Šestisvazkový soubor Člověk a země, který vycházel mezi lety 1905 až 1908, je encyklopedickými dějinami lidstva. Kupka k nim připravil více než stovku kreseb, často velice komplexních výjevů, které vyžadovaly extenzivní studium reálií nejrůznějších epoch a kultur. Těmto kresbám bezprostředně předcházely Kupkovy sžíravě satirické cykly Peníze, Náboženství a Mír, které vytvořil pro anarchistický časopis L'Assiette au beurre. Ve své malířské tvorbě se během těchto několika málo let dopracoval k expresivním figurativním malbám, jako je například dívčí portrét Růžový klobouk, který galerie dražila před rokem.

Élisée Reclus (1830–1905) byl od 70. let 19. století přední osobností francouzského anarchismu a pro své názory se opakovaně dostával do konfliktu s úřady. Současně však byl uznávaným odborníkem, laureátem prestižních cen geografických společností ve Francii i Velké Británii. Ve své práci se zaměřoval na geografické a ekologické podmíněnosti civilizačního vývoje a jako takový je považován za průkopníka sociální ekologie či hnutí za práva zvířat. O jednačtyřicet let mladšího Františka Kupku si Reclus za ilustrátora svého opus magnum vybral osobně, malíř s ním sdílel příklon k anarchismu, naturismu i vegetariánství.
 

Kupkův cyklus, který čítá dohromady 106 kreseb, je zajímavý i svým "druhým životem". Právě toto dílo totiž stojí na počátku malířova vztahu s jeho pozdějším mecenášem a přítelem, továrníkem Jindřichem Waldesem. Kdy přesně se oba muži poprvé potkali nevíme, víme jen, že to bylo někdy začátkem roku 1919 v Paříži a že kresebný soubor Člověk a země byl jednou z prvních Waldesových akvizicí. Nejstarším dokladem vzájemných vztahů je Kupkův rukou psaný přípis z 6. března 1919: "Stvrzuji, že jsem obdržel od pana H. Waldes (…) patnáct tisíc franků z sérii kreseb, které sloužily k obrazovému doprovodu Člověka a země od Elisée Reclus, kresby jež mu předám v úplném počtu do jeho sídla v Praze."

Po restituci Waldesovy sbírky z Národní galerie na konci 90. let celý soubor po několik let opatrovala Galerie Zdeněk Sklenář. V letech 2005 a 2006 zorganizovala jeho výstavní turné po Dálném východě, vidět jej mohli lidé v Pekingu, Phnomphenu, Bangkoku a Ulánbátaru (více zde). Galerie také kresby vydala v luxusní bibliofilskou edici s texty v čínštině. Minimálně v letech 2015 až 2019 dílem disponoval investiční fond Pro arte, který na svých webových stránkách uvádí dalších šest výstav, na které cyklus, respektive výběr z něj zapůjčil. Jako celek byl Člověk a země naposled vystaven v létě 2018 v Alšově jihočeské galerii.