Nepočítám-li několik drobnějších prací, byla pro Zdeňka Milera aukční premiérou loňská říjnová aukce 1. Art Consulting, na které byly nabízeny tři originální kresby a folie použité při natáčení filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel z roku 1957. 

Film, vůbec první díl z Krtkovské ságy, byl původně zamýšlen jako jednorázový projekt, propagačně-vzdělávací snímek o zpracování lnu. Další pokračování, Krtek a autíčko, vzniklo až o šest let později. V roce 1965 následoval film Krtek a raketa. V následujících sedmatřiceti letech Miler natočil ještě dalších šestačtyřicet filmů, nejvíce, dvanáct, v letech 1974–75.
 

Tři loni dražené filmové předlohy startovaly shodně na částce necelých 35 tisíc korun (všechny ceny jsou uváděny včetně aukční provize). Prodaly se za 55 tisíc, 78 tisíc a 96 tisíc korun. Nejvíce se bojovalo o scénu setkání Krtka s rakem "Přines mi, jářku, plátno..."

Na aukce galerie Vltavín ve čtvrtek 1. října bude nabízen kvaš Krtek před startem ze zmiňovaného třetího filmu Krtek a raketa. Jeho dražba bude tentokrát startovat rovnou na rekordních 96 tisících korun. Studijní verze téže scény zpracovaná v kresbě a akvarelu přitom na květnové aukci galerie zůstala při ceně 46 tisíc korun nevydražena.
 

Zdeněk Miler: Krtek před startem, 1964, akvarel, tuš, uhel, pastel, 26 x 35 cm, návrh ke krátkému filmu Krtek a raketa, nevydraženo, Vltavín 24. 5. 2018

Za 23 tisíc bude středeční aukci nabízen ještě obrázek krokodýla ze stejného filmu a na necelých 58 tisíc korun je stanovena vyvolávací cena akvareu Krtek s myškou a melounem, pracovní studie k filmu Krtek a paraplíčko z roku 1971.

Srovnání s cenami děl Františka Kupky či Alfonse Muchy je samozřejmě notně zavádějící. Přesnější analogií k pozici Zdeňka Milera v kontextu českého umění mohou být ilustrace Josefa Lady a Jiřího Trnky. A jejich ceny jsou rovněž výrazně jinde: Již dvacet Ladových kvašů bylo draženo za částky nad milion korun, Trnkův aukční rekord má hodnotu 900 tisíc korun.