Grigorievův obraz Rámajána z roku 1931 byl s vyvolávací cenou přes 11 milionů korun nejdražší položkou aukce. Několik zájemců na telefonu jeho cenu vyhnala až na 17,36 milionu korun, což je druhá nejvyšší cena za dílo ruského umění na českém trhu. Rozměrné plátno je portrétem Sity, hlavní ženské postavy Rámajány. Malíř, který žil v exilu ve Francii, jej veřejnosti poprvé představil v roce 1932 na výstavě Slovanských umělců v Praze. Zde také vystavil velkoformátovou malbu Tváře světa, která je dnes v pražské Národní galerii. Obraz se na výstavě neprodal, zůstal však uložen v redakci německého deníku Prager Presse. Od soukromého držení přešel až v roce 1947, osm let po malířově smrti. Před třemi lety byl obraz neúspěšně nabízen na aukci Sothebyʼs v Londýně s odhadem 600 až 800 tisíc liber, tehdejším kurzem tedy zhruba 60 až 80 milionů rublů. Nyní jeho cena v přepočtu činí 51 milionů rublů.
 

Ještě živěji se přihazovalo na kolekci patnácti dřevěných vyřezávaných schránek a textilií z produkce uměleckých dílen Talaškino, ruské obdoby hnutí Arts and Crafts nebo Wiener Werkstätte. Prodalo se všech patnáct nabízených položek, dohromady za 2,7 milionu korun, což je desetinásobek součtu vyvolávacích cen. Nejdražší z nabízených krabiček vystoupala z necelých 25 tisíc na 496 tisíc korun. Dražba celého souboru trval více než půl hodiny, tedy dvakrát déle než ostatních položek. Stejně jako v případě Griogrievova obrazu i tento soubor pocházel z české sbírky, do které se dostal v souvislosti s pražskou výstavou dílen Talaškino, která se konala v Topičově salonu v roce 1909.

Z obrazů českých autorů se za milionové částky prodaly Jarní krajina od Jindřicha Pruchy (1,98 milionu), Atomické reflexy od Václava Tikala (1,74 milionu), Figura od Aloise Wachsmana (1,74 milionu) a nově objevené Narození panny Marie od Karla Škréty (1,18 milionu korun, více zde). Úspěchem je rovněž cena 744 tisíc za květinové zátiší Oldřicha Blažíčka, 558 tisíc za dvojici akvarelů Vojtěcha Preissiga nebo 533 tisíc za rozměrné plátno Jakuba Obrovského.
 

Václav Tikal: Atomické reflexy, 1946, olej na pltně, 50 x 61 cm, cena: 1 736 000 Kč, Arthouse Hejtmánek 6. 12. 2018

Skvěle, jak už je na aukcích Arthouse Hejtmánek zvykem, se prodalo několik soch. Nejvýše vystoupala monumentální kamenná hlava Harpyje od Ladislava Šalouna, která se dostala z 471 tisíc až na 930 tisíc korun. Dosažená cena je umělcovým novým aukčním rekordem. Úspěchem je také cena 161 tisíc za drobný Šalounův mramor Touha nebo částka 520 tisíc korun za keramickou Masku s náhrdelníkem od Otty Gutfreunda. Bez kupce naopak zůstala dvojice Gutfreundových ruských legionářů, které představovalo listopadové číslo art+antiques.

Součástí kolekce bylo i několik vzácných knih. Nejdráže se prodalo druhé vydání Šesti knih o pohybu nebeských sfér Mikuláše Koperníka, které vyšlo roku 1566 v Basileji. Kniha se prodala po jednom příhozu za 2,48 milionu korun. Za vyvolávací cenu 806 tisíc korun našla kupce také opakovaně nabízená Liber Chronicarum s nejstarším známým vyobrazením Prahy, která vyšla roku 1493 v Norimberku. Dosažené ceny jsou první a druhou nejvyšší cenou za historické tisky na českých aukcích.
 

Ze starožitností se nejdráže, za vyvolávací cenu 868 tisíc prodala kubistická ložnice od Josefa Gočára. Stejný dražitel také za 198 tisíc korun vydražil Gočárovy stolní kubistické hodiny. Za vysoké částky kolem 150 tisíc korun byla dražena také kubistická keramika od Pavla Janáka a Vlastislava Hofmana. Za 285 a 248 tisíc korun našly kupce také dvoje mistrovské housle od Otakara Špidlena a Vladimíra Pilaře.

Zklamáním aukce je neúspěch obrazu Milosrdný Samaritán od Jana Preislera (více zde), který byl s cenou 4,7 milionu korun nejdražším nabízeným dílem českého umění.