Dohromady aukce vynesla 30,2 milionu korun a nového majitele našly bezmála dvě třetiny ze 170 dražených položek. Vedle Zrzavého se nad milion prodalo ještě šest dalších obrazů, díla Otakara Nejedlého (2,97 milionu), Františka Kupky (2,5 a 1,3 milionu), Josefa Šímy (2,6 milionu), Václava Boštíka (1,4 milionu) a Jana Preislera (1,38 milionu korun). Za částky nad sto tisíc bylo vydraženo třicet tři položek, v případě Bohuslava Dvořáka, Bedřicha Dlouhého a Evy Švankmajerové přitom šlo o nové autorské rekordy.

Od Otakara Nejedlého byly nabízeny hned čtyři obrazy. Necelé tři miliony za takřka abstraktní Moře z roku 1909 jsou druhou nejvyšší autorovou aukční cenou. Dražba přitom začínala na méně než polovině konečné částky. Další Nejedlého obrazy našly kupce za 228, 276 a 900 tisíc korun. V případě dvou milionových Kupků šlo přirozeně o práce na papíře a obě díla v minulosti prošla zahraničními aukcemi. Dražší z nich dokonce před pouhým půl rokem, v dubnu bylo v Belgii vydraženo za necelý milion korun.

Jedním z největších překvapení aukce byla dražba obrazu Jana Preislera Eva z let 1905–08, který se na cenu 1,38 milionu dostal z minimálního podání 216 tisíc korun. Jedná se o olej na lepence nepříliš velkého formátu, takto raná a výrazná díla se však na trhu běžně neobjevují.

Novým rekordem v kategorii umění přelomu 19. a 20. století je cena 312 tisíc korun za krajinu Léto v Kameničkách od jednoho z méně známých Mařákových žáků Bohuslava Dvořáka. Úspěchem je rovněž cena 324 tisíc za Lesní interiér Josefa Ullmanna.

Nabídka klasické moderny byla tentokrát méně početná, vedle již zmiňovaného Zrzavého zátiší byla největší událostí dražba obrazu Noemova archa od Adolfa Hoffmeistra a souboru jeho kreseb a akvarelů. Obraz se prodal za 216 tisíc, ceny kreseb se pak pohybovaly od 20 do 50 tisíc korun. Mezi nabízenými pracemi byly i dvě studie k obrazům Kompozice a Noc, kterými se Hoffmeister prezentoval na výstavě Poesie 1932. Právě ony patřily mezi nejdražší. Výrazný nárůst zaznamenala také barevná kresba Františka Hudečka Noční město z roku 1944, která se z necelých 30 tisíc dostala až na 132 tisíc korun.

Eva Švankmajerová: Promiňte laskavě..., 1973, olej na plátně, 120 x 85 cm, cena: 312 000 Kč

Nejdražšími díly poválečného umění byly milionové obrazy Josefa Šímy a Václava Boštíka, dosažené ceny však nejsou až tak výjimečné. Zajímavější v tomto směru byla dražba obrazu Harmonikář od Bedřicha Dlouhého, který vystoupal z 420 na 564 tisíc korun. Jedná se o olej na dřevěné desce středního formátu z roku 1957. Takto rané Dlouhého dílo se v aukci dosud neobjevilo a předchozí autorovo maximum překonalo bezmála o 200 tisíc korun. S nárůstem z 216 na 312 tisíc korun se prodal obraz Evy Švankmajerové Promiňte laskavě, že přerušuji, prosím to neva-dí, nic se ne-stálo z roku 1973. I v tomto případě by stačil na autorský rekord i prodej za vyvolávací cenu. Za zmínku stojí ještě aspoň prodej asambláže Budoucnost podélného pole od Stanislava Kolíbala. Minimalistické dílo z roku 1970 našlo kupce za vyvolávací cenu 420 tisíc korun.

Jistou kuriozitou aukce byl grafika s barevnými puntíky od Damiena Hirsta. Dílo pohlednicového formátu se dostalo z vyvolávací ceny 60 tisíc až na 168 tisíc korun. Z neprodaných položek je třeba zmínit alespoň Špálovu kytici nabízenou za 1,4 milionu a obraz Space od Roberta Piesena, který byl k mání za 1 milion korun.