Nejdražší bohemika letošního roku (do července)
10. srpna 2022
Text Skřivánek Jan | Datum 03.07.2014
Poslední větší výstava Emila Orlika v českých zemích se uskutečnila před šestnácti lety v Chebu a v Ostravě. K vidění na ní tehdy bylo dvanáct Orlikových obrazů a stovka jeho kreseb a grafik z veřejných sbírek. Šest desítek obrazů z umělcovy pozůstalosti přitom ve stejné době leželo v depozitáři Národního památkového ústavu, aniž by o nich kdo z historiků umění věděl a aniž by kdy byly vystaveny. Nyní jsou postupně rozprodávány na aukcích u nás a v Německu.
![]() | Emil Orlik: Žena na divanu / 1916 olej na plátně / 110 x 100,5 cm / cena: 62 500 eur / Villa Grisebach 27. 5. 2011 |
Emil Orlik se narodil v červenci 1870 v Praze, výtvarné vzdělání nicméně získal v Mnichově. Po studiích se ještě na několik let do Prahy vrátil, což mu však nebránilo zapojit se aktivně do činnosti Vídeňské secese. Orlik po celý život hodně cestoval, a to nejen po Evropě. Podnikl cesty do Japonska, severní Afriky, na Ceylon, do Číny a Indie nebo do severní Ameriky. V roce 1904 se přestěhoval do Vídně se záměrem se zde trvale usadit, hned v následujícím roce však přesídlil do Berlína, kde získal profesorské místo na škole grafiky a knižního umění. Jeho žákem zde v letech před první světovou válkou byl například George Grosz. V první třetině 20. století Orlik patřil mezi úspěšné a vyhledávané umělce, modelem mu seděla řada evropských osobností nejrůznějších oborů – od Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga přes Thomase Manna a Maxima Gorkého až po prezidenta Masaryka a Alberta Einsteina. Na škole Orlik působil až do roku 1930, kdy odešel do penze. O dva roky později v září 1932, uprostřed plné práce, zemřel na infarkt.
Část Orlikovy pozůstalosti ve 30. letech v Berlíně koupil pražský sběratel, majitel továrny na zpracování kaučuku, Antonín Doležal. Podle dokladů, které později předkládal u soudu, za celý soubor čítající kolem osmdesáti obrazů a prací na papíře zaplatil 182 tisíc korun, což v dnešních cenových relacích odpovídá přibližně 5 milionům. V roce 1944 byl Antonín Doležal zatčen gestapem a celá jeho sbírka konfiskována. Po válce se domáhal jejího navrácení, soud se však vlekl a dřív než státní orgány obrazy vydaly, přišel únor 1948. O dva roky později byly obrazy převedeny na Státní ústav památkové péče a uloženy na zámku Sychrov. V dobovém soupise jsou jednotlivá díla oceněna částkami od 150 korun do tří tisíc. Například reprodukovaný obraz Žena na divanu patřil mezi díla v nejvyšší cenové kategorii.
![]() | Emil Orlik: Kout mého ateliéru / kolem 1906 olej na plátně / 96 x 66 cm / privátní prodej, Galerie Pictura / dlouhodobá zápůjčka do Národní galerie |
Na Sychrově obrazy zůstaly dalších bezmála dvacet let, aniž jim někdo příliš věnoval pozornost. Ve světovém kontextu byl Orlik znovu objeven až v 60. letech a česká kunsthistorie si s německy hovořícími umělci z českých zemí dodnes tak úplně neví rady – ve stálé expozici Národní galerie jsou sice vystaveny tři Orlikovy obrazy, visí však v sekci mezinárodního umění, o patro níž než práce jeho česky hovořících souputníků. V roce 1969 byly obrazy převezeny do centrálního depozitáře v klášteře v Doksanech, kde zůstaly dalších čtyřicet let. Když je zde v rámci restitučního řízení v roce 2009 viděl restaurátor Dobroslav Halata, ve svém posudku napsal: „(…) řada děl uskladněných v centrálním depozitáři v Doksanech jsou špičkovými díly autora a byla by ozdobou každé prestižní galerie. Bohužel jejich současný stav není dobrý, v některých případech je velmi špatný.“
Navrácení sbírky se potomci Antonína Doležela domohli až na jaře 2010, šest let po podání restituční žádosti. Celý proces trval takto dlouho nikoliv kvůli pochybnostem o jejich právním nároku, ale proto, že státní orgány dlouho tvrdily, že díla již neexistují. Ačkoliv obrazy byly ve špatném stavu, ukázalo se, že v 90. letech byly spolu s dalšími sbírkovými předměty ve správě Národního památkového ústavu plošně prohlášeny za kulturní památky. Na žádost restituentů Ministerstvo kultury před čtyřmi lety jejich památkovou ochranu zrušilo, což bylo důležité z hlediska jejich prodeje a možnosti vývozu do zahraničí.
