Vídeňský Mařák na výstavě v Liberci

Liberecká galerie představuje ranou tvorbu Julia Mařáka

Oblastní galerie Liberec připravila pro letošní podzim výstavu Julia Mařáka. Zdálo by se, že v případě tohoto klasika romanticko-realistické krajinomalby je těžké přijít s něčím novým. Požádali jsme proto kurátora výstavy, Michala Šimka, o komentář.

Mařákových výstav v minulosti neproběhlo málo. U příležitosti 100 let od umělcova úmrtí mu byla v roce 1999 věnována mimořádně rozsáhlá retrospektiva v Jízdárně Pražského hradu. V posledních deseti až patnácti letech byla v řadě soukromých i krajských galerií prezentována díla Mařáka i jeho žáků také proto, že se jedná o téma divácky i sběratelsky velice vděčné. Poslední přehlídkou byla loňská výstava v rámci Výtvarného Hlinecka či letošní výstavy Mařáka a jeho žáků v Chebu či Trutnově. Tento výrazný pedagog na AVU závěru 19. století se samozřejmě těší velké oblibě i na českých aukcích, stejně tak práce mnohých jeho žáků (více zde).

 

Pohled do instalace výstavy se souborem ilustrací z  Österreichische Nationalbibliothek (1885 - 1886), uprostřed Víly u jezera, Městská galerie Litomyšl (kolem 1872).

Ale ani množství výstav, které doposud bylo umělci věnováno, není zárukou toho, že o tomto malíři můžeme říct, že jeho dílo a život dobře známe. Spíše naopak. Jeho biografie i umělecký odkaz nabízejí stále mnoho prázdných míst, jež je nutno doplnit. A právě o to se na pozadí přehledu Mařákových vídeňských úspěchů snaží i liberecká výstava. Řadu těchto hluchých momentů můžeme napravit už nyní, některá možná v budoucnu, až se objeví nová, dosud neznámá Mařákova díla či archivní materiály. Některá nejspíše zůstanou prázdná.

Název výstavy Vídeňské úspěchy již předem naznačuje, jaké základní mantinely byly zvoleny pro výběr děl. Jednak je to časové rozpětí jeho pobytu ve Vídni, ohraničeném přelomem 50. a 60. let 19. století, jednak je to výběr prací, které lze v kontextu umělcovy tvorby vnímat jako důležité pokroky, které Mařákovi pomáhaly naplnit jeho představu o lepším uměleckém uplatnění. Protože to byla právě snaha o lepší uplatnění v kulturně příznivějším prostředí císařské metropole, která na konci 50. let přivedla Mařáka z Prahy do Vídně.

Zprava: Po vichřici (R2G Art Foundation) a Západ slunce (soukromá sbírka), oba z roku 1877.

 

 

 

 

 

 

 

Prvním výrazným milníkem byl uhel Kongres pod jilmy. Od jeho vystavení uplynulo letos 150 let, a tak je tento první velký Mařákův výtvarný počin chápán nejen jako jeden z pilířů celé výstavy, ale také jako dílo obecně hodné připomenutí. Vedle Kongresu pod jilmy i jeho olejové repliky s názvem Čapí sněm k tomu slouží i dalších téměř devadesát exponátů, které přibližují Mařákův výtvarný vývoj. Jedná se o obrazy, které se prostřednictvím soukromých i oficiálních zakázek vepsaly do jeho umělecké tvorby jako významné počiny. Nemůže proto chybět představení cyklů Lesní samotaRakouské lesní charaktery, ale ani soubor cyklů vytvořených pro nakladatelství Kaeser.
 
Jen těžko se dá z pozice kurátora posoudit, co je klíčovým počinem této výstavy. Znovuobjevení po desetiletí nezvěstného desátého listu z Rakouských lesních charakterů, totiž Břízy bělokoré, která doplňuje cyklus kreseb z majetku Národní galerie? Nález dosud ztraceného listu a správné určení hned tří dalších z cyklu Lesní samota (jeden z nich byl shodou okolností nedávno nabízen na uměleckém trhu), který je tak prezentován v dosud nejširším počtu dohledaných originálů?
 

Vlevo Tanec vážek (soukromá sbírka), vpravo Z cyklu Čtvero ročních dob (Albertina), oba z roku 1885. 

 

 

 

 

 

 

 

Ale snad to není identifikace a přehodnocení prací nacházející se v soukromých sbírkách. Možná je pro diváky největším přínosem uskutečnění dvouletého snu o vystavení téměř dvacítky Mařákových ilustrací z majetku vídeňské Österreichische Nationalbibliothek na české půdě. Nákladnost zápůjčky totiž zdaleka přesáhla možnosti OGL a jen díky podpoře privátních subjektů se mohla tato zápůjčka uskutečnit. Ať je to tedy cokoliv, dá se bez nadsázky říct, že každý, kdo zavítá na libereckou výstavu, uvidí z Mařákovy tvorby to, s čím se dosud neměl možnost setkat.
 

Julius Mařák: Vídeňské úspěchy
pořadatel: Oblastní galerie Liberec – Lázně,
termín: 6. říjen 2016 – 8. leden 2017
Otevřeno denně kromě pondělí 10-17, ve čtvrtek 10-19
www.juliusmarak.cz


Související články

Praha na týden ožije uměním

Praha na týden ožije uměním

Prague Art Week 2022

Od 9. do 15. září se v Praze poprvé koná mezinárodní festival umění PRAGUE ART WEEK 22, jenž chce po vzoru světových metropolí na týden propojit pražskou uměleckou scénu. Festival vizuálního umění zve návštěvníky z Čech i zahraničí do více než pět...

Komentáře | 24. srpna 2022
Zdeněk Sklenář poprvé za více než 5 milionů korun

Zdeněk Sklenář poprvé za více než 5 milionů korun

Umělcovy aukční výsledky v prvním pololetí

Dalším poválečným autorem, jehož dílům se na aukcích v první polovině letošního roku velmi dařilo, byl Zdeněk Sklenář. Sběratelé zakoupili 17 z 19 jeho nabízených prací za celkovou sumu vyšší než 9 milionů korun. Jednotlivé umělcovo dílo pak poprv...

Komentáře | 22. srpna 2022
Průzkum: Umění jako investici řeší sběratelé drahých děl

Průzkum: Umění jako investici řeší sběratelé drahých děl

Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2022

Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Nejvíce sběratelé věří, že v příštích pěti letech poroste hodnota českého poválečného a současného umění, ukázal průzkum Artplus.cz a J&T Bank...

Komentáře | 18. srpna 2022
Zobrazit všechny

Další články


<