Na fotografii místnosti, ve které se ve vinohradské vile bratří Čapků scházeli Pátečníci, vidím na kamenné zdi nad pohovkou od architekta Jana Vaňka pětici obrazů: tři malby Josefa Čapka a po jednom díle od Václava Špály a Rudolfa Kremličky. Tentýž Špálův obraz Harlekýn a Kolombina z roku 1922 vidíme také na jiné, o pár let starší fotografii z jiné místnosti domu. Zde visí vedle několika dalších děl Josefa Čapka a Rudolfa Kremličky. Rozeznat lze ještě další Špálův obraz Duha / Dvě ženy z let 1912–13.

Z dvanácti obrazů zachycených na těchto dvou fotografiích jich již minimálně polovina prošla trhem s uměním. Kremličkovy Tři ženy v lázni se na jaře 2010 na aukci Adolf Loos Apartment and Gallery prodaly za dodnes rekordních 6,37 milionu, Čapkův obraz Chlapec z ulice o půl roku později na aukci 1. Art Consulting za 3 miliony a obraz Neděle od téhož autora v květnu 2011 v Galerie Kodl za 5,64 milionu korun. Další Čapkův obraz Sedící muž byl již dříve nabízen privátně (zde). Špálova Duha byla před čtyřmi lety v Galerii Art Praha vydražena za 3,72 milionu korun a nyní přichází na trh i druhý zmiňovaný Špálův obraz Harlekýn a Kolombina. Na aukci Adolf Loos Apartment and Gallery koncem listopadu bude nabízen za 3,5 milionu korun (bez aukční provize).

Karla a Josefa Čapkovi pojilo s Václavem Špálou úzké přátelství datující se již od začátku desátých let. V roce 1911 stáli společně u vzniku Skupiny výtvarných umělců a v kontaktu byli i po vzniku republiky. Jedním ze zajímavých dokladů jejich vztahů je lakonická poznámka v soupisu Špálova díla, který si malíř vedl od roku 1926: „Kytky (velké), 4000–6000, koupil Čapek pro prezidenta.“ Obraz Harlekýn a Kolombina Špála zmiňuje jen nepřímo. U stejnojmenné kresby, v soupisu pod číslem 109 (dnes v GHMP), má poznačeno: „Čapek má olej.“

Václav Špála dlouhodobě patří mezi nejprodávanější autory českých aukcí. Jen v letošním roce dražbami prošlo 20 jeho obrazů a tucet prací na papíře. ART+ dohromady u Špálova jména eviduje 589 položek, téměř tři čtvrtiny z nich jako prodané. Od roku 2009 bylo za více než milion korun vydraženo 64 Špálových obrazů, což je víc než v případě kteréhokoliv jiného autora. Cenový rekord patří obrazu Peřeje na Orlici z roku 1928, který se před čtyřmi lety na aukci Galerie Kodl prodal za 5,4 milionu korun. Zájem o Špálovo dílo se trvale drží na vysoké úrovni, ceny jsou však značně diferencované. Nejvíce ceněné jsou rané práce – které se však příliš nevyskytují – a rozměrné krajiny z konce 20. let. Menší kytice a zátiší s ovocem, kterých malíř namaloval desítky, ne-li stovky, bývají nabízeny již za částky od 200 tisíc korun. Dobrá provenience se do ceny čím dál tím více promítá a není mnoho prvorepublikových sbírek, které by fungovaly jako lepší reference než má nabízený obraz.

Václav Špála: Harlekýn a Kolombina / 1922 olej na plátně / 64 x 51 cm vyv. cena: 3 500 000 Kč

 

Jakkoliv měl Karel Čapek pro sběratelství hluboké pochopení, na poli výtvarného umění se jako klasický sběratele sám nechoval. Nesnažil se budovat sbírku podle nějakého programu, pouze se obklopoval díly, k nimž měl vztah. Šlo přitom téměř výhradně o práce jeho přátel a současníků. V jednom ze svých fejetonů z roku 1934 na toto téma ostatně napsal: „Nebývám obyčejně člověk zlomyslný; ale když čtu zprávu o napálených sběratelích obrazů od starých a slavných mistrů, mám neodbytný pocit, který bych vyjádřil slovy: Patří jim to. To mají z toho, že si umanuli kupovat staré a slavné obrazy. Kdyby šli do ateliéru nějakého malíře, který ještě není slavným staromistrovským nebožtíkem, a odnesli si pod paží nějaký obraz, měli by alespoň jistotu, že ten obraz a ta signatura jsou pravé. (…) Ale ono je, jaksi vznešenější, ukázat na stěně, tady mám Piepenhagena a tohle je raná kresba od Čermáka, než říci: Tohle? To je jeden žijící malíř, a já na to vsadím hlavu, že ten obraz je dobrý.“

Čapkovu vilu, či přesněji její polovinu, kterou obýval Karel Čapek se svou manželkou Olgou Scheinpflugovou, v loňském roce koupila městská část Praha 10 se záměrem vybudovat zde památník bratří Čapků (virtuální prohlídka zde). Letos v září Národní památkový ústav tuto iniciativu ocenil cenou Patrimonium pro futuro za pozitivní přístup k památkové péči. S výjimkou obrazů se interiéry vily dochovaly ve velmi intaktním stavu včetně řady předmětů denní potřeby, které Karel Čapek používal. Pokud se podaří najít funkční model, jak zachovat pietu místa a zároveň vile vdechnout nový život, možná se jednou dočkáme i výstavy, na které se všechny obrazy do místnosti Pátečníků aspoň na čas znovu vrátí.