Vermeer pod cenou

Obraz Jana Vermeera se v Londýně prodal za 6,24 milionu liber

Je jen málo autorů, kteří by byli tak slavní a jejichž díla tak nedostupná, jako je tomu v případě Jana Vermeera. Přesto se jeho obraz, nabízený na úterní aukci starých mistrů společnosti Christieʼs v Londýně, prodal pod spodní hranicí předaukčního odhadu.

Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56
olej na plátně / 101,6 x 82 cm
cena: 6 242 500 GBP

 

Obraz Sv. Praxida je považován za nejranější Vermeerovo známé dílo. Předpokládá se, že malíř je vytvořil mezi lety 1654–56. Rokem 1656 je datována slavní Kuplířka ve sbírce drážďanského Zwingeru, která již představuje Vermeera jako malíře soudobých námětů.

Ve své rané tvorbě se Vermeer věnoval náboženským a mytologickým výjevům, přímé stylové paralely k Sv. Praxidě se nicméně v jeho tvorbě hledají jen obtížně. Obraz je namalován ve stylu florentského malíře Feliceho Fichereliho (1607–1660) a původně byl dokonce považován za jeho dílo.

Jako práce Jana Vermeera byl obraz poprvé identifikován v roce 1969, kdy byl zapůjčen na výstavu italského barokního malířství do Metropolitiního muzea. Restaurátoři muzea na obraze odhalili malířovu signaturu.

Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72
olej na plátně / 25,2 x 20 cm
cena: 16 245 600 GBP

 

Rozhodujícím argumentem pro Vermeerovo autorství je analýza použité olověné běloby. Ta potvrdila nejen, že jde o dílo nizozemské, nikoliv italské provenience, ale míra shody s bělobou na Vermeerově obraz Diana a její družina ve sbírce Mauritshuisu je taková, že naznačuje, že obrazy byly malovány současně za použití téže barvy.

Z 37 obrazů, které jsou dnes považovány za Vermeerovo dílo (wikipedie), jsou jen dva v soukromém držení. Druhým je Dívka u spinetu z let 1670–72, která byla dražena aukční síní Sothebyʼs na den přesně deset let před Sv. Praxidou. Obraz se tehdy prodal za 16,3 milionu liber, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou cenou.

V případě Sv. Praxidy aukční síň Christieʼs cenu odhadovalo na 6 až 8 milionů liber (bez aukční provize). Včetně provize se obraz nakonec prodal za 6,24 milionu liber. Důvodem malého zájmu sběratelů patrně byla netypičnost malby, která vykazuje jen málo společných znaků s Vermeerovými vrcholnými díly.

 

Celá aukce, která se konala v úterý 8. července večer, vynesla 44,9 milionu liber. Nejdražší položkou aukce se stal pohled na Benátky od Francesca Guardioho, který se prodal za 9,9 milionu liber. Novým autorským rekordem je cena 4,8 milionu liber za zátiší od Willema Claesz. Hedy.

 


Související články

Letošní rekordy ze světa starých mistrů

Letošní rekordy ze světa starých mistrů

Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022

Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...

Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022
Nejdražší bohemika letošního roku (do července)

Nejdražší bohemika letošního roku (do července)

Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích

Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.

Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022
Válka zasáhla i umělecké veletrhy

Válka zasáhla i umělecké veletrhy

Art Basel vs. petrohradský 1703

V polovině letošního června  ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.

Zahraničí, Komentáře | 28. července 2022
Zobrazit všechny

Další články


<