Obraz z roku 1891 je výjimečný nejen svými rozměry – jedná se jedno z největších Brožíkových pláten dosud nabízených v aukci – a atraktivním námětem, ale hlavně výstavní historií. Hned v roce svého vzniku byl prezentován na pražské Jubilejní výstavě a o rok později s ním Brožík uspěl na pařížském Salonu. V 90. letech 19. století byl také opakovaně reprodukován a komentován v dobovém tisku v Čechách i ve Francii.

Na zemské Jubilejní výstavě byl Brožík zastoupen monumentálním plátnem Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým, které o dva roky dříve zakoupilo město Praha, a čtyřmi obrazy s výjevy ze života francouzských venkovanů. "Obzvláště z nich vytknout musíme lesní interieur, na obraze představující zástup rozkošných dětí z hlubokého lese se vracejících. Nad družinou tou vznáší se celá poesie lesa a dětské nevinnosti, nerušené přítomností dospělých," chválil obraz v časopise Světozor spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod. Nejznámějším z vystavených děl je dnes Husopaska, kterou přímo z výstavy za 6 tisíc franků ve prospěch Společnosti vlasteneckých přátel umění zakoupil císař František Josef I. a která je dnes ve sbírce Národní galerie. Tato malba z let 1888–89 byla prvním z Brožíkových vesnických žánrů, který byl vystaven na pařížském Salonu. Menší, nedokončenou variantu této malby vydražila před čtyřmi lety Galerie Kodl za 2,64 milionu korun (více o tomto díle i dalších obrazech v Brožíkově top 10 zde).
 

Na jaře 1892 se Děti v lese spolu s příbuzným portrétem vesnického děvčátka, Jaro, objevily na pařížském Salonu, a to jako katalogová čísla 287 a 288. Časopis Světozor v květnu obraz, respektive dřevoryt podle Brožíkovy malby, publikoval na titulní stráně. O několik stran dále v rozšířené popisce čteme: "Ukázkou z letošního Salonu pařížského podáváme obraz mistra Brožíka, představující veselou družinu dětí z lese k domovu se ubírající. (…) Obraz, ač prostý motivem, honosí se všemi přednostmi Brožíkova štětce, stejně mistrného v zobrazení velikých aktů historických jako klidných výjevů genrových. Lesní interieur malován s vervou krajináře specialisty, a ta drobotina tak pravdiva v každém svém hnutí, tak přirozena v celém svém seskupení, že účinkuje dojmem naprosté životnosti. Hledíce na ni bezděky vzpomínáme na úvodní sonet ze Sládkovy nejkrásnější sbírky Na prahu ráje, v němž líčen s velikou plastikou a měkkým humorem vpád dětí do lesa."
 

Le Monde illustré 30. 4. 1892, Bibliothèque nationale de France

Obraz na Salonu zaujal i kritika prestižního pařížského deníku Le Temps, který byl jinak k výstavě spíše skeptický: "Salon roku 1892 není ani lepší ani horší než minulé ročníky, představuje slušný průměr." Ze tří tisíc vystavených obrazů a soch považoval za umělecky hodnotnou zhruba stovku děl, včetně obou Brožíkových pláten: "Obrazy Jaro a Děti v lese pana Brožíka kombinují žánr s krajinomalbou. To jsou ty živé kusy – hlavy dětí jsou uvolněné a namalované s takovým sebevědomím, které je řadí vysoko nad průměr." Obraz byl také v dubnu a v květnu 1892 reprodukován v časopisu Le Monde illustré, ve výběrovém katalogu Salon illustré či v katalogu, který vydal časopis L'illustration Journal Universel (dvě desítky ilustrací z posledně jmenovaného titulu, včetně Dětí v lese, jsou v digitální formě k dispozici ve fotobance Getty Images).
 

Do Prahy se obraz znovu vrátil o pět let později, kdy byl prezentován na 58. výstavě Krasoumné jednoty. V návaznosti na to byl znovu reprodukován a diskutován v časopisech Světozor, Zlatá Praha nebo Osvěta. Za ocitování stojí zejména popis ze Zlaté Prahy: "Děti jdou lesem s výtěžkem svého sbírání, chudinské zjevy jejich pohybují se tlumeným světlem háje. Pro jejich prostoduchosť, nehledanosť si je oblibujeme a rádi se zastavujem u podobných prací mistrových, poněvadž se v nich horizont, prostor rozšiřuje a uvolňuje a boží sluníčko jimi nerušeně proudí. Máme před nimi onen příjemný požitek, kterému se měšťák rád podává, když z uzavřeného bytu a ze bran hlučného města vystoupí ven, do otevřeného kraje a poprvé vdychne do sebe ozon čistého ovzduší."
 

Collection Jaquet. La Gravure sur bois. Collection de gravures extraites de périodiques et de journaux illustrés du XIXe [...], Bibliothèque nationale de France

Další osudy obrazu bohužel nejsou známé. V katalogu Brožíkovy poslední velké výstavy, která se konala před patnácti lety ve Valdštejnské jízdárně je obraz reprodukován jen černobíle, bez udaných rozměrů a s poznámkou "nezvěstné". Na výstavě byl k vidění pouze menší, na výšku orientovaný obraz Děti v bukovém lese, který je v podstatě výřezem střední části představovaného obrazu. V katalogu je toto dílo bez dalšího vysvětlení představeno jako "jedna z mnoha variant Dětí v lese ze začátku devadesátých let". Pod tento obecný název by ostatně šlo zařadit i obraz Černé jahody, který má z dosud dražených děl k nyní nabízenému plátnu nejblíže. Obraz dětí odpočívajících při sběru lesních plodů, který se mimo jiné objevuje na fotografii z Brožíkova pražského ateliéru z roku 1899, byl před pěti lety Galerií Kodl vydražen za tehdy rekordních 2,52 milionu korun.
 

Poprvé bylo některé z Brožíkových děl draženo za více než milion korun až v prosinci 2007. Obraz Na pole, jedna ze studií či variant obrazu Cestou do polí (Říjnové ráno), který je ve sbírce Galerie hlavního města Prahy, na aukci společnosti Meissner-Neumann vystoupal z necelých 520 tisíc až na 1,72 milionu korun. Aktuální malířův rekord drží obraz U studně, vydražený v květnu 2015 na aukci Galerie Kodl za 3,96 milionu korun. Dá se očekávat, že Děti v lese, které bude dražit též Galerie Kodl, toto maximum výrazně překonají, Vyvolávací cena 3 miliony korun (bez aukční provize) je ostatně dvojnásobkem vyvolávacích cen nejdražších dosud nabízených Brožíkových obrazů.