrazu Zahrada z roku 1960 patří titul prvního Sýkorova díla, které se v aukci prodalo za více než milion korun. Stalo se tak před patnácti lety a třemi měsíci. Nejdražším autorovým prodejem nicméně Zahrada byla jen o něco déle než měsíc.
Historie | 14. února 2022V neděli uplynulo deset let od aukce sbírky amerických manželů Hascoeových. Aukce v červnu 2011 v Londýně vynesla přes 320 milionů korun a dosažené ceny znamenaly aukční rekordy pro Františka Kupku, Josefa Čapka, Františka Foltýna, Václava Špálu a...
Historie | 15. června 202110. června 2022
14. února 2022
15. června 2021