Adriena Šimotová: Nohy, 1969, tempera na sololitu, 122 x 183 cm, cena: 102 500 EUR, Martini Studio d'Arte Brescia 23. 6. 2021

Rozměrná malba byla nabízena bez jakýchkoliv doprovodných informací, pouze s francouzským jménem Jambes a vročením. V soupisu malířčina díla pod číslem 233 skutečně najdeme obraz odpovídajícího jména a data, který má být v zahraniční sbírce. Nutno nicméně dodat, že soupis uvádí chybné rozměry. 

Správce umělkynina odkazu Pavel Brunclík předpokládá, že obraz se do Itálie dostal na začátku 70. let prostřednictvím milánského galeristy Arturo Schwarze, který úzce spolupracoval s Jindřichem Chalupeckým, který v té době stál v čele Galerie Václava Špály. Právě zde měla Šimotová v létě 1970 výstavu svých nových obrazů a kreseb, přičemž na obálce katalogu najdeme výřez ze střední části obrazu Nohy.
 

"Člověk není věcí mezi věcmi, není ani od věcí oddělen, je středem dění, vlastní přítomností světa. Překotnost dění, jeho přepadávání přes sebe, nese v sobě všechnu bezohlednost a brutalitu života. To, co stačíme z kolotajícího víru zachytit, má podobu útržkovosti, fragmentu; zlomku, který svou manifestovanou odtržeností od celku poutá k sobě pozornost silou zářícího signálu," charakterizuje Šimotové obrazy v katalogovém textu Karel Miler.

Pro umělkyniny obrazy z této doby je charakteristické, že často mají předobraz v grafice. Platí to i v případě tohoto plátna, k němuž se váže stejnojmenná suchá jehla, kterou má ve své sbírce například Galerie výtvarného umění v Hodoníně nebo Museum Kampa a která zachycuje stejnou scénu, jen stranově obrácenou. 
 

Obraz se prodal za dvojnásobek vyvolávací ceny, v přepočtu za 2,6 milionu korun. To je o 370 tisíc korun méně, než za kolik byl již před pěti lety u 1. Art Consulting vydražen obraz Bílá noc z roku 1971. Vzhledem k publikační a výstavní historii obrazu, nedostupnosti Šimotové děl z přelomu 60. a 70. děl na trhu i výraznému růstu cen poválečného umění v posledních letech je dosažená cena výrazně nižší, než je potenciál takovéhoto díla na domácím trhu.