Jindřich Heisler

Jubilant, na kterého se zapomnělo

Na letošní rok připadá celá řada kulatých literárních a výtvarných výročí. Za všechny jubilanty jmenujme Jiřího Koláře, jemuž jsou aktuálně v Praze věnovány rovnou dvě výstavy – v Museu Kampa a v Galerii Smečky. Zářijové 100. výročí narození Jindřicha Heislera, který byl o tři týdny starší než Kolář, však prošlo zcela nepovšimnuto. S trpkou ironií by šlo poznamenat, že je to v logice Heislerova životního osudu.

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cmBez názvu / 1943
fotografie, koláž /
19,1 x 27,6 cm

 

O dětství a mládí Jindřicha Heislera toho mnoho nevíme. Narodil se 1. září 1914 v Chrasti u Chrudimi, od poloviny 20. let studoval v Praze na malostranské reálce. Maturitu však složil v roce 1933 na chemické střední škole v Banské Štiavnici. V druhé polovině 30. let se stěhuje zpátky do Prahy a zapojuje se do činnosti surrealistické skupiny. Jeho první básnickou sbírku, která vychází v březnu 1939 soukromým nákladem, ilustruje Toyen a obálku zdobí koláž Jindřicha Štyrského. O rok později ve spolupráci s Toyen vytváří své stěžejní dílo – sbírku „realisovaných básní“ Z kasemat spánku. Jde o album sedmi fotografií, na kterých se text básní prolíná se snovými scénami poskládanými z nejrůznějších předmětů denní potřeby. Předpokládá se, že kniha vyšla v nákladů pouhých sedmnácti kusů, z nichž se jich do dneška dochovalo jen šest.

Na podzim 1941 se Heisler odmítne dostavit k registraci nearijců žijících v protektorátu a po zbytek války žije v ilegalitě. Střídavě se skrývá v garsonce Toyen a v bytě své sestry. Během heydrichiády dvakrát jen těsně unikne zatčení. Navzdory nepřízni osudu nejen, že nepřestává psát, ale začíná se věnovat také vlastní výtvarné tvorbě. V knize Z kasemat spánku jsou ještě jako fotografové, kteří podle Heislera a Toyen realizovali výsledné snímky, uvedeni Miro Bernat a Viktor Radnitzer, od roku 1943 vznikají Heislerovy vlastní fotografie, koláže a fotografiky. V případě tzv. objektů – surreálných zátiší inscenovaných pro fotografii – jako by v mnohém předznamenával pozdější posun umění k objektu a instalaci. Tvoří bok po boku Toyen, která ve stejné době pracuje na kresebných cyklech, které později vyjdou (s Heislerovou předmluvou) pod názvy Schovej se válko! a Střelnice. 

 

Objekt / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cmObjekt / 1943
fotografie, koláž /
27,6 x 19,1 cm

 

Po skončení války se Heisler znovu naplno vrhá do kulturní činnosti. Překládá, rediguje, píše texty do katalogů svých přátel. Ještě do konce roku 1945 vychází v nakladatelství Fr. Borový kniha Na jehlách těchto dní, ve které se fotografie Jindřicha Štyrského střídají s Heislerovými básněmi. V březnu 1947 se Heisler a Toyen stěhují do Paříže, kde se připojují k francouzské Surrealistické skupině. Koncem roku se díky jejich iniciativě uskuteční výstava francouzského surrealismu v Topičově salonu, do Prahy se však již ani jeden z nich znovu nikdy nevrátí.

V roce 1947 se v Paříži uskutečnila Mezinárodní surrealistická výstava a Heisler se aktivně zapojil do její organizace. Role organizátora a hybatele mu už zůstala. „Od té chvíle se v surrealismu nepřihodilo nic, co by sám nepomohl realizovat, a podařilo se mu dovést i ty nejtajnější záměry k podivuhodné krystalizaci,“ napsal ve vzpomínce na Heislera o generaci mladší francouzský filmař Georges Goldfayn. Zbaven možnosti vyjadřovat se poezií – na takové úrovni jeho francouzština nebyla, začal se Heisler výrazněji orientovat na vlastní výtvarnou tvorbu. Redigoval a graficky upravoval časopis Néon, který i po víc jak šedesáti letech dodnes působí nesmírně živě a aktuálně, a osobitou vyjadřovací formu našel v knihách-objektech, které sestavoval pro své přátele. Jde o asambláže nejrůznějších drobností a útržků nalezených obrazů, jakési trojrozměrné básně, které plynule navazují na jeho literární dílo.

