Bohumil Kubišta: Riegrovy sady,  1908, olej na plátně, 45 x 55 cm,  cena: 14 160 000 Kč

Celková úspěšnost aukce byla 68 procent, přičemž za více než milion korun se prodalo 29 obrazů a hranici sta tisíc korun překonalo dalších 86 děl. Šlo tak nejen o aukci s dosud nejvyšším obratem, ale také s největším počtem stotisícových a milionových děl. Za pomyslnou třešničku na dortu lze považovat, že na ní byl prodán také nejdražší obraz letošního roku. V top 10 pak Galerie Kodl obsadila čtyři horní příčky. „Mám z toho samozřejmě radost, ale spíš než dosažené ceny mě těší, že se nám podařilo takovou kolekci dát vůbec dohromady, a to, jaká byla atmosféra v sále,“ komentuje aukci Martin Kodl.

Nejdražším dílem roku se s cenou 16,32 milionu korun stalo Pařížské zátiší od Emila Filly (obraz je reprodukován na zadní obálce časopisu v inzerátu galerie). Dražba obrazu z let 1914 až 1920 startovala na ceně 8,4 milionu korun a dosažená cena je sedmou nejvyšší za Fillovo dílo. Na téže aukci kupce našly ještě tři další Fillova zátiší z 20. a 30. let, a to v cenovém rozmezí od 3,84 do 8,5 milionu korun.

Dalším obrazem v ceně nad deset milionů korun se staly Riegrovy sady od Bohumila Kubišty. Pastózní malba ve stylu Vincenta van Gogha z roku 1908 o čtvrt milionu korun překonala obdobně pojatý obraz Žena s kočárkem z téhož roku, který společnost dražila na jaře. Nový majitel obraz získal za 14,16 milionu korun.

Třetím desetimilionovým obrazem byl Třešňový květ od Antonína Procházky (obraz byl reprodukován v minulém čísle jako aukční tip). Reprezentativní ukázka Procházkova osobitého pojetí kubismu z roku 1922 startovala na částce 7,8 milionu a několik zájemců cenu vyhnalo až na 13,44 milionu korun, což je malířův nový aukční rekord. Ten předchozí vydržel dlouhých sedm let.

Dalším autorským rekordem je cena 3,84 za Chalupu na Okoři od Antonína Slavíčka. Raná malba z let 1895–99 se svým pojetím ještě hlásí spíše k tradici malířství 19. století než k impresionismu, nezapře však mimořádně nadaného koloristu. Krajinářství přelomu 19. a 20. století bylo dále zastoupeno figurativním obrazem Odpočinek od Antonína Hudečka, který se prodal s výrazným nárůstem za 2,16 milionu korun a zařadil se tak mezi autorova nejdražší díla. Skvěle se opět prodával také Václav Radimský, hranici milionu korun překonaly hned čtyři jeho obrazy. Dva z nich se cenami 3,36 a 3,12 milionu korun zařadily na druhou a třetí příčku v žebříčku jeho nejdražších děl.

Antonín Slavíček: Chalupa  na Okoři, 1895–99,  tempera na lepence,  50 x 66 cm,  cena: 3 840 000 Kč

Autorským rekordem v rámci této nejvyšší cenové kategorie je rovněž částka 1,92 milionu za rozměrný kvaš Vodník od Josefa Lady. Předchozí malířovo aukční maximum bylo o půl milionu nižší a vydrželo tři roky.

Z umění 19. století se za milionové částky prodaly ještě večerní krajina Červánky od Antonína Chittussiho (1,56 milionu), reprezentativní celofigurový portrét hraběnky Sylva-Taroucca od Václava Brožíka (2,4 milionu) a melancholický Soumrak od Jakuba Schikanedera (6,12 milionu korun). Výjimečným dílem, jaké se v aukci minimálně posledních deset let neobjevilo, byl Brožíkův portrét z roku 1895. Katalog malířovy výstavy z roku 2003 jej uvádí jako ztracený a je zde připomenut jen černobílou reprodukcí. Dosažená cena z něj dělá pátý nejdražší Brožíkův obraz. Příznačné je, že čtyři z těchto pěti děl trhem prošla v posledních dvanácti měsících.

Z klasické moderny byla vedle již jmenovaných za milionové částky dražena ještě díla Jana Zrzavého (6,96 milionu), Václava Špály (4,56, 3,12 a 1,14 milionu), Josefa Čapka (4,32 milionu), Jindřicha Štyrského (2,88 milionu) a Karla Černého (2,64 a 2,28 milionu korun). Čapkův obraz Děti u domu z roku 1931 se na trh vrátil po pěti letech a jeho cena za tu dobu vzrostla o 60 procent.

Z poválečného umění milionových cen dosáhly obrazy Toyen (7,44 milionu), Václava Boštíka (1,44 milionu), Roberta Piesena (1,2 milionu), Kamila Lhotáka (1,08 milionu) a Theodora Pištěka (2,52 milionu korun). V Lhotákově případě šlo o první milionový prodej figurativního obrazu, jednalo se o drobný olej Manka v černém svetru z roku 1953, který startoval na polovině konečná sumy.

Z děl ve středním cenovém pásmu jmenujme na prvním místě pětici autorských rekordů. Nových maxim dosáhli Zbyněk Sekal (216 tisíc), Jan Knap (240 tisíc), slovenský modernista Ján Želibský (444 tisíc), pozapomenutý solitér Josef Matička (492 tisíc) a čtyřicátník Jaroslav Valečka (100 tisíc korun). Knapův a Valečkův obraz byly spolu s dalšími osmi díly draženy ve prospěch Centra Paraple. Dobročinná aukce, do které díla darovali sami umělci, vynesla přes 800 tisíc korun. Zatímco pro Jana Knapa šlo v podstatě o aukční premiéru – dosud byly draženy jen jeho grafiky, Jaroslav Valečka je naopak mezi autory své generace jedním z nejčastěji nabízených. Podle ART+ za deset let aukcemi prošlo již více než 120 jeho obrazů.

Z dalších výrazných prodejů je třeba zmínit ještě aspoň 720 tisíc za obraz Julia Mařáka Statný smrk, (druhá nejvyšší cena za Mařákovo dílo), 960 a 780 tisíc za dvě krajiny od Oldřicha Blažíčka, 720 tisíc za vedutu Žižkova od Vlastimila Beneše (vyrovnání autorského rekordu) či 504 tisíc korun za obraz Schránka z konce 80. let od Jana Merty (třetí nejvyšší cena).

Josef Lada: Vodník, 1950, kvaš na kartonu, 48 x 69 cm, cena: 1 920 000 Kč