Pro arte: Instituce na trhu s uměním

S ředitelem investičního fondu Pro arte

Umění jako alternativní investiční nástroj je populárním mediálním tématem posledních let. Příkladů čistě investorského přístupu k umění, nepočítáme-li obchodníky s uměním, však mnoho nenajdeme. Sami zástupci aukčních síní vždy hovoří o prolínání sběratelských a investičních motivů svých klientů. Před dvěma lety byl u České národní banky zaregistrován specializovaný investiční fond zaměřený právě na umění. Ani jeho zástupcům ale nakonec nejde jen o pouhá čísla.

Maxim Kopf: Svatá večeře / 1921Maxim Kopf: Svatá večeře / 1921
olej na plátně / 141,5 x 131,5 cm

 

Fond Pro arte, který původně vznikl jako společný investiční projekt tří přátel, se letos na jaře otevřel dalším investorům. Minimální vklad, který musí zájemce o investování prostřednictvím fondu složit, je přibližně 3,4 milionu korun. „Vychází to z evropských regulací, které pro tento typ fondů stanovují minimální investici ve výši 125 tisíc eur. Pro arte je standardním investičním fondem, který podléhá dohledu České národní banky a pro který platí stejná pravidla, jako pro fondy investující do akcií nebo komodit,“ vysvětluje ředitel fondu Pavel Chalupa. Administrátorem fondu je společnost Avant, která se specializuje na zakládání a správu tzv. fondů kvalifikovaných investorů. Depozitárníkem pak Česká spořitelna, která pro Pro arte vybudovala špičkově zabezpečený depozitář.

Během dvou let své existence fond nakoupil více než dvě stě uměleckých děl, zejména obrazů, dohromady za několik desítek milionů korun. Kapitál fondu byl při založení 100 milionů korun, po dvou letech a po přistoupení dalších investorů dnes činí kolem 140 milionů. „Čtyřicet procent prostředků by mělo jít do klasické moderny, po deseti procentech do starých mistrů a umění 19. století a po dvaceti do poválečného a současného umění,“ nastiňuje v obecných rysech rozložení portfolia fondu Chalupa. „To je náš cíl v horizontu pěti let, zatím ale na těchto číslech nejsme. Reagujeme na to, co zajímavého se na trhu objeví, a například v segmentu starých mistrů byla dosud nabídka z hlediska relevance a investičního uplatnění slabá,“ dodává.

František Kupka: Člověk a Země / 1905František Kupka: Členění
a rytmus dějin / 1905 /
z cyklu Člověk a Země / kresba tuší a akvarel na papíře / 25 x 35 cm

 

Fond se zaměřuje především na mistrovské kusy, ve kterých vidí největší potenciál budoucího zhodnocení. Nakupuje prostřednictví aukcí, galerií i přímo od majitelů uměleckých děl, častěji v zahraničí než v Česku. „Nabídka na českém trhu z našeho pohledu není tak zajímavá. Ne, že by se na aukcích neobjevovaly kvalitní obrazy, ale pokud uvažujete investičně, tak jsou současné ceny většinou hraniční,“ říká Chalupa. Na zahraničních aukcích se fondu daří lépe, ale také ne vždy uspěje: „Dražili jsme například Zrzavého Spícího hocha loni v Londýně nebo Kupkův Růžový klobouk minulý měsíc v Berlíně, ale konečné ceny v obou případech vystoupaly výš, než byl náš limit. Snažíme se potencionální akvizice analyzovat bez emocí, ale samozřejmě mě mrzí, když neuspějeme. Člověk nesmí moc myslet na to, že stačil třeba jeden jediný příhoz, a Spící hoch nebo Růžový klobouk by byl náš. To už se ale chováte jako sběratel, a ne jako investor.“

Úspěchů je ale víc. Z privátně získaných děl Chalupa vyzdvihuje soubor 106 děl Františka Kupky z cyklu Člověk a Země nebo obraz Ráj černochů od Toyen. Z děl zakoupených v aukcích pak například raný obraz Alfonse Muchy Flóra nebo ve své době provokativní obraz Modlitba za oběšence od Soběslava Hyppolita Pinkase, který byl 150 let považován za ztracený, a mimořádnou malbu Maxima Kopfa Svatá večeře, která se objevuje na titulu malířovy monografie. Muchu fond získal loni na aukci v New Yorku, Pinkase letos v dubnu v Dijonu a Kopfa začátkem června v Mnichově. Ceny, které zaplatil, sice výrazně převyšují předaukční odhady, na českém trhu by i tak všechna tři díla nejspíš šlo obratem prodat dráž. „Všechna díla, která fond vlastní, jsou v principu na prodej. Nechceme je držet v depozitáři. Chceme s nimi dál pracovat, zhodnocovat je, vystavovat, zapůjčovat, vdechnout jim život, poslat je do světa. Máme díla, o kterých by šly napsat celé knihy a která by klidně mohla viset v Národní galerii,“ říká Chalupa.

