Praha na týden ožije uměním
24. srpna 2022
Text Redakce ART+ | Datum 09.04.2013
V období renesance a baroka byly mezi panovnickými rodinami velmi módní kunstkomory či kabinety kuriozit, které obsahovaly řemeslně dokonalé předměty ze slonoviny, korálu, kamene, jantaru, kokosových ořechů, křišťálu a dalších vzácných materiálů z různých epoch od antiky do současnosti. Na letošním 26. ročníku nejprestižnějšího mezinárodního veletrhu s uměním TEFAF jim byla věnována zvýšená pozornost.
![]() | Pohled na kunstkomoru Georga Laueho na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Hana Šimonová |
Nejstarší sbírku tohoto typu založil arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na svém zámku Ambras u Innsbrucku ve druhé polovině 16. století; proslulé kabinety kuriozit měl i císař Rudolf II. na svém pražském dvoře nebo kurfiřt Friedrich Wilhelm v Berlíně. Na konci 18. století v souvislosti s osvícenskými myšlenkami přestaly být kabinety kuriozit přitažlivé a ucelené kolekce byly rozprášeny podle materiálu nebo autora do různých sbírek. Od té doby čekaly kunstkomory na své znovuzrození, k němuž výraznou měrou přispěl i známý obchodník Georg Laue.
Laue ve svém mnichovském obchodě dodržuje klasické dělení objektů do pěti hlavních kategorií: na naturalia (vzácné přírodniny), exotica (objekty z cizích zemí), scientifica (vědecké přístroje), mirabilia (záhadné předměty) a artificalia (cenná umělecká díla). Daří se mu díky tomu revokovat atmosféru okázalých panovnických sbírek. Zdůrazňuje ovšem, že neprodává pouze drahé věci, ale mezi svůj pečlivě vybraný sortiment zařazuje i položky cenově dostupnější.
![]() | Instalace v kunstkomoře Georga Laueho na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Hana Šimonová |
Pro prezentaci na maastrichtském veletrhu volí Laue jiné prostředky. Ztvárnění svého stánku příliš nemění, využívá kašírovanou divadelní architekturu, dřevěné desky natřené šedě a imitující beton, který Laue považuje za ideální podklad pro instalaci. Druhou zásadní složku prezentace pak tvoří promyšlené osvětlení, díky němuž vynikne krása předmětů vystupujících z tmavého pozadí. Po obsahové stránce si každé dva roky volí určité téma, například memento mori, artefakty z jantaru, soustružené slonovinové předměty, příbory, scientifica či zatím poslední téma, jímž se loni stala kategorie exotica. V „netematických“ letech jako byl ten letošní pak představuje klasickou kunstkomoru. Je zřejmé, že sehnat každé dva roky desítky špičkových děl, spojených s určitým tématem, je výkonem hodným skutečného mistra. Od roku 1999 navíc Laue ke každému zvolenému tématu vydává ve spolupráci s předními odborníky vědeckou publikaci.
![]() | Žezlo krále Davida / Fidži, druhá pol. 15. stol. / dřevo, délka 117 cm / foto: Kunstkammer Georg Laue |
Co bylo v jeho kunstkomoře letos k vidění? Zmiňme alespoň jednu ukázku kategorie mirabilia, krerá je zároveň zajímavým bohemikem pocházejícím přímo z kunstkomory císaře Rudolfa II. Tento předmět se do ní dostal díky synovci Petra Voka z Rožmberka Janu Zrinskému. Přestože legenda, která se k němu pojí, hovoří o žezle starozákonního krále Davida, ve skutečnosti se jedná o kyj z ostrova Fidži z 15. století (více zde).
![]() | Renesanční intarzovaný kabinet / Augsburk, Německo / kolem roku 1570 / foto: Kunstkammer Georg Laue |
Mezi další pozoruhodné objekty patřily tři truhlice zhotovené norimberským mistrem Michelem Mannem kolem roku 1600 nebo slonovinová soška bohyně Diany se psy ze třetí čtvrtiny 17. století. Ta je vytvořená v okruhu německého barokního sochaře Leonharda Kerna, který se specializoval na drobné sochy a řezbu ve slonovině. U jeho děl je extrémně obtížné odlišit vlastní práce od výtvorů umělcových následovníků.
Podobné sošky se nacházejí ve významných světových sbírkách, například v kunstkomoře Uměleckohistorického muzea ve Vídni, v Zemském muzeu v Kasselu nebo v Národní galerii umění ve Washingtonu. Fantastický byl také renesanční intarzovaný kabinet vyrobený v Augsburku kolem roku 1570; jeho výjimečnost spočívala jednak v kvalitě intarzií a jednak v neobvyklé ikonografii. Na zásuvkách byly zobrazeny ruiny města s různými druhy zvířat, zatímco po otevření předních dvířek se odkryla alegorie marnosti v podobě nahého dítěte opírajícího se o lebku a v ruce držícího přesýpací hodiny.
![]() | Slonovinová soška bohyně Diany se psy / okruh Leonharda Kerna / Schwäbisch Hall, Německo/ 17. století / foto: Kunstkammer Georg Laue |
Prodeje na evropském trhu za první pololetí 2022
Více než dvouletou koronavirovou pauzu využili galeristé a specialisté na staromistrovský segment trhu s uměním k soustředěné práci. Velké aukční síně i menší privátní podniky měly čas, aby objevily stovky let staré poklady a představily je veřejn...
Zahraničí, Výsledky | 26. srpna 2022Deset nejdražších prodejů českého umění na světových aukcích
Nejdražším dílem českého umění prodaným zatím letos na světových aukcích byl pozdní obraz Toyen, který se v březnu v Paříži prodal za 37 milionů korun. Ke koupi představované desítky by bylo potřeba 151 milionu korun.
Zahraničí, Top 10 | 10. srpna 2022Art Basel vs. petrohradský 1703
V polovině letošního června ve stejném termínu proběhly dvě akce, švýcarský Art Basel a petrohradský "1703", jež by za běžných okolností mohly fungovat jako partnerské podniky. Jenže okolnosti nejsou, bohužel, vůbec běžné.
Zahraničí, Komentáře | 28. července 202224. srpna 2022
22. srpna 2022
18. srpna 2022