Z oněch více než dvou tisíc jmen v indexu eviduje ART+ minimálně jedno dílo nabízené v aukci u poloviny. Úspěšný prodej má na kontě opět jen asi polovina z tohoto počtu, tedy kolem pěti set autorů. Nutno však zdůraznit, že aukce nejsou pro oblast současného umění hlavním prostředím, kde se realizují prodeje. Řada autorů a galerií se jim dokonce programově vyhýbá. Spíš než kteří autoři na aukcích absentují, je zajímavé sledovat, kterým se na nich daří.

Platí to zejména pro Jana Mertu, jehož obrazy se v posledních třech letech na aukcích opakovaně prodávají za milionové částky. Loni sběratelé a investoři vydražili jeho díla za celkových 4,7 milionu korun, o rok dříve to bylo ještě více než jednou tolik. Objem prodejů naopak loni výrazně vzrostl Krištofovi Kinterovi. Za čtyřiadvacet jeho soch a prací na papíře loni dražitelé dohromady utratili 3,3 milionu korun a jeden z jeho Mluvičů (tentýž, kterého jsem měli na obálce Ročenky ART+ vloni) se prodal v novém aukčním rekordu. V přehledů prodejů za posledních deset let se tak Kintera posunul z páté na třetí příčku, za Jana Mertu a Jaroslava Rónu.

Nově se do první desítky podle prodejů dostali ještě Pasta Oner a Lubomír Typlt. Vysoké umístění původně streetartového umělce Pasty Onera je o to zajímavější, že všechny jeho prodeje byly realizovány v posledních pěti letech. Jeho aukční rekord z předloňského roku je 840 tisíc korun, což je víc, než jsou aukční maxima kohokoliv v J&T Banka Art Indexu s výjimkou Jana Merty, Krištofa Kintery, Tomáš Rullera a Federica Díaze. Sedmačtyřicetiletému Díazovi patří od roku 2017 titul nejdražšího žijícího českého autora. Jeho známá zlatá slza z Expo v Šanghaji se předloni na aukci společnosti European Arts prodala s výrazným nárůstem za 6,5 milionu korun.

Další články z Ročenky 2019   J&T Banka Art Index 2019   Eva Koťátková: Člověk a instituce   Jak se žije galeristům?