Před uměním máme na wishlistu mnoho jiných radostí

O sbírání současného umění a o aukcích

V listopadu loňského roku vstoupil na domácí aukční trh nový subjekt, Etcetera Auctions. Zaměřuje se výhradně na profilovanou nabídku současného umění. Druhá aukce, pojmenovaná 1½, proběhla na počátku dubna. Po ní jsme u majitelů síně pátrali po motivacích vstoupit do už tak silně konkurenčních a nejistých vod, po jejich koncepčních záměrech a plánech. Na otázky odpovídali Pavla Kosař a Miroslav Jiřele.

Instalace Etcetera 1, Galerie Kvalitář 2015
Instalace Etcetera 1 / Galerie Kvalitář 2015

 

Vaše aukční síň vstoupila nově na trh na podzim loňského roku. Co vás motivovalo k takovému kroku, při vědomí, jaká v tomto prostředí u nás konkurence?

Pavla: Byl to pro nás logický krok. Oba jsme měli dlouhodobé zkušenosti jak z aukčního prostředí a Mirek již před lety založil svůj internetový portál Papier.cz, který se specializuje na prezentaci a prodej nejmladší generace českých a slovenských autorů.  

Mirek: Měli jsme to v hlavě už delší dobu a definitivně to spustil Pavlin návrat z New Yorku, kde vystudovala Art appraising a pracovala pro brooklynskou galerii. Etceteru jsme založili společně s Tomášem Vrbou, jehož studio Aparat stojí nejen za naším kompletním vizuálem. Konkurenci jsme znali, aukční katalogy jsme viděli a aukce jsme navštěvovali.

Čím byste se chtěli jako nový subjekt na trhu profilovat, odlišit? Daří se to?

M: Chceme se mimo jiné také soustředit na mladé autory a sběratelům nabízet zajímavá díla, kterým dáváme odpovídající prostor. Velký význam přikládáme našim katalogům, do kterých vkládáme hodně energie a u nichž usilujeme, aby obstály samy o sobě. V tomto ohledu se nám asi zatím daří. Na katalogy máme skvělé ohlasy od samotných autorů i teoretiků… A sběratelé si náš našli i proto, že je zaujala díla od umělců, které neznali.

P: Pracujeme ale i na tom, abychom našli i začínající sběratele, kteří dosud trh s uměním systematicky nesledovali.

Instalace Etcetera 1 1/2, Galerie Kvalitář 2016 Instalace Etcetera 1½ / Galerie Kvalitář 2016

 

Co říkáte na možnosti akvizic současného umění na českém a zahraničním trhu? V čem u nás vidíte dosud nevyužité možnosti?

P: V zahraničí je kategorie současného umění hnacím motorem aukčních domů, zatímco u nás je tomu naopak. Současné umění je prozatím jen jakýmsi doplňkem místních aukcí. Současných českých autorů se na aukcích v cizině zatím moc nevyskytuje. Stále dává větší smysl i pro zahraničního klienta nabídnou práci na české aukci a zvýšit tak šanci na prodej v prostředí, kde je autor známý.

M: Podle mě je jen otázka času, kdy i u nás bude o nákup současného umění větší zájem a tomu se chceme věnovat.

Jak reagovali kupci na nabídku vašich prvních dvou aukcí? Které prodeje vás nejvíce překvapily?

M: Reagovali kladně, rozkřiklo se to docela rychle.

P: A co nás překvapilo? Těžko říct. S tím, že aukce je většinou dost nevyzpytatelný podnik, jsme počítali. Stačí, že na jednu aukci nedorazí zájemce a na další dorazí dva, a propady v cenách máte hned. Mě potěšil zájem více dražitelů o sérii Ladies & Monsters Petra Kunčíka.

M: Za velký úspěch považuji prodej kresby rtěnkou od Margity Titlové Ylovsky z 80. let a našeho listopadového Bohumíra Matala, který se stal druhým nejdražším Matalem loňského roku (přes 400 000 Kč včetně provize) a o nějž projevili zájem snad všichni sběratelé Skupiny 42.

Václav Stratil, z cyklu Řeholní pacient, 1991 Václav Stratil / z cyklu Řeholní pacient / 1991

 

Myslíte si, že je stále těžké přimět současné české publikum ke sbírání či nákupu současného umění? V čem spatřujete případné bariéry?

