Obraz Malý Dubovec je s formátem 81 na 121 cm zdaleka největší malířovou malbou nabízenou v aukci. Lebeda jej namaloval v říjnu 1895, kdy se na několik týdnů usadil ve vesnici Lužnice v jižních Čechách. Rybníky Malý a Velký Dubovec leží jen asi kilometr západně od ní. K jeho tamnímu pobytu se váže několik dopisů umělcově matce. Cenný je zejména dopis z 10. října, ve kterém pravděpodobně píše o nabízeném obraze: "Co jsem maloval tu jednu velikou plachtu Tisouhráz musím ještě na ní při sluníčku jít. Budu mít celkem: 1. velikou, 2. poloviční na plátně, 4 větší, 6 menších a ještě extra 2 velké a 2 malé (to jsou jen mazanice ty 2.) (to jsem maloval jak lovějí a lidi)."

Vyvýšená hráz v podzimním slunci na obrazu Malý Dubovec tomuto popisu odpovídá, problém je v názvu. K sousednímu rybníku Tisý přiléhá Velký, nikoliv Malý Dubovec. S řešením tohoto problému přišel před časem časopis Vesmír. V listopadu 2015 v souvislosti s výstavou Má vlast otiskl článek krajinného ekologa Tomáše Kučery, který upozornil na to, že zachycená situace odpovídá spíše Velkému Dubovci: "Lebedův pohled jsem se několikrát sna­žil ztotožnit s realitou – dnes již zcela zarostlou hrází rybníka Velký Tisý (vyvýše­ninou se stromy), pod kterou oba Dubovce leží. Bohužel průhledy již nejsou vidět, pro­tože okolí rybníků je zcela zarostlé. Také hladina Malého Dubovce je dnes nižší, než bývala, vzdálený statek v pravé části obrazu je zřejmě silně přiblížená sádka Šaloun leží­cí pod hrází Velkého Tisého. Mám však i ji­nou pochybnost: Zaznamenal autor dobře název rybníka? Terénní konfigurace i prů­hled na Šaloun naznačují, že by se mohlo jednat o jihozápadní výběžek Velkého, niko­liv Malého Dubovce."
 

V létě následujícího roku se Kučera spolu s kolegyní Markétou Šantrůčkovou k tématu ještě jednou vrátil (zde). Na základě studia historických map doložili, že v 19. století měl dnešní Velký Dubovec menší plochu než sousední Malý Dubovec. Na nejstarší mapě, která oba rybníky označuje jménem, která pochází z roku 1946, jsou názvy obou rybníků prohozené. Jiným slovy, rybník, který Lebeda znal jako Malý Dubovec, se dnes jmenuje Velký Dubovec. Na obraze je tedy skutečně pohled na hráz sousedního rybníka Tisý.

Obraz byl jedním z objevů Lebedovy retrospektivy, kterou v roce 2009 připravila Národní galerie. V soupisu známých umělcových děl, který v rámci své diplomové práce o rok dříve zpracovala kurátorka výstavy Veronika Hulíková, Malý Dubovec ještě nenajdeme. Aukční katalog k provenienci obrazu uvádí, že jeho prvním majitelem byl Josef V. B. Pilnáček, majitel továrny na výrobu mýdla v Hradci Králové a v letech 1929–42 starosta města.
 

Od svého objevu v roce 2009 byl obraz zařazen na pět výstav a byl publikován ve dvou reprezentativních katalozích. V katalogu zmiňované malířovy souborné výstavy a v katalogu velkolepé přehlídky českého krajinářství Má vlast, která se konala na podzim 2015 v Jízdárně Pražského hradu. Výřez z obrazu byl použit i na plakátech a na obálce knihy.

V kontextu Lebedova díla jde skutečně o "velkou plachtou". Z dob jeho studií v ateliéru Julia Mařáka v letech 1892–97 známe jen pět pláten, která mají na šířku víc jak metr. Dobou, místem vzniku a také formátem (90 na 119 cm) má k nabízenému dílu nejblíže obraz Na vypuštěném Flughause ve sbírce Národní galerie. Flughaus je místní jméno pro rybník Klec, který se nachází dva kilometry severně od Lužnice, která byla malířovou základnou. 
 

Jediným dílem z malířova pobytu v jižních Čechách na podzim 1895, které se objevilo v aukci, je jedna z "mazanic", které zmiňuje v citovaném dopise. Drobný obraz Výlov rybníka Potěšila se před dvěma lety na aukci European Arts prodal za vyvolávací cenu 435 tisíc korun.

Stávají malířův aukční rekord od loňska drží obraz Jezerní bouda, který pravděpodobně vznikl jen o pár měsíců dřív než Malý Dubovec. Jedná se o pohled na Malé jezero v Krkonoších s tzv. Hamplovou boudou. Na aukci Galerie Kodl toto dílo z minimálního podání 1,08 milionu, které zhruba odpovídalo tehdejšímu Lebedovu aukčnímu rekordu, vystoupalo až na 2,16 milionu korun.
 

Otakar Lebeda: Na vypuštěném Flughause, 1895, olej, plátno, 90 x 119 cm, Národní galerie Praha