 

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cmBez názvu / 1943
fotografie, koláž /
27,6 x 19,1 cm

 

Po náročných prvních letech v exilu se Heislerova situace začátkem 50. let začínala měnit. Nachází svůj výtvarný výraz v knihách-objektech a k realizaci, ve spolupráci s již jmenovaným Georgesem Goldfaynem, připravuje několik filmů. 4. ledna 1953 ve věku pouhých osmatřiceti let však náhle a nečekaně umírá na selhání srdce. André Breton v Heislerově nekrologu napsal: „Pouhý věcný výčet titulů jeho básní, objektů, nejrůznějších výzkumů a filmů by právě a zejména u něho zdaleka nevystihoval velikost jeho přínosu, neboť on chtěl být především hybnou silou kolektivní aktivity. Od roku 1948 byl Heisler duší Néonu a až do posledních okamžiků i největším autorem projektů, jež mu jeho génius umožnil realizovat jako zázrakem. V tomto smyslu je jeho ztráta vpravdě nenahraditelná.“

Když se před osmi lety v pražské Městské knihovně konala velká výstava Český surrealismus, vybral její kurátor Karel Srp na plakát Heislerovu koláž a fotografiku vytvořenou za války ke knize Alfreda Jarryho Nadsamec. V roce 1999 vyšlo v nakladatelství Torst pod názvem Z kasemat spánku souborné vydání Heislerova literárního i výtvarného díla, samostatnou výstavu však v Česku dodnes neměl. Asi nejdůležitější připomínkou jeho díla z posledních let byla výstava Jindřich Heisler: Surrealismus pod tlakem, která se před dvěma roky konala v Art Institutu v Chicagu a ke které vyšel výpravný katalog od Matthewa Witkovského a Jindřicha Tomana.

 

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 19,1 x 27,6 cmBez názvu / 1943
fotografie, koláž /
19,1 x 27,6 cm

 

S výjimkou dražby pozůstalosti André Bretona, která se konala před jedenácti lety v Paříži, aukcemi prakticky žádná Heislerova díla neprošla. V databázi ART+ pod jeho jménem najdeme jedinou položku, PF k roku 1945, které vytvořil spolu s Toyen. Důvodem, proč psát o Heislerovi v rubrice na trhu, je nadcházející aukce sbírky amerických manželů Cullenových, kterou na začátek listopadu do Londýna chystá aukční síň Sothebyʼs. Na ní bude vedle dalších významných děl českého surrealismu nabízeno i pět Heislerových fotografií a fotografik z válečných let. Jde o snímky získané prostřednictvím newyorské galerie UBU, která v roce 1998 uspořádala první Heislerovu výstavu ve Spojených státech. Předaukční odhady počítají s cenou 5 až 12 tisíc liber bez aukční provize a dalších poplatků. Ve stínů milionových cen nabízených obrazů se tyto fotografie možná poněkud ztrácejí, díky nedávné výstavě v Chicagu to však paradoxně možná bude právě Heisler, kdo bude pro zahraniční kupce zajímavější.

 


Související články

Fotografické dědictví Dory Maarové

Fotografické dědictví Dory Maarové

Artcurial Paříž 27. a 28. 6. 2022

Fenomén evropské meziválečné fotografie patří mezi klíčové kategorie moderního umění již dlouho, přesto se o Doře Maarové (1907-1997) ještě donedávna hovořilo jen jako o múze a životní partnerce Pabla Picassa. Dvoudenní aukce jejího fotografického...

Na trhu, Zahraničí | 30. června 2022
Za českým surrealismem do Francie

Za českým surrealismem do Francie

Pierre Bergé & Associés 20. a 21. 6. 2022

Jakou kvalitu – a kvantitu – musela mít kompletní sbírka Geneviève a Jeana-Paula Kahnových, jestliže i pátá část její pozůstalostní dražby obsahuje téměř 450 děl, z nichž u mnohých se předaukční odhady šplhají do tisíců eur? Na pondělí 20. a úterý...

Na trhu, Zahraničí | 18. června 2022
Pováleční Toyen a Šíma, kinetismus i design

Pováleční Toyen a Šíma, kinetismus i design

1. Art Consulting a Sýpka 19. 6. 2022

V neděli proběhnou hned dvě sálové aukce najednou. V Topičově salonu na Národní třídě jako obvykle pořádá svou aukci 1. Art Consulting a jen o kousek vedle, v Galerii U Betlémské kaple uskuteční svoji 61. dražbu Aukční dům Sýpka. Obě začínají v pů...

Na trhu | 16. června 2022
Zobrazit všechny

Další články


<