Obraz je prvním ze série tří maleb téhož námětu z let 2009–11, ve kterých parafrázuje Rembrandtův pozdní autoportrét ze sbírky Wallraf-Richartz Muzea v Kolíně nad Rýnem. Charakteristickým rysem malby je, že postava Rembrandta má vyškrabané oči. Podle malířových vlastních slov to odkazuje na jeho dětskou zkušenost, kdy jej Rembrandtův pohled natolik zneklidňoval, že reprodukci obrazu takto znectil.

"Později jsem tu knihu objevil. Nalistoval jsem Rembrandta. Rozvzpomenul jsem se na tu akci. Byly mi asi čtyři roky. Myslím si, že mě jeho oči natolik zneklidnily, že jsem udělal takové zásahy. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem nebyl rozlícen," vzpomínal Merta v září 2011 v Deníku.
 

V pražském Topičově salonu byl tehdy na výstavě Liberec III. premiérově představen Autoportrét podle Rembrandta II. Nyní nabízený první z autoportrétů měl premiéru na jaře 2010 v Mnichově, na Mertově samostatné výstavě Duch a hmota v jeho kmenové galerii Rüdiger Schöttle. Stejnou provenienci má i druhý nabízený obraz Echt II. (obě plátna mají stejnou vyvolávací cenu 800 tisíc korun + provize). Titulní obraz zmiňované výstavy Duch a hmota (Mnichovský přízrak) se již na říjnové aukci 1. Art Consulting prodal za 1,08 milionu korun.

Obraz Merta původně maloval již pro svou velkou výstavu v brněnské Wannieck Gallery na podzim 2009, nakonec jej však nestihl včas dokončit. "Když jsem byl mladý, myslel jsem si, že je nutné být dobrý jako Rembrandt. Pak jsem v určitém věku dospěl k názoru, že to tak není, že dnešní svět funguje jinak. Teď se znovu vracím k tomu, co jsem si myslel dřív. Že jsou možné věci, které se zdají být nemožné. Člověk udělá třeba jen pár krůčků směrem k tomu možnému, ale jde to," citoval jej tehdy art+antiques.
 

Všechny tři rembrandtovské autoportréty měli diváci možnost vidět na nedávné Mertově výstavě v pražské Městské knihovně, foto: GHMP