Jaroslav Zamazal, pseudonym Veris začal používat až ve 20. letech v Paříži, se narodil v červenci 1900 ve Vsetíně. Po studiích na pražské Akademii přesídlil v roce 1924 do Paříže, kde zůstal až do vypuknutí druhé světové války. Stýkal se nejen s dalšími ve Francii usazenými Čechy – Františkem Kupkou, Jindřichem Štyrským, Toyen či Otakarem Kubínem –, ale i s Pablem Picassem, Marcem Chagallem či Paulem Kleem.

Do Československa se pravidelně vracel a působil také jako pařížský dopisovatel a ilustrátor deníků České slovo a Prager Presse. Komerčně byl poměrně úspěšný. Portrétoval prezidenta Masaryka a jeho malby si zakoupili Eduard Beneš, Emil Hácha či Tomáš Baťa.
 

Za války byl spolu s manželkou, která byla židovského původu, vězněn v Terezíně a v koncentračním táboře Klattendorf u Vratislavi. Po válce našel uplatnění ve scénografii a kostýmních návrzích pro divadlo. Zemřel v říjnu 1983.

"Veris po celý život balancoval mezi natolik odlišnými tendencemi, jako byla akademická, mondénní, salónní malba a imaginativní, surrealistická nebo abstraktní tvorba. Někde na pomezí těchto dvou extrémních poloh se pak vyskytovaly figurální kompozice vykazující vlivy meziválečného neoklasicismu, poetismu a primitivismu," charakterizuje Verisovo dílo Marie Rakušanová v knize Bytosti odnikud.

Tomáš Hejtmánek, iniciátor a autor výstavy, hovoří podobně: "Jaroslav Veris dokázal ve své tvorbě vstřebat takřka všechny styly 20. století. Měl neuvěřitelnou šíři záběru, bravurně maloval zejména ženy, ale i krajiny."
 

Výstavu, která čerpá z umělcovy pozůstalosti a je dosud největší ucelenou expozicí jeho celoživotního díla, je možné v Arthouse Hejtmánek navštívit do 13. října. Doprovází ji rozsáhlý katalog a připravuje se dokumentární film zachycující Verisovu tvorbu a jeho pozoruhodný osud.

Na aukcích se každoročně objeví dvě až tři desítky děl Jaroslava Verise, zejména kresby. Ceny prací na papíře se pohybují od 5 do 30 tisíc, nejdražší obrazy byly draženy za čásky od 150 do 200 tisíc korun.