Dosažený výsledek odpovídá očekáváním. Obrat za první pololetí byl o 26 % nižší než v červnu 2017 a již loni v únoru jsme v Ročence ART+ předpovídali, že po dvou letech výrazného růstu se dočkáme poklesu či zpomalení. Pokles obratu koresponduje s poklesem v nabídce, jak z hlediska ceny (– 14 %), tak počtu dražených děl (– 12 %). Index ART+ zakončil rok na hodnotě 1 136 bodů, což oproti prosinci 2017 představuje pokles o 13 % (více zde).

Spíše než pokles cen tyto výsledky odrážejí slabší nabídku, zejména pokud jde o díla s mnohamilionovým potenciálem. Zatímco v roce 2017 bylo na aukcích nabízeno 24 děl s vyvolávací cenou nad 5 milionů korun, loni jich bylo 17. Počet obrazů, soch, kreseb a starožitností vydražených za více než milion korun se snížil z 231 na 200. Téměř 30 % z 270 milionů korun, o něž se meziročně snížil celkový obrat trhu, se ztratilo na ceně deseti nejdražších položek (více zde).
 

Nejdražším dílem roku se stal obraz Josefa Šímy ML z roku 1927, který se na říjnové aukci společnosti 1. Art Consulting prodal za více než 36 milionů korun. Na trh se toto stěžejní Šímovo rané dílo vrátilo po čtrnácti letech a jeho cena se od posledního prodeje – obraz byl v roce 2004 s cenou 7 milionů korun nejdražším dílem roku – zpětinásobila. Dosažená cena je malířovým novým aukčním rekordem a jediným loňským zápisem do historického top 10 českých aukcí.

Předchozí aukční historii za sebou mělo i dalších třiadvacet obrazů z dvou set nejdražších děl. Jejich cena v souhrnu vzrostla z 57 milionů na 80 milionů korun, tedy o 41 %. Z investičního pohledu je však situace poněkud složitější. Pokud prodávající aukční síní platili standardní provizi 10–15 % z ceny dosažené na sále, byla více než polovina těchto transakcí ztrátová.
 

I když se loni prodalo méně milionových položek než o rok dřív, vysoký počet autorských rekordů napříč všemi segmenty trhu svědčí o přetrvávající ochotě sběratelů platit za výjimečná díla výjimečné ceny. Z umění 19. století nových cenových maxim dosáhli Václav Brožík (6,24 milionu), Maxmilian Haushofer (2,16 milionu), Soběslav Hippolyt Pinkas (2 miliony) či Julius Mařák (1,8 milionu korun). V segmentu klasické moderny to vedle již jmenovaného Josefa Šímy byli František Foltýn (9,7 milionu), František Muzika (9,6 milionu) a pozapomenutý Rudolf Krajc (1,92 milionu korun).

Z poválečného umění byla za rekordní ceny dražena díla Karla Malicha (2,98 milionu), Olbrama Zoubka (2,48 miliomu), Běly Kolářové (2 miliony), Stanislava Kolíbala (1,92 milionu) a Bohumíra Matala (1,92 milionu korun). Za milionové částky se prodala také díla dvou umělců střední a mladší generace Krištofa Kintery (1,51 milionu) a Epose 257 (1,36 milionu korun). Úspěchem jsou také vysoké ceny starožitností (top 10) a starých mistrů (top 10).

Podrobný komentář k loňským výsledkům i k vývoji v rámci jednotlivých segmentů trhu přinese v únoru Ročenka ART+, která letos vyjde již podesáté. Dílčí studie budou tentokrát věnovány například Václavu Brožíkovi, Františku Muzikovi, poválečné tvorbě Toyen, Karlu Malichovi či Jaroslavu Vožniakovi. Samostatné články se budou zabývat také děním na trhu se starožitnostmi a šperky, numismatice či filatelii. Součástí Ročenky ART+ bude i aktuální edice J+T Banka Art Indexu, žebříčku stovky nejúspěšnějších současných umělců.