Obraz v listopadu 2011 za vyvolávací cenu zakoupil investiční fond Pro arte, který jej následně za nezveřejněnou sumu prodal privátně. Z majetku fondu pocházelo i další výrazné dílo nabízené na téže aukci – portrét Marguerite Neveux od Josefa Šímy, o který projevila zájem Národní galerie. O komentář k oběma prodejům jsme požádali ředitele fondu Pavla Chalupu.

Čím si vysvětlujete dramatický nárůst ceny obrazu Maxima Kopfa? Jakou roli v tom sehrály výstavy Mladí lvi v kleci, Oskar Kokoschka a Praha a vaše akvizice Kopfovy Poslední večeře?

Je pravda, že před pěti lety se o Maxima Kopfa a mnoho dalších lvů v kleci, tedy německojazyčných, vesměs původem židovských autorů, nikdo nezajímal a zajímat ani nechtěl. To se lví výstavou v Liberci a vydáním stejnojmenné knihy v nakladatelství Arbor vitae v češtině i němčině zásadně změnilo. Najednou se otevřel kontext s německým expresionismem. Ve světě umění asi není nic o moc dražšího a vzácnějšího než německý expresionismus, tedy ten proud umění nejistoty a vzdoru, který v německojazyčném prostředí zejména po první světové válce dominoval. Češi pošilhávali po formálních výbojích ve Francii, protože chtěli být světoví, Němci hleděli dovnitř sami sebe. Je logické přijít na to v momentu, kdy se formalismus vyčerpal a těší mě, že jsme k tomu mohli přispět. Zbývá prosadit některé lvy z klece na světovém poli. Protože jsme majiteli nejvýznamnějšího obrazu Maxe Kopfa (Svatá večeře, 1921), který jsme získali za dva miliony korun, tedy za pakatel, před pár lety v Německu, nabízí se jedno férové řešení. Prodat ho do Německa zpět za tu samou cenu. Ovšem v eurech. Vypadá to možná jako bonmot, ale zdá se mi, že nadešel čas nejen pro česko-německé vyrovnání, ale též vyrovnání cen.

Josef Šíma: Portrét Marguerite Neveux / 1922 olej na plátně / 80,5 x 50,5 cm / cena: 5 340 000 Kč /  Adolf Loos Apartment and Gallery 26. 4. 2015

 

Co říkáte tomu, že o Šímův portrét Marguerite Neveux projevila zájem Národní galerie? 

Portréty Josefa Šímy z 20. let, kterých je známo asi deset, jsou mimořádně vzácná a citová díla. Šíma na nich zachytil hrst svých přátel a podporovatelů v okamžiku, kdy je potřeboval nejvíc, tedy v čase, kdy ve Francii trpěl steskem po Čechách i po lidech, které tu měl rád. Jeho portréty vynikají důvěrou v portrétované a oplývají shodně legendou, kterou Šíma v prostředí svých francouzských přátel zanechal, totiž pocit úplného citového oblouzení a důvěry v malíře a jeho dílo. Jsme rádi, že obraz vydražila Národní galerie, neboť je to pro nás potvrzením, že díla, která objevujeme v zahraničí, mají mimořádnou, řekněme galerijní, hodnotu a že naše intervence v tomto směru má nejen finanční, ale především kulturní rozměr. Je pravda, že v našem portfoliu je ze stejného zdroje ještě jeden portrét, asi nejlepší Šímův portrét vůbec, a sice podobizna jeho tchyně, paní Germainové. To byla žena, která mu ve Francii pomohla ze všech nejvíc. Odvděčil se jí svým nejemocionálnějším portrétem. 

Nedávno jste do veřejné sbírky, a sice do Alšovy jihočeské galerie, prodali také obraz Modlitba za oběšence od Soběslava Hippolyta Pinkase. Proč jste se rozhodli pro přímý prodej namísto aukce?

 

Jak známo, legendární Pinkasovo dílo jsme objevili na zapadlé aukci ve Francii loni – a je to dosud náš nejvýznamnější objev a snad i nejdůležitější akvizice. Od začátku jsme věděli, že to dílo má natolik zásadní význam, že by mělo skončit v české veřejné sbírce. Proto bychom ho nikdy nesvěřili aukci, a když, tak pod podmínkou jistoty předkupního práva státu. Protože však Alšova jihočeská galerie zareagovala nejrychleji, neměli jsme problém prodat ho za dohodnutou cenu. Jsem si jist, že na aukci by se prodalo o mnoho dráž, současně si ale uvědomuji, že s Oběšencem nebylo radno spekulovat. Zase bonmot, ale znovu jenom trochu.

Soběslav Hippolyt Pinkas: Modlitba za oběšence / 1861 olej na plátně / 124 x 98 cm privátní prodej