Text Rajlich Tomáš | Datum 18.04.2014
Asi nejvýraznějším diváckým dojmem z letošního veletrhu TEFAF v Maastrichtu – krom obligátní květinové výzdoby – byl pocit, že trh se starými mistry je už notně probraný. Jako jedna z hlavních atrakcí tu byla prezentována velká kytice od Jana van Kessela staršího. Šlo sice o mistrovský obraz, údajně o malířovu největší známou malbu, ale přiznejme si – Jan van Kessel starší, vnuk Jana Brueghela staršího, není zrovna autorem, jehož by někdo jmenoval mezi nejslavnějšími mistry vlámského malířství.
![]() |
Jan van Kessel st: Květinové zátiší olej na dřevě / 52 x 37 David Koetser Gallery |
Holandské a vlámské umění 17. století jsou přitom na veletrhu tradičně zastoupeny nejlépe. Sice již nejde o díla Rembrandta či Rubense, ale stále se v nabídce objevují reprezentativní kusy od autorů jako Jan van Goyen, Salomon van Ruysdael, Jan Steen či Pieter Brueghel mladší. Nabídka italského či francouzského umění je výrazně slabší. Opravdu špičkové kusy – byť od málo známých autorů – byly po první týdnu veletrhu zpravidla již označené jako prodané.
Některá vystavená díla jen o pár měsíců dřív prošla aukčním trhem. Asi nezajímavějším příklad představoval portrét apoštola, který byl začátkem prosince loňského roku prodán na denní aukci Sotheby's v Londýně jako práce dílny Jusepeho de Ribery. Londýnské galerii Fergus Hall se při čištění malby podařilo najít malířovu signaturu a na TEFAFu obraz již nabízela jako Riberovo vlastnoruční dílo. Zdaleka však nešlo jen o nově identifikované kusy. Hlavní hvězdou stánku newyorské galerie French & Company byl obraz Smrt Kleopatry od Hanse Makarta, který se loni na jaře ve vídeňském Dorotheu prodal v novém aukčním rekordu za tři čtvrtě milionu eur. Nyní je nabízen za částku ještě o půl milionu eur vyšší.
Chybějící díla starých mistrů v nabídce řady galerií nahradily práce autorů 19. století. Ani v tomto segmentu však zpravidla nešlo o ta nejslavnější jména, spíše o autory druhého a třetího sledu. Sv. Ludmila od Gabriela von Maxe, kterou podrobněji představujeme zde, je v tomto směru typickým příkladem: kvalitní práce od ve své době vysoce ceněného autora, kterého však trh v posledních desetiletích spíše ignoroval. Uvidíme, zda v rámci tohoto „rozšiřování trhu“ nezačnou být pro svět zajímaví i někteří další čeští autoři. Kvalitativně by díla Luďka Marolda, Václava Brožíka či Jakuba Schikanedera na letošním veletrhu jistě obstála.
![]() |
Vincent van Gogh: Moulin de la Galett / 1887 olej na plátně / 55 x 38,5 cm Simon Dickinson |
Závěrečná tisková zpráva mezi nejvýznamnějšími prodeji uvádí Moulin de la Galette od Vincenta van Gogha, obraz z roku 1887, který londýnská galerie Dickenson nabízela za nezveřejněnou osmimístnou sumu (údajně za 20 milionů eur). Dále pak jeden z interiérů od Vilhelma Hammershøi, který koupilo rotterdamské muzeum Boijmans van Beuningen, Večeři v Emauzích od Bernarda Strozziho, kterou newyorská galerie Otto Neumann prodala za 3,5 milionu dolarů (o 2 miliony dráž než za kolik obraz v prosinci koupila na aukci Sotheby's), nebo zátiší od Pietera Claesze za 2,7 milionu eur.
Z nabízených starožitností se podle dostupných informací nejdráže prodal čínský porcelánový talíř z 13. až 14. století. Modře glazovaný talíř o průměru 40 centimetrů, jakých se na světě dochovalo jen třináct, galerie Littleton & Hennessy prodala za 15 milionů eur. Tisková zpráva dále uvádí rozměrnou stříbrnou polévkovou místu vyrobenou roku 1770 v Paříži pro carevnu Kateřinu Velikou (cena nezveřejněna), krbové hodiny navržené Adolfem Loosem (170 tisíc) nebo stříbrnou čajovou soupravu z produkce Wiener Werkstätte (160 tisíc eur). Nábytek byl nabízen jen v omezené míře, výrazněji bylo v rámci sekce věnované designu zastoupeno jen 20. století.
Bohemik se v nabídce více než 270 galerií a obchodníků se starožitnostmi objevilo jen pár. Basilejský antikvariát Jörn Günther nabízel misál vytvořený kolem roku 1400 v Praze (v prodeji jej má již několik let), v několika galeriích byla nabízena díla umělců z okruhu Rudolfa II. (nejzajímavější byla mozaika od Cosima Castrucciho, kterou si mnichovská galerie Gertrud Rudigier cení na 182 tisíc eur) a na vícero stáncích byly k vidění také lötzovské vázy (nejdražší ve vídeňském obchodu Bel Etage za 28 tisíc eur). Jistou kuriozitou byla sada šesti talířů s vzorníkem barev keramických závodů v Teplicích. Z konkrétních umělců byli zastoupeni jen obvyklí podezřelí: Alfons Mucha, František Kupka, František Drtikol, Josef Sudek a Miroslav Tichý. V případě Muchy a Kupky se však jednalo jen o práce na papíře, jaké se celkem běžně objevují i na českých aukcích.
|
![]() |
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 2022