Praha na týden ožije uměním
24. srpna 2022
Text | Datum 02.03.2022
Aktuálně zavedené sankce proti Rusku zasahují ruské majetkové zájmy i na evropském, britském či americkém trhu s uměním. Teď bude na západních aukčních domech a jejich pravidlech, aby se výtvarné sbírky oligarchů, kteří jsou blízcí Kremlu, nestaly alternativním platidlem.
![]() |
Zdroj: Tisková služba úřadu prezidenta Ruské federace
Někteří ruští miliardáři se akvizicemi a zálibami v umění v minulosti netajili, jiní své sbírky veřejně nepřiznali či jejich existenci dokonce popírali. Tím přispívali k dohadům o finančních operacích mezi Moskvou a světovými aukčními metropolemi. Spíše do oblasti propagandistických legend bude patřit údajná tisícikusová kolekce starých mistrů prezidenta Vladimira Putina, kterou měl v roce 2015 přijmout jako osobní dar od starší dámy paní Niny Molevové. Především obrazy a kresby od význačných malířských osobností jako Vélazquez, Rubens nebo Michelangelo byly v Kremlu opravdu deponovány a v místních médiích oceněny na 400 milionů až 2 miliardy dolarů. Nicméně i ruští odborníci se odvážili spekulovat o jejich provenienci a pravosti. Odhadují, že se jedná patrně o pozdější kopie, které však představují zajímavý soubor náboženských děl různých evropských škol z konce 16. a 17. století.
Oproti polochimérické sbírce prezidenta Putina se historie podezřelých akvizic dalšího z oligarchů na sankčním seznamu, Borise Rotenberga, opírají o tvrdá data a několikaleté vyšetřování. Již před dvěma lety byla v Kongresu USA přednesena zpráva o sofistikované síti offshorových společností, které skrze amerického galeristu a obchodníka s uměním Gregoryho Baltsera, usazeného v Moskvě, nakupovaly v roce 2014 umělecká díla pro Rotenberga, majitele banky SMP a společnosti SGM Group (výstavba plynovodů a elektrických vedení).
Společně s bratrem Arkadijem, Putinovým osobním přítelem a sparingpartnerem v judu, měli sice v té době ve Spojených státech obstavené zdroje, nicméně jak ukázaly dokumenty z tzv. Panama Papers, dokázali pro sebe získat díla v hodnotě přes 18 milionů dolarů. Napřímo koupili obraz Hruď (La poitrine, 1961) belgického surrealisty Reného Magritta za 7,5 milionu dolarů nebo při jediné aukci u Sotheby´s deset dalších kusů impresionistů a modernistů za celkovou částku 6,8 milionu dolarů. Až tento skandál donutil do té doby benevolentní americký aukční byznys přijmout přísnější obchodní pravidla. Rotenbergovy obrazy se dle indicií nyní nacházejí v Moskvě, kam byly převezeny z německého depozitáře ještě v srpnu 2019, krátce před zveřejněním zprávy v americkém kongresu.
![]() |
Investice do kulturní sféry a uměleckého provozu budou muset zastavit i ruské bankovní domy či v jejich strukturách angažovaní podnikatelé. Druhá největší VTB banka disponuje vlastní sbírkou a finančně podporovala třeba Puškinovo muzeum nebo petrohradskou Ermitáž. Sankce nejspíš dopadnou i na předsedu představenstva Alfa Banky Pjotra Avena. Jeho mistrovské kusy od Natálie Gončarovové nebo Vasilije Kandinského v Moskvě stejně jako land-artové plastiky Henryho Moora či Louise Bourgeoisové na zahradě vily v anglickém Surrey budou momentálně neobchodovatelné. Na chodu petrochemického kolosu Lukoil se podílí jako nejvyšší manažer Vagit Alekperov, jehož vášní jsou historické mince. Numismatika by tak mohla být dalším odvětvím dražebního systému, který bude potřeba sledovat pro případné nekalé transakce.
Ve zjitřené atmosféře těchto dní se, byť neoficiálně, hovoří o dalších uměnímilovných oligarších s vazbami na Putinův Kreml. Aktuálním zmrazením majetku by se například u majitele největšího ruského soukromého producenta plynu, Leonida Mikchelsona z firmy Novatek, „jen“ prodloužily už platné sankce z roku 2018. Ten se jako mecenáš muzeí v Chicagu (Art Institute of Chicago), New Yorku (The New Museum) nebo Londýně (Tate) dlouhodobě zajímal především o evropské a americké umění. Ve stejné situaci by se nacházelo 1,5 miliardy dolarů podnikatele a „hliníkového krále“ Viktora Vekselberga, jenž se ke svým finančním zdrojům nemůže již téměř čtyři roky dostat. O čtrnáct let před tím však mohl investovat volněji, když vydal 100 milionů dolarů za devět Fabergého klenotnických vajec, později vystavovaných v jednom z jeho petrohradských paláců.
![]() |
|
Vejce Fabergé, zdroj: Fabergé Museum
Mohou se tedy objevit v nadcházejících aukčních nabídkách nějaká nečekaná překvapení s touto „prokremelskou“ proveniencí? Respektované aukční síně, mimo jiné Christie´s, Sotheby´s nebo Phillips, kterou vlastní ruský konglomerát Mercury Group pod vedením Leonida Friedlanda a Leonida Strunina, se zaručují, že skrze jejich služby se tak i díky ještě pečlivější strategii proti praní špinavých peněz a metodice „KYC“ (know your customer – znejte svého klienta) opravdu nestane. Etickou otázkou pak samozřejmě zůstávají privátní prodeje. Jaká bude realita se lze se přesvědčit již 3. března na večerní aukci poválečného a současného umění v londýnské pobočce Phillips.
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 202224. srpna 2022
22. srpna 2022
18. srpna 2022