František Bílek: Odpověď slova, proč se stalo tělem olej na plátně, dřevo / rozměr plátna 82,5 x 80 cm, rozměr celkem 164 x 95 cm cena: 490 000 Kč (bez 20% aukční provize)

 

Ač je František Bílek (1872–1941) znám hlavně jako sochař, na pražskou akademii byl v patnácti letech původně přijat do malířské školy Maxmiliána Pirnera. V druhé ročníku studia se však ukázalo, že trpí částečnou barvoslepostí. Profesoři akademie usilovali o to, aby nadaného žáka vzal k sobě do ateliéru Josef Václav Myslbek, ten však odmítl. Pirner pak Bílkovi vyjednal přestup na Uměleckoprůmyslovou školu k sochaři Josefu Mauderovi. Na konci roku 1890 Bílek získal stipendium a odjel studovat do Paříže. Ve městě nad Seinou zůstal necelé dva roky. Bohémské prostředí mu bylo cizí, zažívá pocity osamění a izolace a jeho první samostatné práce byly pražskými pedagogy ostře odmítnuty.

Po ztrátě stipendia se dvacetiletý umělec vrátil do rodného Chýnova, kde se v ústraní soustředěně věnuje vlastní tvorbě. Zvažuje vstup do kláštera a začíná spolupracovat s revue Nový život, kmenovým časopisem Katolické moderny. Zde také Bílkův někdejší spolužák z gymnázia, kněz František Bernard Vaněk roku 1896 publikoval první studii o jeho díle nazvanou Sochař a mystik. Vaňkovou zásluhou pak o tři roky později Bílek dostal první veřejnou zakázku – Křížovou cestu pro děkanský kostel sv. Bartoloměje v Pelhřimově. Volutové obrazy podle Bílkových návrhů maloval Viktor Foerster. Bílek k nim vytvořil vyřezávané rámy a sám namaloval jediné z čtrnácti zastavení, jedenácté – ukřižování. V témže roce po několika letech práce dokončil své stěžejní dílo rozměrný Krucifix, který později prezident Masaryk zakoupí pro katedrálu sv. Víta.

František Bílek: Ukřižovaný lipové dřevo / výška 80 cm cena: 306 800 Kč / Zezula 9. 6. 2012

V následujících letech zájem o Bílkovo dílo strmě roste. Spolek Mánes roku 1900 věnuje celé jedno číslo Volných směrů jeho sochařské tvorbě, pozitivně o něm píše Moderní revue a s úspěchem vystavuje v Praze i ve Vídni. Šéfredaktor a vydavatel Nového života Karel Dostál-Lutinov, který se v roce 1904 stal farářem v prostějovském kostele Povýšení sv. Kříže, zve Bílka, aby se podílel na rekonstrukci a výzdobě chrámu. Prostějov byl na počátku 20. století největším českým městem na Moravě a důležitým kulturním a politickým centrem. Dostál-Lutinov rekonstrukci kostela do jistý míry chápal jako protiváhu ke Kotěrovu Národnímu domu, který byl budován mezi lety 1905–07.

Křížová cesta byla s ohledem na dispozici kostela zredukována na třináct zastavení (samostatný obraz nemá dvanácté zastavení, Ježíšova smrt na kříži). "Malováno, vlastně kresleno dřívkem na plátně, a vyzdviženo slabými tóny barevnými. Obrazy budou trojdílné. Uprostřed výjev, nahoře řezaný vlys obsahující případné podobenství z evangelia, dole řezaný vlys, znázorňující utrpení Matky Boží," referoval o obrazech ještě během jejich realizace Nový život. Obrazové kompozice, které Bílek k jednotlivým zastavením vytvořil, později zpracoval také formou dřevěných reliéfů v Křížové cestě, kterou realizoval mezi lety 1910–14 pro kostel sv. Bartoloměje v Kolíně. Druhé zastavení – Ježíš přijímá kříž – existuje také ve formě dřevorytu. 

František Bílek: XI. zastavení křížové cesty v kostele sv. Bartoloměje v Kolíně foto: Jaromír Funke

Obraz, který bude v březnu dražit aukční síň European Arts, odpovídá pojetí prostějovské Křížové cesty nejen v kompozici ústředního malovaného výjevu, ale i v řešení rámu s iluzivní malbou připomínající řezbu. Opakované zpracovávání téže kompozice není u Bílka nijak překvapivé. Dochovala se ostatně malovaná variantní řešení minimálně dvou dalších zastavení. Ve sbírce oblastní Galerie Vysočiny v Jihlavě se nachází první zastavení, Ježíš před Pilátem, a podle ART+ trhem před deseti lety prošel obraz Šimon pomáhá Ježíšovi, tedy páté zastavení. Zda Bílek takto znovu zpracoval celou prostějovskou Křížovou cestu, bohužel není jasné. Žádný z obrazů rovněž není datovaný, katalog Galerie Vysočiny předpokládá vznik malby kolem roku 1910.

Obraz bude vyvoláván za necelých půl milionu korun (bez aukční provize). I prodej jen za vyvolávací cenu tak bude případně stačit na nový autorský rekord. Nejdráže vydražená Bílkova díla stála kolem 300 tisíc korun. Asi nejvýznamnějším kusem, jenž se v minulosti objevil v aukci, byla 80 cm vysoká varianta Ukřižovaného ze Sv. Víta, kterou před rokem a půl dražila aukční síň Zezula. Hluboký reliéf z lipového dřeva se prodal za 307 tisíc korun, sedm příhozů nad minimální podání. Před jedenácti lety trhem prošla také zmenšená varianta Bílkových slavných Slepců. Drobná soška se tehdy v Dorotheu prodala za úctyhodných 290 tisíc korun. Dosažené ceny potvrzují nejen skutečnost, že okruh sběratelů zajímajících se o sochy je mnohem menší než v případě obrazů, ale i to, že na trhu se zpravidla objevují jen Bílkovy drobnější práce.

František Bílek: Síň hladu a žízně / 1906 linoryt s podtiskem / 65 x 68,5 cm cena: 84 000 Kč / 1. Art Consulting 10. 2. 2013

Z Bílkových grafik se nejdráže prodal barevný linoryt Síň hladu a žízně z roku 1906, který byl před rokem aukční síní 1. Art Consulting vydražen za 84 tisíc korun. Za stejnou částku se na podzimní aukci Dorothea prodal také konvolut kreseb a studií k básnické sbírce Otokara Březiny Prorok vázaný ve vyřezávané autorské vazbě. Jednotlivé grafiky i kresby jsou jinak běžně k mání za částky od 5 do 10 tisíc korun, drobné exlibris a příležitostné tisky ještě levněji.