Je nutné poznamenat, že až na několik výjimek se Šímova poválečná tvorba ve francouzských domech těší větší oblibě než u nás, přičemž jeho cenové prvenství v této kategorii drží Reflêt glacial z roku 1961, vydražený před dvěma lety u Christie’s za 325,5 tisíc eur, 8,9 milionu korun tehdejším kurzem (více zde).

Poslední listopadový víkend budou mít potom zájemci možnost přihazovat na dvě velkoformátová Šímova plátna, která se řadí k tomu nejlepšímu, co zdejší trh od tohoto česko-francouzského autora dosud představil.                

Adolf Loos Apartment and Gallery se podařilo získat do své aukce jedno z Šímových klíčových děl, kterému je v odborné literatuře věnován značný prostor také kvůli jeho atraktivní provenienci. Olej Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) totiž dostali (spolu s dílem Muž země) jako dodatečný svatební dar Blanche Reverchon a Pierre Jean Jouve. Ona byla žačkou Sigmunda Freuda, k níž chodili na psychoterapii mnozí literáti a výtvarníci, on basníkem, jehož několik knih Šíma ilustroval. V Jouveho sbírce Ztracený ráj mimo jiné Šíma poprvé použil motiv vznášející se torzální ženské postavy.

Josef Šíma: Ve čtyři hodiny   odpoledne (Růžové tělo), 1928–29,   olej na plátně, 135 x 102 cm,   vyvolávací cena: 22 000 000 Kč   (+4% provize), Adolf Loos   Apartment and Gallery    26. 11. 2016

Levitující Růžové tělo startuje na 22 milionech (bez provize), což z Šímy po Františku Kupkovi a Toyen činí teprve třetího českého autora, jehož dílo je vyvoláváno za částku nad 20 milionů korun. 

Jen o den později bude na Žofíně licitován ještě jeden olej tohoto autora, který může zahýbat jeho top 10. Jedná se o velkoformátový obraz Ateliér z první poloviny 30. let. Narozdíl od Růžového těla, které figurovalo na množství přehlídek, tato monumentální práce je zaznamenaná dle dostupných informací překvapivě pouze na Šímově prodejní výstavě, která se konala v roce 1936 v Obecním domě.

Ve výstavním katalogu se dozvídáme, že tato až divadelně vystavěná scéna byla malována v létě roku 1934 v městečku Yébles nedaleko Paříže a prodejní cena byla tehdy 9 tisíc korun. Její podoba byla zachycena jen na černobílé reprodukci ve Šmejkalově monografii, přičemž byla práce považována za dlouhodobě nezvěstnou. Vyvolávací cena této položky je stanovena na 13 milionů (+20% provize), horní odhadní hranice je ovšem uváděna dvojnásobná, tedy o 10 milionů vyšší než je dnešní malířův cenový strop.

Šímův autorský rekord několik měsíců drží pařížská Christie’s, která v červnu prodala temperu Épave za více než 21 milionů korun včetně provize (více zde). Vyvstává tedy logická otázka, do jaké míry je současný výskyt malířových děl (olejů i prací na papíře) na českém trhu a jejich cenové zařazení bezprostřední reakcí na tento výjimečný prodej.

Josef Šíma, Ateliér, 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm
vyvolávací cena: 13 000 000 Kč (+20% provize), Galerie Kodl 27. 11. 2016

Při porovnání obou mimořádných děl, připravených v dohledné době změnit majitele, vynikne Šímův posun, jímž na přelomu 20. a 30. let procházel. Ve čtyři hodiny odpoledne je zosobněním jeho specifického, symbolistního chápání surrealismu, podpořeného stykem s výraznými osobnostmi kolem skupiny Grand Jeu.

Není známo, zda Šíma podstoupil psychoanalýzu u Blanche Reverchon, jíž obraz věnoval, zajímavá je však jeho sugestivní vzpomínka z dětství, kterou v této souvislosti často připomínal: "Byl jsem na procházce na kopcích v okolí mého rodného města v Čechách, byly mi čtyři roky. Odpoledne bylo klidné. Bylo horko. Mladá dívka, která mě doprovázela, se náhle rozběhla. Následoval jsem ji, a když jsem šplhal do vršku, který mi zakrýval město, spatřil jsem v záblesku její nahá lýtka. Město zachvátil obrovský požár. Nejmenší detaily této události se mi jevily současně s mimořádnou přesností. Plameny a sloupy kouře, pohyby mužů, kteří bojovali s ohněm, viděl jsem všechno. V roce 1929 jsem namaloval na obraze, který se jmenuje Ve čtyři hodiny odpoledne, ženské torzo na červeném pozadí sžíraném vnitřním požárem."

O pět let mladší Ateliér ukazuje Šímu z méně smyslové stránky a je reprezentantem další vývojové etapy na jeho cestě k metafyzické malbě. I zde se nicméně objevují motivy, které mají konotace s prožívaným světem. Tak jako na stejnojmenném obraze z roku 1929, který v roce 2003 prodávala 1. Art Consulting (a jehož pozadí je mimochodem takřka totožné s Růžovým tělem), nás malíř nechává vstoupit na své privátní území. To se ale radikálně proměnilo. Až matematicky promyšlená kompozice staví diváka doprostřed chladného, strohého prostoru, který se dveřmi otevírá vstříc schématicky pojaté, bezčasé krajině. Průstupnost jednotlivých plánů i hliněný džbán na stylizovaném katafalku v levé části dokládají Šímovu nedávnou cestu po Baskicku, které se tehdy zmítalo potlačovanou revolucí, stejně jako jeho bezprostřední kontakt se španělskou malbou (zejména s Velázquezem). Zneklidňující je i ústřední hermeneutický krystal, světelný zdroj na prahu ateliéru. Ten je potom spíše jakousi laboratoří, v jejímž rámci umělec rozhoduje o existenci a neexistenci věcí a tvoří si vlastní mikrokosmos. 

Josef Šíma: Kompas (Boussole), 1928,   kombinovaná technika na papíře,   98,5 x 67 cm, vyvolávací cena:   1 600 000 Kč (+24% provize),   Arthouse Hejtmánek 1. 12. 2016

Šímovu letošní "spanilou jízdu" zakončí první prosincový den velkoformátová práce na papíře s názvem Kompas (Boussole) v Arthouse Hejmánek. Jedná se o autorem mnohokráte prověřované téma odpočívajícího dívčího aktu, jehož kořeny lze vystopovat až k Šímovu profesorovi na akademii Janu Preislerovi. V přímé vazbě je potom se Šímovou ilustrací k již zmiňované básnické sbírce Ztracený ráj. Může se navíc pochlubit původem z kolekce textilní výtvarnice Jaroslavy Vondráčkové, tehdejší ředitelky družstva Artěl a Šímovy souputnice z uskupení Devětsil. I v případě, že by se prodala za první podání, půjde o nejvyšší sumu v kategorii Šímových děl provedených na jiném médiu než plátně.