V souhrnu tato aukce představuje 82 artefaktů. Jde vesměs o díla evropských autorů, kteří nepatřili v rámci vývoje světového výtvarného umění za stylotvorné, nicméně jejich kvality jsou nepopiratelné a ceny postupem času již etablované. Celou pětinu z tohoto počtu představují díla českých výtvarníků, a jsou to právě oni v roli highlightů.

Nejvýše se druhé listopadové úterý bude vyvolávat velkoformátový abstraktní olej od Františka Foltýna z doby jeho desetiletého působení ve Francii. Obraz se na trhu objevil v roce 1992 v již zaniklém pařížském domu Briest, kde však tehdy nedosáhl ani své odhadní ceny (3-3,8 tisíc eur) a byl prodán za kladívkovou cenu 2,9 tisíc eur (19 tisíc FRF). Při posuzování parametrů obrazu za zmínku stojí jak účast na Foltýnově výstavě hned v roce 1930 v Galerii Quatre Chemins, kde byl použit na pozvánku (reprodukován je zde na výšku), tak i provenience této Kompozice. Vlastnil ji totiž Pierre Demarne (1924-1999), surrealistický malíř a umělecký kritik, který patřil do okruhu André Bretona (seznámili se roku 1947).

Foltýnova díla z druhé poloviny 20. let jsou mezi sběrateli velmi oblíbená, o čemž svědčí také úspěch několika prací z majetku malířky Anny Walinské, které se v posledních dvou letech uvolnily do oběhu v aukci v USA a nedlouho nato se obchodovaly v Čechách. V prosinci půjde pod licitátorské kladívko další z nich - stejnojmenné plátno Kompozice, jíž do svého podzimního portfolia zařadila opět Galerie Kodl s vyvolávací cenou 3,8 miliomu korun (odhad 4,5-6,5 milionu korun). 
 

O několik položek dříve než Foltýn se o zájem dražitelů bude ucházet rozměrově i obsahově komornější malba, které také vznikla v Paříži a rovněž rukou autora, který patří mezi nejdražší na českém trhu. Zde s odhadní cenou 100-150 tisíc liber představuje druhou nejvýše volanou práci.

Jde o zástupce nepočetného cyklu domovních znamení, které malířka Toyen zpracovávala na začátku 50. let. Autor monografie Toyen Karel Srp člení tuto raně poválečnou tvorbu do dvou větví: první okruh je určovaný signálním plátnem Čtyři živly. Tento obraz se mimochodem na jaře loňského roku příznačně v londýnské Sothebyʼs prodal za dvojnásobek odhadu za 11 milionu korun a je loňským 4. nejdražším bohemikem a zároveň dosud 7. nejdražší poválečnou Toyen (viz zde). Dále do něj spadají mimo jiné obrazy jako Zpěv dne nebo I kdyby bylo všechno napsáno. Druhou linií je právě série pražských domovních znamení (obrazy U Zlatého stromu, U Zlatého kola a U Černého slunce, v současnosti vše soukromé francouzské sbírky).
 

Dům U Černého slunce, Celetná 8, Staré město. Dříve také U Zlatého slunce či U Slunců. Dům byl renesančně a pozdně barokně přestavěn. Fasáda do Celetné ulice s vývěsním štítem je raně klasicistní. Domovní znamení se vyskytují v Praze ve větší míře od 15. století.

Karel Srp označuje periodu mezi lety 1948 až 1953 z uměleckého a lidského hlediska jako jednu z nejproblematičtějších. Obrazy z tohoto období dokonce považuje za "rozpačité", a to zejména vlivem autoričny potřeby vyrovnat se s gradující esoterickou orientací "vůdce" surrealistické skupiny André Bretona. Obrazu U Černého slunce byl poprvé vystaven již v roce 1953 v Galerii L´Etiole scellée a byl tehdy také poprvé reprodukovaná.
 

Před rokem se na aukci A Differrent Perspective nejvíce bojovalo o monumentální poválečné figurální dílo Emila Filly, které se nakonec s cenou 729 tisíc liber stalo suverénním vítězem kategorií bohemik roku 2017 (více o aukci zde) a také historicky prvním autorovým obrazem, který vystoupal nad hranici 20 milionů korun. Letos rekordní ceny alespoň u tohoto malíře očekávat v Londýně nelze. Fillovo stolní zátiší již má jednu aukci za sebou, když se jej před patnácti lety s cenou 1,44 milionu korun v Dorotheu Praha nepodařilo prodat, a to přestože byl umístěn na obálku aukčního katalogu.
 

Otto Gutfreund, Celista, pastelky a akvarel na papíře, 42 x 30 cm,
odhadní cena: 10 000-15 000 GBP, Sothebyʼs, Londýn, 13. 11. 2018

Kolorovaná kresba s největší pravděpodobností vznikla při Gutfreundově tvůrčím uvažováním v souvislosti s jeho slavnou kubistickou plastikou Celista z let 1912-13. Katalog uvádí původ z evropského privátního muzea a nikterak konzervativní odhadní cenu v přepočtu 280-420 tisíc korun.
 

Ambiciózní cenu nasadila Sothebyʼs také v případě plátna středního rozměru od Jiřího Sopka. Motivací snad byl jeho ani ne rok starý prodej v Arthouse Hejtmánek, kde se malířova Přebíračka vyšplhala ze 120 tisíců na kladívkových půl milionu korun a zformovala tak nový autorský rekord. 

Aukci v Londýně budou otevírat dvě díla Jana Kubíčka, obě z pozůstalosti autora. První plátno s názvem Abstrakce - kontrast linií a barev pochází ze závěru šedesátých let a je nasazeno s odhadní cenou 10-15 tisíc liber. Jako položka číslo 2 se pak bude dražit o téměř dvacet let mladší trojice maleb. Cenové prvenství drží v případě tohoto autora necelý rok kolínský aukční dům Lempertz, který minulý prosinec prodal čtyřdílný Kubíčkův obraz s provizí za téměř 50 tisíc eur.
 

Mezi další nabízená jména patří třeba Otakar Kubín (Jarní krajina z 20. let, odhadní cena 15-20 tisíc liber), Miloš Urbásek (koláž, 60. léta, odhadní cena 6-8 tisíc liber) nebo Pravoslav Kotík (z roku 1964, odhadní cena 5-7 tisíc liber). Dvěmi kolážemi je zastoupen Jiří Kolář (Bez názvu, odhadní cena 3-5 tisíc liber, a Pocta Albersovi, odhadní cena 5-7 tisíc liber) a dokonce čtyři položky představuje tvorba Františka Zdeňka Eberleho. Jde o dva akty, interiérovou scénu a párové portréty, přičemž tři těchto maleb se datují do závěrečného obdobé po druhé světové válce a všechny jsou zařazeny do autorova soupisu děl.