V roce 1869 se v mnichovském Glaspalast uskutečnila velká mezinárodní výstava umění, kterou si mimo jiné přijel prohlédnout tehdy padesátiletý Gustave Courbet. Autorem, který jej nejvíc zaujal, byl o generaci mladší student mnichovské akademie Wilhelm Leibl. 

Pětadvacetiletý rodák z Kolína nad Rýnem se ještě v témže roce vydal do Paříže. Po devíti měsících, v létě 1870, kdy vypukla francouzské-pruská válka, se musel vrátit do Mnichova. O pár let později se usadil na bavorském venkově a jeho hlavním námětem se staly žánrové venkovské výjevy a výrazné selské typy. Jeho vzory byli Hans Holbein a Diego Velázquez, z moderních malířů měl nejblíže k Eduardu Manetovi, s kterým se osobně znal.
 

Nabízeny obraz pochází ze sbírky dr. Vladimíra Horáka, který byl ve 30. letech prezidentem Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a v červnu 1942 byl nacisty popraven v Kobylisích. Jeho sbírka byla zkonfiskována a deponována v protektorátní Českomoravské zemské galerii.

Pravost díla potvrdil německý historik Götz Czymmek, odboník na malířství 19. století, který byl mimo jiné kurátorem velké Leiblovy výstavy k 150. výročí jeho narození, která se konala v roce 1994 v Mnichově a v Kolíně nad Rýnem. Poslední Leiblova retrospektiva se uskutečnila letos v Curychu a ve vídeňské Albertině. 
 

Wilhelm Leibl: Autoportrét v černém klobouku, olej na plátně, 33 × 27 cm, cena: 36 900 EUR, Bassenge 4. 6. 2020

Czymmek obraz datuje k roku 1870 a portrétovanou dívku identifukuje jako malířovu neteř Linu Kirchdorfferovou. Její reprezetativní tříčtvrteční portrét v šedých šatech a bílém klobouku z roku 1871 je ve sbírce mnichovské Neue Pinakothek. 

Leiblova díla se na trhu obejvují jen vzáceně, světovými aukcemi v posledních pěti letech prošlo jen šest malířových obrazů. Letos to byl zatím jen jeden obraz, drobný Leiblův autoportrét se v červnu v Berlíně prodal za necelý milion korun.