Unikátní Alt-Prager Kubišta - rekord na spadnutí
25. května 2022
Text Hnojil Adam | Datum 18.05.2017
Jaké postavení má český impresionismus v rámci evropského kontextu? Nakolik Antonín Slavíček, Václav Radimský nebo Antonín Hudeček rozvíjeli východiska o dvě dekády starších francouzských souputníků a v čem tkví jejich specifičnost? I to jsou otázky, na něž se výstavou v Alšově jihočeské galerii snaží odpovědět kurátor Adam Hnojil.
![]() |
|
Pohled do expozice AJG s dvěma díly Antonína Slavíčka (uprostřed) a Antonína Hudečka (vpravo)
V Čechách nebyl klasický impresionismus v minulosti koncepčně sbírán, a pokud si takový obraz nějaký milovník umění zakoupil, lze se oprávněně domnívat, že tak činil z jiného než modernistického úhlu pohledu. Většinový vkus ve střední Evropě byl formován tradicí tzv. Stimmungslandschaften, což byl ostatně i případ libereckého průmyslníka Heinricha Liebiga, kterému se podařilo získat největší soubor impresionisty Eugèna Boudina mimo francouzské území. Podobně jako v jiných případech i Liebig obdivoval tvorbu francouzských barbizonců, kteří měli k náladovým krajinám velice blízko. Přestože můžeme v poslední době sledovat v několika případech určité náznaky signalizující změnu v akviziční politice domácích sběratelů, bude každý kurátor vždy konfrontován s nedostatkem odpovídajícího srovnávacího materiálu.
![]() |
|
Za nejvýznamnější exponát výstavy považuje ředitel AJG Aleš Seifert obraz Bourgognské
zdymadlo v Moret od Alfreda Sileyho. Obraz z roku 1882 zakoupil československý stát
na začátku 20. let ve Francii (dnes NG v Praze).
V Čechách bude spíše vždy zajímavé sledovat a analyzovat impresionisty ve srovnání s jejich nefrancouzskými kolegy, kteří používali východiska impresionismu pouze jako jednu z tvůrčích metod. V době, kdy byl kosmopolitismus urážkou, si autoři jako Antonín Slavíček dávali bedlivý pozor, aby jejich vlastní tvorba nepůsobila francouzským dojmem. Nicméně podobně jako pro francouzské umělce i pro ně hrálo důležitou roli světlo, které probleskuje a mění barvy. Aby dokázali tyto efekty zachytit, začali používat nesouvislé tahy štětcem, tzv. dělený rukopis, a podobně jako řada umělců barbizonské školy malovali přímo v plenéru. Francouzskému impresionismu byl z českých autorů nejblíže Václav Radimský, jehož tvorba patří na českém aukčním trhu ke stále více žádanému zboží.
![]() |
|
Plátno Václava Radimského (vlevo) a Maximiliena Luce v Zámecké jízdárně.
Radimský je opravdu jediným českým impresionistou, i když se patrně nikdy přímo neoprostil od způsobu akademického myšlení, které šlo jednoznačně proti antisystémovému impresionismu. V roce 1894 přesídlil do Giverny, kde žil již tehdy slavný Claude Monet, jehož způsob malby a výběr námětů byl pro Radimského velmi inspirativní. V roce 1899 vystavil Radimský své obrazy v Praze, čímž zde započala debata o impresionismu. Jeho recepce v Čechách je spojena s žáky krajinářské školy Julia Mařáka na pražské akademii Antonínem Hudečkem, Otakarem Lebedou, Antonínem Slavíčkem, Josefem Ullmannem nebo Antonínem Kalvodou. Na dílech českých autorů můžeme pozorovat prolínání různých tendencí fin de siècle od impresionismu k náladové krajinomalbě, od symbolismu a secese až k expresi.
![]() |
|
Pohled do instalace výstavy Impresionismus! se sérií děl Václava Radimského.
Zůstává nezodpovězenou otázkou, nakolik je možné považovat určité segmenty českého umění kolem roku 1900 za čistě impresionistické. Kromě Václava Radimského (podobně jako Theodora von Hörmanna v Rakousku) se ani jeden z umělců tomuto fenoménu programově nepřiblížil a patrně ani přiblížit nechtěl. V české tvorbě se výrazněji neprojevuje tendence k čisté malbě charakteristická pro impresionismus, ale podobně jako v Rakousku se zde objevuje snaha zachytit melancholické nálady a jistá procítěnost, korespondující spíše se symbolismem.
Problém českého prostředí spočívá především v nejednotném způsobu překonávání naturalismu, který vycházel z realismu žáků krajinářské speciálky Julia Mařáka. S impresionismem pojí české umělce zejména volba analogických námětů provedených např. v expresivně realistickém provedení, což je charakteristické pro pozdní impresionistické tendence. V tomto směru je také koncipována výstava v Alšově jihočeské galerii, která záměrně konfrontuje tvorbu raných (např. Alfred Sisley) a především pozdních impresionistů jako Maximiliena Luce nebo Théo van Rysselberghe s tvorbou jejich českých vrstevníků.
Impresionismus!/ nálady a imprese ve francouzském a českém umění
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou/ Zámecká jízdárna
19. 3.–11. 6. 2017 / otevřeno denně 9:00 – 18:00
www.ajg.cz
Od 9. do 15. září se v Praze poprvé koná mezinárodní festival umění PRAGUE ART WEEK 22, jenž chce po vzoru světových metropolí na týden propojit pražskou uměleckou scénu. Festival vizuálního umění zve návštěvníky z Čech i zahraničí do více než pět...
Komentáře | 24. srpna 2022Umělcovy aukční výsledky v prvním pololetí
Dalším poválečným autorem, jehož dílům se na aukcích v první polovině letošního roku velmi dařilo, byl Zdeněk Sklenář. Sběratelé zakoupili 17 z 19 jeho nabízených prací za celkovou sumu vyšší než 9 milionů korun. Jednotlivé umělcovo dílo pak poprv...
Komentáře | 22. srpna 2022Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2022
Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Nejvíce sběratelé věří, že v příštích pěti letech poroste hodnota českého poválečného a současného umění, ukázal průzkum Artplus.cz a J&T Bank...
Komentáře | 18. srpna 202225. května 2022
29. listopadu 2018
9. listopadu 2018
25. května 2022
29. listopadu 2018
9. listopadu 2018
25. května 2022
29. listopadu 2018
9. listopadu 2018