Bezjemená socha z kovu, dřeva a provázků je jedním z děl, která představují spojnici mezi Malichovými prostorovými reliéfy z 60. let a jeho vrcholnými drátěnými sochami ze let sedmdesátých. "Na přelomu 60. a 70. let se ocitl v blízkosti minimálních tendencí, nicméně pro Malicha zůstával stále důležitý konkrétní předobraz a téma díla, a to i v situacích, kdy se pohyboval na hranicích viditelného i neviditelného. Počátkem 70. let tak dospíval od abstraktních reliéfů a geometrických prostorových objektů k abstrahovanému cítění energií, krajiny či vzdušných těles," chcarakterizuje Malichovo dílo z této doby aukční katalog.

Socha vznikla s největší pravděpodobností v roce 1972 a prostřednictví milánského galeristy Artura Schwarze se dostala do zahraničí. Lze předpokládat, že byla určena pro skupinovou výstavu Da Praga con Amore (Z Prahy s láskou), která byla plánována na rok 1973 a na které se měla objevit díla Stanislava Kolíbala, Aleny Kučerové, Karla Malicha, Adrieny Šimotové, Václava Ciglera a Václava Boštíka. Z její realizace ale sešlo, poté co v lednu 1973 vyšel v časopise Domus článek francouzského kritika Pierra Restanyho Z Varšavy, Žiliny a Prahy s láskou, který plánovanou výstavu příliš brzy odhalil československým autoritám, které následně zablokovaly vývoz dalších děl.
 

Arturo Schwarz, který je stejně jako Karel Malich ročník 1924, je přední autoritou na dílo Marcela Duchampa. Právě na zápůjčkách z jeho sbírky stála Duchampova výstava, kterou na jaře 1969 ve Špálově galerii uspořádal Jindřich Chalupecký. U této příležitosti Schwarz navštívil Prahu a také ateliér Karla Malicha a několika dalších umělců. O měsíc později, v dubnu 1969, Chalupecký Schwarze v dopise žádal o zapůjčení několik děl Karla Malicha a Evy Kmentové ze své soukromé sbírky na výstavu Současného Československého umění v Národní galerii moderního umění v Římě. 

Historička umění Zuzana Horvatovičová, která napsala disertaci na téma česko-italských uměleckých vztahů v 60. a 70. letech, o Arturo Schwarzovi mimo jiné píše: "Od chvíle, kdy se v roce 1970 Schwarz rozhodl uspořádat ve své milánské galerii výstavy Koláře, Malicha, Kmentové, po Janouškovi a Balcarovi, skupoval díla českých umělců ve velkém množství a za nízkou cenu, spolu s požadavkem výhradního práva. Ne všichni přijali tuto nabídku, například Alena Kučerová odmítla smlouvu o výhradním právu na svá grafická díla, kterou požadoval Schwarz, hned po odložení výstavy Z Prahy s láskou."
 

Svou galerii v Miláně Arturo Schwarz provozoval mezi lety 1961 a 1975. Z českých umělců nakonec stihl uspořádat samostatné výstavy jen Františku Janouškovi (1969), Jiřímu Balcarovi (1969), Jiřímu Kolářovi (1972) a Ladislavu Novákovi (1974).

Malichových soch v posledních patnácti letech českými aukcemi prošlo jen několik desítek. Nejdráže byly vydraženy dvě drátěné sochy – pozdější realizace soch z první poloviny 70. let – nabízené loni na aukcích Arthouse Hejtmánek a Sýpka. Jejich ceny na sále shodně vystoupaly z 1,9 na 2,4 milionu korun (bez aukční provize). Nyní nabízená socha bude rovnou startovat na 2,6 milionech korun.