Eva Kmentová: Lidské vejce, 1968-69 

bronz, 73,5 x 59 cm, výška 61 cm, značeno 1/3

vyvolávací cena: 750 000 Kč (+ 25% provize) 

Prague Auctions, 19. 5. 2019

 

 

Sádrový originál plastiky Lidské vejce vznikl na konci 60. let. František Šmejkal v textu Symbol vejce v plastice Evy Kmentové ve sborníku Eva Kmentová, In memoriam z roku 1982 píše: „Je to výtvarná metafora návratu do prenatálního stavu, do této navždy ztracené hlubiny bezpečnosti, po níž celý život podvědomě toužíme a do níž se, jak rozpoznal už Sigmund Freud, každou noc alespoň dočasně vracíme.“

 

Sochařčina dcera, Polana Bregantová, zaznamenala v monografii Teď, Práce Evy Kmentové vyšlé v roce 2006 u Arbor vitae, na které pracovala společně s Ludmilou Vachtovou, vzpomínku, jak jedno z ústředních děl umělkyně vznikalo (č. 215 v soupisu díla, str. 175). Eva Kmentová prý sama ležela ve skrčené poloze na zádech dvacet minut pod hromadou sádry než materiál ztuhl. Její manžel, Olbram Zoubek, pak sádru z jejího těla sňal tak, že formu rozpůlil. Hmotu plastiky pak sochařka vymodelovala pomocí nanášené sádry.

 

 

Originální sádrová plastika v katalogu výstavy Evy Kmentové, kterou připravila Marie Klimešová
a v letech 2003 až 2004 proběhla postupně v Severočeské galerii v Litoměřicích, Západočeské
galerii v Plzni a Museu Kampa  

 

 

Hned rok po svém vzniku, v roce 1969, se plastika dostala na výjimečnou výstavu současného československého umění v Itálii, Arte contemporanea in Cecoslovacchia v Galleria Nazionale d'Arte Moderna v Římě. Vystavována pak byla ještě několikrát, avšak až po roce 1989, například v Domě umění v Opavě, v Národní galerii v Praze, v Galerii Rudolfinum, v Galerii Moderního umění v Roudnici a tak dále. V současnosti se sádrová plastika nachází v majetku Východočeské galerie v Pardubicích.  

 

Zhruba o třicet let později vzniklo několik bronzových odlitků této sochy. Výše zmíněná monografie Ludmily Vachtové a Polany Bregantové zmiňuje tři z nich. Bregantová však upřesňuje, jak to tehdy bylo: „V knize jsou uvedeny tři bronzové odlitky, z nichž jeden máme my a ten je nyní v Městské knihovně (Nadační fond Kmentová Zoubek, exemplář je do konce září zapůjčený na výstavě Karafiáty a samet v Galerii hlavního města Prahy, pozn. red.), druhý je ve Slovenské národní galerii v Bratislavě a třetí v soukromé sbírce přítele mých rodičů ve Fryštáku.“

 

A pokračuje: „Odlitek, který se nyní draží, v otcově evidenci bronzových odlitků nebyl, proto jsem ho neuvedla v monografii. Je to samozřejmě také odlitek, který objednal v umělecké slévárně HVH v Kalné náš otec stejně jako ty tři ostatní. Předpokládám, že byl skutečně první v pořadí a otec ho zapomněl do evidence zapsat, než ho prodal prvnímu majiteli. V každém případě platí, že bronzové odlitky Lidského vejce jsou celkem čtyři.“ 

 

 

Vyobrazení jednoho z bronzových odlitků v katalogu výstavy Eva Kmentová, Slovenská národná galéria, Bratislava, 18. 12. 2008 až 22. 2. 2009 

 

 

Větších umělčiných sochařských realizací se doposud na trhu objevilo jen několik. Celkový počet jejích prací, které aukcemi prošly, nepočítáme-li opakované prodeje, je jen kolem padesátky. Nejvýraznější prodej se uskutečnil před třemi lety u stejné společnosti, která tehdy nabídla Kmentové Velkou ženu z poloviny 60. let, respektive jediný bronzový odlitek této betonové sochy vzniklý v roce 2005. Vystoupal na 688 tisíc korun.