Text | Datum 24.01.2022
Newyorský týden starých mistrů Masters Week se, stejně jako vloni, nese ve znamení velkých očekávání. A opět jsou spojena s výjimečným dílem Sandra Botticelliho. Přesně před rokem byl aukční svět ohromen rekordními téměř dvěma miliardami korun (92,2 miliony dolarů) za Portrét mladého muže s medailonem, ve čtvrtek 27. ledna se bude v ústředí Sotheby´s jistě vyhlížet i případný úspěch Bolestného Krista.
![]() |
|
Mohlo by se zdát, že mistrovské dílo génia vrcholné italské renesance již nemůže ničím překvapit, ale předaukční průzkum přinesl nová zjištění i v tomto případě. Botticelliho malba na dřevěné desce spadá do umělcova pozdního období, mezi léta 1500 až 1510. Ať už pod vlivem bouřlivých událostí kolem radikálního hnutí dominikána Girolama Savonaroly ve Florencii (1494-98), nebo jednoduše pokročilejším věkem (zemřel v 65 letech) se z této Botticelliho etapy zachovalo jen minimum prací.
Zpodobení Bolestného Krista odpovídá Botticelliho estetickému i spirituálnímu pojetí náboženského umění a naplňuje naši představu o devočním obraze: polopostava v téměř životní velikosti, s pohledem upřeným na věřícího, s atributy odkazujícími na mučednické poslední chvíle jeho pozemského života. Co však Botticelli pojal zcela inovativně, je propojení vší pašijové ikonografie do jediného, tak přesvědčivého výrazu. Svázané ruce i paže, trnová koruna a rudá tunika se vztahují ke scénám tupení Krista, rány po hřebech souvisí s přibíjením na kříž, vytkávaná písmena na krčním lemu citují nápisovou tabulku INRI při ukřižování, prsty vložené do otevřené rány na hrudi připomínají setkání s nevěřícím Tomášem po zmrtvýchvstání.
Nejsilněji pak působí, zcela v duchu tzv. renesančního křesťanského symbolismu, svatozář z grisaillových andělů nesoucích nástroje Kristova utrpení. Truchlící andělé s Arma Christi letící v kruhu za Kristovou hlavou, jsou Botticelliho zásadním vkladem k intenzivní meditaci nad Spasitelovým příběhem. Takové přiblížení se k bolestnému Kristu bylo patrně i hlavním posláním obrazu: objednateli měl sloužit k soukromé zbožnosti, obrazně i doslova, tváří v tvář.
![]() |
Deska i temperová malba jsou i po více než pěti stech letech ve výborném technickém stavu, jak potvrdila pečlivá restaurátorská prohlídka. Ta také díky infračervené reflektografii odhalila dosud neznámou podkresbu, jež na první pohled nesouvisela s definitivou. Až otočením podkladu o 180 stupňů se z nesouvislých linií vynořila skica Madony s jasně čitelným Ježíškovým obličejem. Tento intimní výjev s Pannou Marií hladící se s dítětem, se odvozuje od východokřesťanské ikony typu Eleúsa, tedy Madona „něžně milující“, a v domácím kontextu jej známe například z některých malovaných i sochařských krásnoslohých Madon. Zda se Sandro Botticelli rozhodl opustit námět Madony kvůli zakázce na Bolestného Krista či jen vyměnil materiál (na klíčové místo styku obou tváří vyšel velký suk), se lze jen dohadovat. Jasné ale je, že dřevěnou desku otočil a druhotně použil.
Že se tato zajímavost objevila až nyní, v souvislosti s přípravou díla k prodeji, vychází z neobvyklé provenienční historie. Je dohledatelná do poloviny devatenáctého století, kdy pozdní florentské quattrocento získávalo na popularitě a Itálie byla oblíbeným rezidenčním městem movitých Evropanů. Nějak tak se Bolestný Kristus dostal do sbírky britského politika Edwarda Johna Sartorise a jeho manželky Adelaidy Kembelové Sartorisové, slavné operní pěvkyně, při jejich pobytech v Římě. V rodinné kolekci v Hampshire a Londýně zůstal obraz až do listopadu 1963, kdy jej tehdejší majitelka Lady Cunynghamová, prapravnučka Sartorisových, nabídla k prodeji u londýnské síně Sotheby´s. Za 10 tisíc liber jej přes prostředníka zakoupil americký sběratel a nyní, po necelých šedesáti letech, se bude nabízet v newyorské centrále za odhadovaných minimálně 860 milionů korun (40 milionů dolarů). Na položku je prodávajícímu uplatněna garantovaná cena.
![]() |
Tato i na staromistrovské chef-d'œuvry úctyhodná částka je výslednicí několika faktorů. Jednak se aktuálně dražený Bolestný Kristus vyvezl na vlně botticelliovského zájmu z posledních dvou tří let (červen 2019, Zurich, Portrét mladého muže, přisáno (?) – 180 milionů korun; říjen 2019, Frieze Masters, Portrét Michele Tarcanioty – 705 milionů korun; leden 2019, NY, Portrét muže s medailonem – 2 miliardy korun), jednak se zúžil potenciální okruh nabídek pozdního Botticelliho na dva či tři kusy celosvětově. Dále se na základě umělecko-historických analýz zpřesňovala atribuce obrazu: od „dílenského“ určení v 70. letech až k přiznanému autorství při ojedinělém vystavení na přelomu roku 2009/10 ve Städelově muzeu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Jak si Bolestný Kristus v aukci povede doopravdy, si budeme muset ještě chvíli počkat, nicméně organizátoři si pozornost médií i možných kupců zajišťovali již s předstihem. Botticelliho dílo vyslali na přehlídkové turné po svých pobočkách, takže krátce okouzlovalo diváky v Hong Kongu, Los Angeles, Londýně a naposledy v Dubaji. I v takto kulturně a nábožensky odlišné oblasti jakou jsou Spojené arabské emiráty, vidí aukční síň velký potenciál. Podle Sotheby´s tam během pár let vzrostl zájem o evropské staré mistry až o čtyřicet procent a sami čelní představitelé emirátů neskrývají ambice promlouvat do celosvětového kulturního dění.
![]() |
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 2022