Text Redakce ART+ | Datum 09.06.2021
Jednocentová známka Britské Guyany z roku 1856 v barvě magenty se v úterý večer v New Yorku prodala za 8,3 milionu dolarů. Svou pozici nejdražší známky světa tak potvrdila, ale celkově jde o zklamání. Před sedmi lety stála ještě o 1,2 milionu víc a předaukční odhad počítal s cenou 10 až 15 milionů dolarů.
![]() ![]()
Postage one cent, Britská Guyana, 1856, černý tisk na magentě, 29 x 26 mm,
|
|
Známka byla původně vydána jako provizorní řešení, když v této britské kolonii načas došla zásoba výplatních známek a nová dodávka teprve byla na cestě z Anglie. Tehdejší poštovní guvernér Guyany, pan E. T. E. Dalton, požádal vydavatele místních novin Royal Gazette v Georgetownu, aby vytiskli nouzové vydání známek pro místní použití. Známky byly vytištěny v nominálních hodnotách 1 cent a 4 centy. Jednocentové známky byly používány pro poštovné za noviny, čtyřcentové pak na dopisy.
Design razítek byl totožný, jediný rozdíl byl v označení nominální hodnoty vytištěné napravo. Obě známky byly vytištěny černým inkoustem na nekvalitním papíře purpurové barvy. Byl na nich obrázek lodi, nápis "British Guiana / Postage one (four) cent" a motto kolonie v latině "Damus Petimus que Vicissim" ("Dáváme a žádáme na oplátku"). Ze strachu, že by známky mohly být snadno padělány, nařídil Dalton třem poštovním úředníkům, aby každou známku v momentě prodeje podepsali. Obálky se často uchovávají s dopisy, které obsahují, ale pásky, které byly kolem srolovaných novin, se zpravidla vyhazovaly. To je také důvod, proč se zachoval pouze jeden exemplář jednocentové purpurové Britské Guyany.
|
|
Tento jediný známý exemplář byl objeven v roce 1873 dvanáctiletým školákem v podkroví rodinného domu v Demeraře a toto místo nálezu je potvrzeno poštovním razítkem na známce ze dne 4. dubna 1856. Známka také nese iniciály E. D. W. = Edmund Dalziel Wight, který byl poštovním úředníkem v Demeraře. Chlapec známku později prodal za šest šilinků místnímu sběrateli. Tato světová rarita byla v roce 1878 koupena obchodníkem se známkami Thomasem Ridpathem z Liverpoolu za 120 liber. Již v roce 1922 se cena vyšplhala do desetitisíců, americký textilní průmyslník Arthur Hind za ni v aukci nabídl 21 tisíc liber, respektive 36 tisíc dolarů.
Z Hindovy pozůstalosti známku v roce 1940 za 40 tisíc dolarů získal australský sběratel Frederick T. Small. Když v roce 1970 jeho sbírka přišla na trh, 1 c magenta se prodala za 280 tisíc dolarů. O deset let později ji John E. du Pont, dědic světově proslulé chemické firmy, zakoupil za 935 tisíc dolarů. Když se v roce 2014 rozprodávala jeho pozůstalost, známka vystoupala na více než desetinásobek své předchozí ceny. Vítězných 9,48 milionu dolarů za ni nabídl obuvnický designér Stuart Weitzman, který ji nyní spolu s dalšími položkami ze své filatelistické a numismatické sbírky nabídl v aukci společnosti Sotheby’s v New Yorku.
Dalším filatelistickým rekordům se věnovalo květnové číslo Art Antiques
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 2022