Rekordní byla již vyvolávací cena Liovy malby – 8 milionu korun (+ 25% provize). Za 7 milionů korun, což byla druhá nejvyšší vyvolávací cena za čínskou malbu, byl nabízen ještě svitek Košík s persimony od Čchi Paj-šʻe. Ten se nakonec za tuto částku i prodal, včetně aukční provize tedy za 8,75 milionu korun, což je sedmá nejvyšší cena za Čchiovo dílo na domácím trhu.

Oba svitky pocházejí ze sbírky sinologa a historika umění Josefa Hejzlara (1927–2012), který se s oběma malíři znal osobně. Hejzlar, původně student ateliéru Emila Filly na Umprum, v letech 1951–56 studoval na Pekingské univerzitě, seznámil se zde se svou manželkou a i v pozdějších letech do Číny opakovaně zajížděl. Jeho monografie Čchi Paj-šʻe z roku 1970 získala cenu nakladatelství Odeon.

Čchi Paj-šʻův svitek Hejzlar podle vlastního svědectví koupil v roce 1953 v galerii Mír v Pekingu, kam jej doprovodil mistr podlepovač Liou Ťin-tchao, který podlepoval většinu Čchiových obrazů včetně tohoto, který Hejzlarovi doporučil. V zmiňované malířově monografii je obraz publikován pod názvem Plody tomelu a datován do doby kolem roku 1936. V té době malíři bylo přes sedmdesát let a deset let učil na pekingské akademii. 

Hejzlar o Čchiově tvorbě z této doby a o nabízeném obraze píše: "Počátkem třicátých let se pak stále častěji objevovaly obrazy zátiší – tentokrát zátiší v pravém slova smyslu, avšak názorově a motivicky značně odlišná od tradičních 'siao-pchin'. Kromě jasné, velkorysé formy se vyznačují i dalším oproštěním námětů, s nímž začali již zakladatelé Šanghajské školy (…) Malba těchto zátiší se ovšem stylově v podstatě neliší od malby květů a ptáků. Zpravidla se v nich méně uplatňují tušové skvrny, ale zato oplývají bohatší barevnou škálou, k jejímuž rozvinutí přispívá i výběr motivů jako jsou tomely, broskve, plody li-čʻ apod. Koš s tomely (z čs. soukromé sbírky) je přímo skvělou ukázkou Čchiova koloristického talentu."
 

Li Kche-žen byl o dvě generace mladší než Čchi Paj-šʻ a znám je hlavně svými výjevy s buvoly. Stejně jako Čchi vyučoval od 40. let na pekingské akademii. Od poloviny 50. let podnikal dlouhé malířské cesty, zejména do jihozápadní Číny, z kterých se vracel se stovkami obrazů malovaných v plenéru. Plenérová malba byla do té doby v čínském umění věc neobvyklá. "Když jsem odcházel v roce 1956 malovat krajiny k řece Jan-cʻ, stanovil jsem si dvojí zásadu: – Smělost je cenná, duch je podstatný –. Určil jsem si toto heslo proto, abych přestože vycházím z tradice čínského malířství, byl dost smělý probojovat se nahromaděnými konvencemi a tvořit původně," cituje samotného umělce Eva Rychterová v jeho monografii, která vyšla v Praze v roce 1963 a kde je obraz reprodukován.

V knize Čínská krajinomalba z roku 2010 Josef Hejzlar o nabízené malbě píše: "Obraz byl zakoupen v Pekingu r. 1955, kdy byl také podle malířova sdělení vytvořen v pekingské studovně. Nápis obsahuje název díla a plné jméno umělce. Rybářská vesnice, nejspíš jihočínské provenience, se objevila v padesátých letech v řadě variací. Obraz patří k nejryzejším projevům tohoto malíře – zdaleka přesahuje prchavý záznam nebo ortodoxní představu jakési krajiny, dokonce divák zapomíná, jak je ta deštivá krajina vytvořena, láká jej prostě dovnitř (…).

Titul nejdražšího čínského svitku vydraženého na českých aukcích dosud patřil Čchi Paj-šʻově obrazu Šest krevet, který společnost Arcimboldo v květnu 2014 vydražila za 11,53 milionu korun. Za milionové částky bylo v letech 2011 až 2016 vydraženo šest desítek Čchiových obrazů a v letech 2013 a 2014 byl z hlediska celkového obratu nejprodávanějším autorem českých aukcí. Li Kche-Žanův cenový rekord na českých aukcích od roku 2013 pařil obrazu Pasáček s buvolem, který se na aukci společnosti Arcimboldo prodal za téměř 6,6 milionu korun.