Toyen: Ráj černochůToyen: Ráj černochů / 1925
olej na plátně /
49 x 69 cm

 

Základní investiční horizont fondu je pět let, což ale neznamená, že už za tři roky bude muset fond všechna díla prodat. „Jde spíš o určitý milník. Prvním bylo otevření fondu, ke kterému došlo teď v dubnu, dalším by měla být vlastní galerie. Ta by měla fungovat jako místo pro představení děl z našeho ,zlatého fonduʻ, pro pořádání výstav i jako běžná komerční galerie. Měla by být centrem obchodu s uměním v prestižním kontextu kvality a odpovídající ceny,“ nastiňuje další plány Chalupa. Fond se zatím zaměřuje na české umění, do budoucna však počítá s rozšířením svého záběru i na zahraniční autory. „Jde o to, že k českému umění máme emocionálně blíž, všichni členové našeho početného odborného poradního sboru jsou ostatně – aspoň zatím – Češi a u českých věcí tak dokážeme lépe odhadnout možnosti jejich zhodnocení. Brzy ale na mezinárodní scénu vstoupíme,“ říká Chalupa. Mezinárodní plány má Pro arte i se zmiňovaným Kupkovým cyklem Člověk a Země. „Měl by být vystaven v Paříži a v USA. Ty zdánlivě geografické ilustrace nejsou totiž jen tak nějaké kresby exotických krajů, ale abstrakt, potažmo obžaloba naší západní civilizace. Ukazují Kupkova myšlenková východiska, která jsou důležitá i pro pochopení vzniku jeho abstraktní tvorby,“ zdůrazňuje.

Je fond připraven sponzorsky podpořit zajímavé výstavní projekty? „Sponzoring není to pravé slovo, to není naše role. Ale určitě je na místě představa, že se některých významných výstavních projektů zúčastníme jako koproducent,“ odpovídá Chalupa. „Nebo jiný příklad: minulý měsíc jsme zaskočili za ministerstvo kultury a pomohli jedné jeho příspěvkové organizaci koupit ve Francii dílo, o které měla zájem. O co konkrétně šlo, nechci zatím prozrazovat, ale mohu slíbit, že to bude velké překvapení Jedná se mi tu ale spíš o ten model – když se objeví něco zajímavého, dokážeme reagovat okamžitě a můžeme takovou věc získat,“ vysvětluje. „Zakladatelé fondu mají k umění velice vřelý vztah, věří v jeho investiční potenciál. Nejde primárně o to prostřednictvím umění zbohatnout. Chceme vybudovat svého druhu seriózní finanční nástroj, chcete-li instituci v oboru obchodu s uměním,“ dodává.

 


Související články

Praha na týden ožije uměním

Praha na týden ožije uměním

Prague Art Week 2022

Od 9. do 15. září se v Praze poprvé koná mezinárodní festival umění PRAGUE ART WEEK 22, jenž chce po vzoru světových metropolí na týden propojit pražskou uměleckou scénu. Festival vizuálního umění zve návštěvníky z Čech i zahraničí do více než pět...

Komentáře | 24. srpna 2022
Zdeněk Sklenář poprvé za více než 5 milionů korun

Zdeněk Sklenář poprvé za více než 5 milionů korun

Umělcovy aukční výsledky v prvním pololetí

Dalším poválečným autorem, jehož dílům se na aukcích v první polovině letošního roku velmi dařilo, byl Zdeněk Sklenář. Sběratelé zakoupili 17 z 19 jeho nabízených prací za celkovou sumu vyšší než 9 milionů korun. Jednotlivé umělcovo dílo pak poprv...

Komentáře | 22. srpna 2022
Průzkum: Umění jako investici řeší sběratelé drahých děl

Průzkum: Umění jako investici řeší sběratelé drahých děl

Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2022

Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Nejvíce sběratelé věří, že v příštích pěti letech poroste hodnota českého poválečného a současného umění, ukázal průzkum Artplus.cz a J&T Bank...

Komentáře | 18. srpna 2022
Zobrazit všechny

Další články


<