Text Valeš Tomáš | Datum 13.05.2016
Noah Charney (*1979), mladý americký historik umění žijící v Itálii a ve Slovinsku, dokázal využít takřka „díry na trhu“ a etablovat se mezi přední odborníky specializované na spojení světa umění se světem zločinu. Soustavná literární a přednášková činnost i na tomto poli vyústila k založení v Římě působícího neziskového think tanku „Asociace pro výzkum zločinů proti umění“ (Association for Research into Crimes against Art). Charney tak patří mezi představitele mladé a střední generace historiků umění, kteří dokáží oslovit zájemce z řad veřejnosti nejen díky svým článkům a knihám, ale především díky televizním vystoupením a prezentaci v sociálních médiích. Z jeho poměrně bohaté literární produkce má český čtenář nyní šanci se seznámit s titulem Umění falzifikace (The Art of Forgery, Phaidon Press Ltd. 2014), který v českém překladu Filipa Hanzlíka vydalo v roce 2015 nakladatelství Kniha Zlín.
I když celkově některá Charneyho vystoupení či práce působí spíše popularizačním charakterem, je nutné hned na úvod podotknout, že v případě výše uvedené knihy to rozhodně není na škodu. Českému čtenáři jsou v překladech čím dál častěji zprostředkovávány zahraniční tituly zaměřené například na problematiku trhu s uměním nebo sběratelství, které ovšem velice často vycházejí pouze z reálií platných pro Spojené státy americké, případně Velkou Británii, což do jisté míry snižuje jejich vypovídací hodnotu pro situaci na starém kontinentu. Umění falzifikace je naštěstí v tomto případě výjimkou a může tak najít odezvu u širokého spektra čtenářů. Ačkoliv specializovaní odborníci se pravděpodobně nedozvědí mnoho nových informací, pro získání základního vhledu do problematiky kniha poslouží více než dobře.
Charney je opravdu znamenitý vypravěč a dokáže v mnoha případech skutečně takříkajíc trefit hřebík na hlavičku. Kniha je jasně strukturována do osmi hlavních kapitol, které se zaměřují na jednotlivé fenomény spojené s problematikou (nejen) falz a falzifikace. Čtenář má tak možnost nahlédnout do zákulisí vzniku jednotlivých uměleckých děl, stanovování jejich hodnoty a proměny jejich vnímání. Každá kapitola je založena na prezentaci konkrétních více či méně známých příkladů, přičemž vypovídací hodnotu umocňuje bohatý obrazový ilustrační materiál.
Autor se nevyhýbá ani ožehavým tématům, která v rámci disciplíny dějin umění patří mezi tabu, a to i v českém prostředí. Role samotných historiků umění, jež může pýcha a snaha o velké objevy hnát k unáhleným nebo zkresleným závěrům, pozice znalce při vystavování dobrozdání či posudků a jejich přímý vliv na hodnotu daných předmětů, to vše v tuzemské diskuzi o těchto úlohách stále chybí. Kniha není ovšem zaměřena pouze na umění jako takové, což jí umožňuje sledovat fenomén padělatelství v širších souvislostech. Nejde pouze o zahrnutí dalších oblastí, jako například padělání archivních vín, ale především snahy o padělání historických faktů a minulosti jako takové.
Pozitivní stránkou knihy je mimo zmíněného bohatého obrazového doprovodu a čtivého překladu (s minimem nepřesností) také poznámkový aparát ke všem kapitolám, slovníček vědeckých metod pro autentizaci jednotlivých artefaktů a bohatý seznam literatury, která může sloužit jako základ pro rozšiřující studium.
Co je možná v rámci Charneyho knihy v kontrastu s tuzemským prostředím, je selektivní nahlížení na problematiku falz (podvrhů) výtvarných děl jako takových. Ve většině v knize uvedených případů došlo při prodeji padělků k „újmě“ solventních, často vysoce postavených sběratelů, kteří jsou tuto škodu ve většině případů schopni unést. Tuzemský trh s uměním se naopak už dlouhá léta potýká s problémy falz a podvrhů (a v tomto ohledu i diskutabilních znaleckých posudků) nejen u drahých položek, ale především ve středním a nižším cenovém horizontu, což má nepochybně vliv na sběratelskou kulturu a trh s uměním jako takový. Nejasné vymezení odpovědnosti znalce a malá důvěra v domácí trh s uměním jsou tak daleko horšími symptomy něčeho nezdravého, než příběhy několika „excentrických“ a schopných padělatelů, kteří parazitují takřka výhradně na těch, kteří si to mohou dovolit. To však není výtka vůči Noahu Charneymu a jeho knize, ale spíše k tuzemské reflexi tohoto více než pozoruhodného fenoménu.
Od 9. do 15. září se v Praze poprvé koná mezinárodní festival umění PRAGUE ART WEEK 22, jenž chce po vzoru světových metropolí na týden propojit pražskou uměleckou scénu. Festival vizuálního umění zve návštěvníky z Čech i zahraničí do více než pět...
Komentáře | 24. srpna 2022Umělcovy aukční výsledky v prvním pololetí
Dalším poválečným autorem, jehož dílům se na aukcích v první polovině letošního roku velmi dařilo, byl Zdeněk Sklenář. Sběratelé zakoupili 17 z 19 jeho nabízených prací za celkovou sumu vyšší než 9 milionů korun. Jednotlivé umělcovo dílo pak poprv...
Komentáře | 22. srpna 2022Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2022
Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Nejvíce sběratelé věří, že v příštích pěti letech poroste hodnota českého poválečného a současného umění, ukázal průzkum Artplus.cz a J&T Bank...
Komentáře | 18. srpna 2022