P: Těžší to je. Částečně je to dáno i historickým kontextem. Kultura sběratelství, stejně jako soukromé vlastnictví nebyla před rokem 1989 zrovna podporována. A pro většinovou společnost nákup nebo sbírání umění není přirozenou součástí jejich života, není to pro ně samozřejmost, protože z domova to neznají. Ani všeobecně vzdělaní lidé v současném umění často nedokážou najít kvalitu a nevidí v tom trvalou hodnotu. Umění je sice součástí tzv. „luxury goods“, ale u nás si lidé raději koupí třetí drahé hodinky nebo každý rok nový špičkový mobil. Slyšíme často, že by do toho klient šel, ale potřebuje novou sedačku, kolo… Před uměním má každý na wishlistu mnoho jiných radostí.

Jaký odhadujete, že je u nás poměr umění prodaného prostřednictvím galerií či přímo z ateliérů a prostřednictvím aukcí?

M: Pokud jde o současné umění, prostřednictvím aukce to bude určitě nepoměrně méně. Pro většinu aukčních domů totiž současné umění představuje jen okrajový segment. Někteří mladí umělci navíc nechtějí riskovat, že se jejich dílo v aukci neprodá, a ti etablovanější jsou zastoupeni galeriemi, které rovněž nechtějí pouštět díla „svých“ umělců na aukční trh. Mimo pořádání aukcí, které plánujeme dvakrát do roka, se ale věnujeme i přímému prodeji – na obecnější závěry je ale ještě brzy.

Považujete prodejní galerie za své konkurenty, bojující o stejnou klientelu, či máte spíše pocit, že se vaši zákazníci generují převážně odjinud?

P: Pokud jde o aukce, tak galerie západního střihu za konkurenci nepovažujeme, neboť ty pracují jiným způsobem. Koncepčně se o své umělce starají, zajišťují jim výstavy a klientelu a dlouhodobou spoluprací své autory posouvají dál. A pak jsou tu prodejní galerie sekundárního trhu – s řadou z nich spolupracujeme a ani ty ostatní nevnímáme jako výraznou konkurenci. Vycházíme z toho, že orientovat se na primárním trhu pro kupce/potencionální sběratele není snadné a vyžaduje to jistou znalost prostředí a na návštěvy ateliérů nemá každý čas. Hlavními konkurenty jsou pro nás jiné aukční domy.

Jiří Staněk, Derma, Apartment III, 2012 Jiří Staněk: Derma / Apartment III / 2012

 

Jaké je sociální / věkové složení vašich zákazníků, lze to nějak specifikovat? Objevují se zákazníci i ze zahraničí?

M: Dominuje střední generace profesně úspěšných klientů, nejčastěji vysokoškoláků, kteří už ve svých oborech dosáhli jistého kreditu. Umění je zajímá a baví, chtějí se na tomto poli vzdělávat. Berou to jako součást všeobecného rozhledu, někteří i jako otázku prestiže.

P: Myslím, že v určitých kruzích je standardem mít doma alespoň jedno kvalitní umělecké dílo. Právě na těchto „prvosběratelích“ chceme pracovat a nabízet jim další možnosti rozšíření jejích sbírky. Klienty ze zahraničí máme, a to jak z Itálie a Švýcarska, tak ze Spojených států amerických.

Na kdy plánujete příští aukci a čím chcete překvapit?

M: Příští aukci plánujeme na 26. listopadu. V plánu máme jedno téma, které je ještě předčasné prozrazovat. Snad bude brzo možné rozkrýt víc.

 


Související články

Podcast: Blockchain pomůže bojovat proti padělkům

Podcast: Blockchain pomůže bojovat proti padělkům

Prague Art Week 2022

V dalším díle podcastové série u příležitosti zářijového Prague Art Week vysvětluje Matyáš Kodl, jak funguje spojení fyzického a online prodeje uměleckých děl a jaké možnosti přinášejí nové digitální technologie na trh s uměním.  

Rozhovory | 8. srpna 2022
Podcast: NFT je příležitost vytvářet umění jinak

Podcast: NFT je příležitost vytvářet umění jinak

Prague Art Week 2022

Ve třetím díle podcastové série u příležitosti zářijového Prague Art Week popisuje René Rohan, jak se kolem umění formují vazby, které podporují jeho provoz a proč se jedna z největších firem na transport a skladování umění rozhodla zasadit o prop...

Rozhovory | 1. července 2022
Sběratelé mají v Česku větší význam, než je běžné ve světě

Sběratelé mají v Česku větší význam, než je běžné ve světě

Rozhovor se sběratelem Pavlem Brožem

Sběratelství umění se věnuje více než dvacet let. Ve sbírce má jména jako Daniel Pitín, Lubomír Typlt, Josef Bolf či Adam Štech. „Od začátku mě zajímají díla, která mají řadu významových vrstev a jsou výkladově náročná,“ říká sběratel současného u...

Rozhovory | 28. června 2022
Zobrazit všechny

Další články


<