Rukojeť i pochva obou šavlí (ta pražská je asi o deset centimetrů delší) jsou bohatě zdobeny tyrkysem a jadeitovými destičkami v pozlacené stříbrné montáži s florálními motivy. Reversní strana je zdobena gravírovaným květinovým ornamentem. Šavle nebyly určeny k boji, ale symbolizovaly bohatství a moci Osmanské říše.

Obdobné zbraně se nacházejí ve sbírkách v Moskvě, Krakově či Budapešti, které opatrují významné kolekce tureckých militarií. Polský historik Zdislav Źygulski je nazývá "šavlemi v imperiálním stylu". Vyráběly se v sultánských dílnách v Istanbulu a byly používány vysokými hodnostáři pro slavnostní účely nebo jako diplomatický dar. Se stejnou šavlí je na jedné z knižních miniatur zobrazen i sultán Osman II., který vládl v letech 1618 až 1622.

Ahmed Nakşi: Osman II.   na koni, kolem 1620,    Topkapi Palace Museum

 

Osmanská říše byla v 17. století na vrcholu své moci, byť se potýkala s řadou vnitřních problémů a čelila opakovaným povstáním a vojenským vzpourám. Při jedné takové byl janičáry zavražděn i zmiňovaný Osman II., kterému tehdy nebylo ještě ani osmnáct let. V době svého největšího územního rozsahu se Osmanská říše rozkládala od Alžíru po Adenský záliv a od Kaspického moře po dnešní Chorvatsko. Její expanze do Evropy vyvrcholila roku 1683 neúspěšným obléháním Vídně, kde bylo turecké vojsko odraženo díky pomoci desetitisícové polské armády pod vedením krále Jana III. Sobieského.

Čepel šavle, kterou v červnu dražil Arthouse Hejtmánek, nese polskou značku IPZD, což naznačuje, že se šavle dostala do střední Evropy již v raném novověku jako válečná kořist či diplomatický dar. V letech 2012 a 2014 byla dvakrát neúspěšně nabízena v aukcích islámského umění v Londýně, pochází však z našeho území. Její přesná provenience není známa, podle Tomáše Hejtmánka ji prodávající před čtyřiceti lety koupil ve starožitnostech.

V dražbě, která startovala na částce 1,1 milionu korun, se o ni utkalo šest zájemců, mezi nimi dražitelé z Polska a Turecka, nakonec však zůstane v České republice. Dosaženou cenu 4,2 milionu korun je těžko s čím srovnávat, neboť i v mezinárodním měřítku jde o unikát. Když se šavle v nabídce Sothebyʼs objevila poprvé, časopis Islamic Art napsal, že jde o příležitost získat vzácné dílo muzejní kvality, jaké se na trhu objevuje jen jednou za generaci. Společnost však podle všeho netrefila správnou cenovou hladinu, když původní odhad počítal s částkou 350 až 600 tisíc liber.

Šavle dražená ve středu 19. října na aukci islámského umění společnosti Sothebyʼs má střídměji zdobenou pochvu, avšak kvalitnější čepel se zlatem vykládanými verši z koránu. Zajímavostí je, že stejně jako šavle z nabídky Arthouse Hejtmánek má českou provenienci. Podle aukčního katalogu pochází ze sbírky Karla Javůrka, pozapomenutého malíře historických výjevů druhé poloviny 19. století. Předaukční odhad počítal s cenou 30 až 50 tisíc liber (bez aukční provize a DPH), konečná cena vystoupala na 58,5 tisíc liber, což je necelých 1,8 milionu korun.

 

Nejdražší chladnou zbraní prodanou na českých aukcích byla dosud ruská šavle se zlatým monogramem cara Alexandra I. na čepeli, vyrobená roku 1801 v Tule, která se před rokem prodala na aukci společnosti Antikvity za vyvolávací cenu 778 tisíc korun. Na druhém místě figuruje ruská důstojnická šavle typu "šaška", zdobená zlaceným a modřeným leptem, která byla před devíti lety na aukce brněnské společnosti Zezula vydražena za 563 tisíc korun.

Pokud jde o islámské umění, tak předchozí rekord patřil mamlúckému noži z damascénské oceli s bohatě vykládaným pouzdrem, práce z 14. až 16. století, který na podzim 2013 na aukci Galerie Arcimboldo vystoupal z 446 na 806 tisíc korun. Titul nejdražší starožitnosti českých aukcí poslední rok a půl patřil bohatě vyřezávanému nosorožčímu rohu, který byl Galerií Arcimboldo vydražen za 3,35 milionu korun.