Josef Šíma, Ateliér, 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm, cena: 28 800 000 Kč

Nového majitel našlo neuvěřitelných 91 procent z nich, přičemž první neprodanou položkou bylo katalogové číslo 80. Aukce dohromady vynesla rekordních 170,6 milionu korun. Za více než milion korun bylo vydraženo 27 obrazů a stotisícovou hranici překonalo dalších 94 položek. Nových mnohamilionových autorských rekordů dosáhla díla Josefa Šímy, Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského a Václava Tikala.

Nejdražším dílem aukce byl velkoformátový obraz Ateliér, dílo Josefa Šímy z roku 1934, s vyvolávací cenou 15,6 milionu korun. Byl nabízen jen den po úspěšném prodeji Šímova obrazu Ve čtyři hodiny odpoledne za 22,88 milionu korun, a tak bylo dopředu takřka jasné, že jen u minimálního podání nezůstane. Výsledek však všechny překvapil. Jeden zájemce na telefonu a dva dražitelé přímo v sále cenu tohoto dlouhé roky nezvěstného obrazu vyhnali až na 28,8 milionu korun. Připomeňme, že s výjimkou Františka Kupky a jednoho obrazu od Toyen dílo žádného českého autora dosud hranici 20 milionů korun nepřekonalo. Obraz, stejně jako druhé nejdražší dílo aukčního odpoledne, koupila dražitelka vystupující pod číslem 214.

Oním druhým nejdražším dílem se stal obraz Antonína Slavíčka Na lavičce, který jsme představovali v listopadovém Na trhu. Reprezentativní ukázka Slavíčkova mistrovství, jaká se v aukci dosud neobjevila, se z vyvolávací ceny 3,6 milionu prakticky na jeden zátah dostala až na 18 milionů korun. Tempo dražby neurčovaly jednotlivé příhozy váhajících dražitelů, ale jen rychlost, s jakou licitátor dokázal odříkat postupně rostoucí řadu čísel. Přihazovalo se po statisících a krátké pauzy si licitátor dopřával vždy jen při překročení dalšího milionu.

Dosažená cena je nejen Slavíčkovým autorským maximem, ale současně také nejvyšší cenou v kategorii umění 19. století. Dosud tento titul patřil Jakubu Schikanederovi a jeho rozměrnému plátnu Kontemplace z roku 1893, které se před šesti lety prodalo z 9,7 milionu korun. Stávající rekord Václava Brožíka má hodnotu necelé 4 miliony korun a ceny ostatních autorů 19. století jsou ještě výrazně nižší. Dá se očekávat, že takto výrazný prodej napomůže růstu cen v celém tomto segmentu.

Max Švabinský:   Splynutí duší, 1895–96,   olej na plátně, 80 x 60 cm,   cena: 9 480 000 Kč

Slavíčkově obrazu krátce předcházela dražba Švabinského Splynutí duší z let 1895–96, tedy nově objevené varianty jednoho z nejslavnějších malířových obrazů, která byla dosud známa pouze z jedné historické fotografie z autorova ateliéru. Z vyvolávací ceny 3,6 milion jej několik odhodlaných dražitelů vytáhlo až na 9,48 milionu korun.

O nový rekord Václava Tikala se postaral jeho možná vůbec nejslavnější obraz, Skály hostí z roku 1946. Mnohokrát vystavované a publikované dílo, které se mimo jiné objevuje na titulní straně malířovy monografie, pochází ze sbírky Vratislava Effenbergera. Z vyvolávací ceny 3,6 milionu se rychle dostal až na 6,6 milionu korun, což je téměř o 2,3 milionu víc, než bylo dosavadní Tikalovo maximum.

Když zůstaneme u autorských rekordů, je třeba na dalším místě jmenovat Zdeňka Buriana a jeho olej Návrat z rybolovu ze 40. let. Srovnatelné dílo se v aukci dosud neobjevilo, nárůst ze 300 tisíc až na 2,58 milionu korun byl přesto překvapivý. Dalšími rekordy, byť již ne tak nečekanými, je 456 tisíc za obraz Park Cité v Paříži od Miloslava Holého, 768 tisíc za zimní krajinu od Romana Havelky nebo 540 tisíc za Majákovou loď z roku 1962 Jitky Kolínské.

Václav Tikal: Skály hostí, 1946,    olej na plátně, 90 x 70 cm,   cena: 6 600 000 Kč

Z milionových prodejů zmiňme alespoň ty nejdražší. Poválečný obraz od Toyen Odraz odlivu našel kupce s výrazným nárůstem za 10,92 milionu korun. Na trh se vrátil po sedmi letech a jeho cena se za tu dobu více než zdvojnásobila. Z klasické moderny v seznamu milionových položek dále najdeme díla Josefa Čapka (7,32 milionu), Emila Filly (5 a 2,5 milionu), Františka Janouška (4,56 a 3,36 milionu), Jana Zrzavého (2,82 milionu), Václava Špály (1,56 a 1,18 milionu korun). Z poválečného umění to byly dva obrazy od Kamila Lhotáka (1,68 a 1,5 milionu) a dvě rozměrná plátna Mikuláše Medka (3,54 a 1,56 milionu korun).

Několika zajímavými díly byli v nabídce zastoupeni také slovenští a zahraniční autoři. Nejdráže, byť šlo jen o vyvolávací cenu se prodal obraz Podzim od Miloše Alexandra Bazovského. Vítěz aukce za něj nabídl 2,28 milionu korun. Za 1,2 milionu korun se prodal raný obraz Žena s kytarou a kostelem od Endreje Nemese. Zahraniční umění reprezentovali André Derain (1,92 milionu), Maurice Vlaminck (1,68 milionu) a kresbou ženského aktu také Pierre-Auguste Renoir (420 tisíc korun).

Z umění 19. století se vedle již zmiňovaných obrazů Antonína Slavíčka a Maxe Švabinského dobře prodaly také práce Jana Preislera (4,44 milionu), Hugo Ullika (1,38 milionu), Maxe Haushofera (1,38 a 1,1 milionu), Hanuše Schwaigera (720 tisíc) či Antonína Chittussiho (492 a 420 tisíc).

Kategorie poválečného umění nabídla řadu zajímavých děl ve středním cenovém pásmu. Mezi nejzajímavější položky patřily jeden z Gehinnomů Roberta Piesena a obraz Svatební košile od Aléna Diviše. Oba se prodaly s výraznými nárůsty za 864 a 840 tisíc korun. Od Piesena zaujala i raná Dívka před zrcadlem, která vystoupala z 420 na 720 tisíc korun.

Z prací na papíře se nejvíce bojovalo o akvarel Tři králové od Jiřho Trnky. Z minimálního podání 240 tisíc se dostal až na 648 tisíc korun. Úspěchem je také cena 444 tisíc korun za Bárky v přístavu Jana Zrzavého nebo stejná částka za abstrkatní krajinu Josefa Šímy z konce 20. let. Nejvíce však překvapil Theodor Pištěk, když jeho serigrafie Farewell z roku 2013 vystoupala z 40 na 250 tisíc korun. Stalo se tak ale v rámci úvodní charitativní aukce ve prospěch Centra Paraple, která dohromady vynesla téměř 900 tisíc korun.