Adriaen de Vries: Bakchant držící glób / 1626 bronz / výška 109 cm   cena: 27 885 000 USD / Christieʼs 11. 12. 2014

"De Vries je holandským Michelangelem a jeho práce jsou velice vzácné. Je proto naprosto báječné, že se nám díky velkorysé podpoře mnoha soukromých i institucionálních sponzorů tuto skvělou sochu podařilo získat pro Nizozemí," komentoval nákup ředitel muzea Wim Pijbes. Rijksmuseum dosud vlastnilo jen jeden de Vriesův reliéf.

Objev metr vysoké sochy se před pár lety stal uměleckohistorickou senzací. Pracovníci aukční síně ji identifikovali při expertních dnech v Rakousku v roce 2010. Víc jak tři staletí – jak dokládá grafika z roku 1700, na které je již zachycena – zdobila kašnu na nádvoří zámku St. Martin v Horním Rakousku. Že se jedná o dílo de Vriese potvrzuje nejen mistrovské zpracování figury s množstvím jemných detailů, ale i signatura s vročením 1626.

Původně měla být socha dražena již o tři roky dříve v Londýně, na poslední chvíli však byla z aukce stažena kvůli problémům s vývozním povolením. Nyní dosažená cena, která je novým rekordem v kategorii starého evropského sochařství, odpovídá předaukčnímu odhadu, ještě v roce 2011 však aukční síň počítala jen s poloviční cenou.

Adriaen de Vries zemřel v prosinci 1626 v Praze a je pochován v malostranském kostele Sv. Tomáše. Vročení sochy svádí k interpretaci, že jde o jeho poslední dílo. Jak se socha do Rakouska dostala, není známo. Aukční síň v této souvislosti upozorňuje na příbuzenské vazby prodávajících na český šlechtický rod Colonna-Fels. De Vriesova pozůstalost, jejíž součástí bylo i vícero blíže neidentifikovaných bronzů, byla krátce po umělcově smrti rozprodána ve prospěch dědiců žijících v Nizozemí.

Pohled na zámek St. Martin / 1700

Nejasná ikonografie – glób místo tradičního Herkula nese postava, kterou syrinx a vinné hrozny u jejích nohou identifikují spíše jako příslušníka Bakchovy družiny – a skutečnost, že glób je odlit z jiné slitiny než figura, naznačují, že socha byla dodatečně upravována, ať již samotným umělcem nebo krátce po jeho smrti. Eliška Fučíková navrhuje, že může jít o přepracovanou variantu sochy Faun nesoucí Bakcha, kterou si v roce 1611 u de Vriese objednal císař Rudolf II. a která však zůstala jen v sádře.