![]() | Emil Orlik: Tanečnice Macara / 1909 olej na plátně / 102 x 73 cm / cena: 1 137 400 Kč / Adolf Loos Apartment and Gallery 22. 1. 2014 |
„Dneska je mi trochu líto, že jsme nezorganizovali výstavu celého toho souboru,“ říká majitel Galerie Pictura, kterou od roku 2010 prošlo již na dvě desítky Orlikových obrazů z Doležalovy sbírky. „Bohužel to v danou chvíli nebylo v našich silách a teď už je na to pozdě. Obrazy bylo především potřeba restaurovat a restituenti po těch letech už nechtěli žádné další starosti.“ Vedle Galerie Pictura se necelá desítka obrazů objevila také v nabídce berlínské aukční síně Villa Grisebach. Ne všechny se prodaly, již zmiňovaný obraz Žena na divanu z roku 1916 se zde nicméně před třemi lety s cenou 62,5 tisíc eur (1,5 milionu korun) stal vůbec nejdražším Orlikovým dílem prodaným kdy v aukci.
Z děl dražených Galerií Pictura je na prvním místě třeba zmínit obraz Kout mého ateliéru z roku 1910, který dnes visí jako dlouhodobá zápůjčka ve stálé expozici Národní galerie. Obraz galerie v prosinci 2012 neúspěšně nabízela za 420 tisíc korun, nového majitele však našel až v následném poaukčním prodeji. Privátně galerie prodala také například portrét T. G. Masaryka, který do svých sbírek zakoupilo Muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí v Ústí nad Labem. Orlikův cenový rekord na českém trhu drží obraz Tanečnice Macara z roku 1909, který byl letos v lednu na aukci společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery vydražen za téměř 1,14 milionu korun. I toto dílo kdysi patřilo Antonínu Doležalovi.
Na své červnové aukci Galerie Pictura nabízí další dva Orlikovy obrazy: Pohled na noční Heidlberg z roku 1929 a nedatovanou Zámeckou zahradu. Obě malby budou startovat na částce 160 tisíc korun (bez aukční provize). Jiná varianta Pohledu na noční Heidlberg, pocházející rovněž z Doležalovy sbírky, byla v listopadu 2011 v Berlíně vydražena za 12,5 tisíc eur (325 tisíc korun).
Artcurial Paříž 27. a 28. 6. 2022
Fenomén evropské meziválečné fotografie patří mezi klíčové kategorie moderního umění již dlouho, přesto se o Doře Maarové (1907-1997) ještě donedávna hovořilo jen jako o múze a životní partnerce Pabla Picassa. Dvoudenní aukce jejího fotografického...
Na trhu, Zahraničí | 30. června 2022Pierre Bergé & Associés 20. a 21. 6. 2022
Jakou kvalitu – a kvantitu – musela mít kompletní sbírka Geneviève a Jeana-Paula Kahnových, jestliže i pátá část její pozůstalostní dražby obsahuje téměř 450 děl, z nichž u mnohých se předaukční odhady šplhají do tisíců eur? Na pondělí 20. a úterý...
Na trhu, Zahraničí | 18. června 20221. Art Consulting a Sýpka 19. 6. 2022
V neděli proběhnou hned dvě sálové aukce najednou. V Topičově salonu na Národní třídě jako obvykle pořádá svou aukci 1. Art Consulting a jen o kousek vedle, v Galerii U Betlémské kaple uskuteční svoji 61. dražbu Aukční dům Sýpka. Obě začínají v pů...
Na trhu | 16. června 202210. srpna 2022
8. června 2022
10. května 2022
8. října 2020
12. prosince 2019
10. května 2019