Poslední březnovou středu se v Topičově salónu v Praze uskuteční první samostatná večerní aukce koncipovaná po vzoru exkluzivních večerních aukcí Sotheby’s a Christie’s. Nabízeno bude jen několik desítek obrazů, vesměs však se statisícovými a milionovými vyvolávacími cenami. Nabité katalogy však mají i další březnové aukce.

K hlavním atrakcím zmiňované večerní aukce společnosti 1. Art Consulting bude patřit vrcholná abstraktní malba Františka Kupky En dégradés (Verticales) a slavný obraz Maldoror od Jindřicha Štyrského. V naší rubrice jsme se však tentokrát rozhodli dát přednost jinému mnohamilionovému dílu, obrazu Spící od Marie Čermínové – Toyen, který bude dražit Galerie Pictura. Nejenže Toyen jsme zde zatím nepředstavovali, ale dvacetimilionová vyvolávací cena (bez aukční provize) provokuje k mnoha zajímavým otázkám.

Když se v roce 2003 prodávala v Paříži sbírka André Bretona, stál nejdražší obraz Toyen, nabízený v této aukci, 170 tisíc eur (bez aukční provize). Při tehdejším kurzu to z obrazu dělalo jedno z nejdráže prodaných českých uměleckých děl. Přitom se jednalo o malbu z roku 1943, tedy nikoliv z nejvíce ceněného předválečného období. Ve své době cena zcela nepochopitelná se s odstupem jeví jako naprosto adekvátní, dobře vystihující nastupující trend. V podobné cenové hladině se pohyboval i artificiální obraz Korálový ostrov z roku 1926, který se před pěti lety objevil v Obchodě s uměním Miroslava Koreckého. Loni se již malířčin obraz Buditelka něhy, pozdní dílo z roku 1957, na aukci společnosti 1. Art Consulting prodal za 6,5 milionu korun

Tentokrát je však cena Toyen nasazena ještě výrazně výš. Michal Šeba, majitel Galerie Pictura, k vyvolávací ceně 20 milionů korun říká, že „majitelům byla nabídnuta tato částka renomovanou zahraniční státní institucí“. Běžná aukční pravidla říkají, že vyvolávací cena by měla odpovídat 2/3 ceny obrazu. Znamená to, že cena Toyen je 30 milionů korun? Zřejmě ne, i když vyloučit to samozřejmě nelze... Majitelé spíš nechtějí prodat obraz pod nabídnutou cenu a na nepředvídatelném českém trhu možná doufají v ještě o něco lepší výsledek. Navíc se tady ukazuje jeden z neduhů českého trhu: Pokud majitelé nechtějí prodat obraz pod určitou částkou, jsou nuceni nasadit vysokou vyvolávací cenu. Přitom v zahraničí je běžné a legální, že i s nižší vyvolávací cenou nebude obraz prodán, pokud v dražbě jeho cena nepřekročí majiteli stanovený limit.

Mnohé loňské výsledky nicméně naznačují, že požadovaná cena není v českých luzích a hájích až tak nereálná. Vyjde-li plátno Emila Filly z roku 1929 na 13 milionů a Šímova Léda s labutí stojí víc než 17 milionů korun, je jasné, že takovýto obraz musí tyto cenové relace výrazně překonat. Podle Karla Srpa, autora poslední velké monografie o Toyen, je Spící „vrcholným dílem evropského surrealismu, které může být součástí jakékoli sbírky světového umění 20. století“. Nutno dodat, že zvolená cena kromě jiného také znamená, že pokud bude obraz prodán alespoň za vyvolávací cenu, vyrovná rekord Kupkova obraz Élévation IV, který je momentálně nejdražším dílem českých aukcí. I to patří v současné době k aukční politice na českém trhu.

Obraz Spící byl zakoupen v roce 1938 na druhé výstavě surrealistů v Topičově salonu za 3 500 korun. Po roce 1948 opustil i se svými majiteli Československo. Byl několikrát vystaven na zahraničních výstavách a několikrát publikován. Po roce 1989 se navrátil i na české výstavy a na stránky českých knih a katalogů. Právě Spící byla použita na plakátu souborné výstavy, kterou Toyen před devíti lety uspořádala Galerie hlavního města Prahy.