Bez názvu / 1943 fotografie, koláž / 19,1 x 27,6 cm

O dětství a mládí Jindřicha Heislera toho mnoho nevíme. Narodil se 1. září 1914 v Chrasti u Chrudimi, od poloviny 20. let studoval v Praze na malostranské reálce. Maturitu však složil v roce 1933 na chemické střední škole v Banské Štiavnici. V druhé polovině 30. let se stěhuje zpátky do Prahy a zapojuje se do činnosti surrealistické skupiny. Jeho první básnickou sbírku, která vychází v březnu 1939 soukromým nákladem, ilustruje Toyen a obálku zdobí koláž Jindřicha Štyrského. O rok později ve spolupráci s Toyen vytváří své stěžejní dílo – sbírku „realisovaných básní“ Z kasemat spánku. Jde o album sedmi fotografií, na kterých se text básní prolíná se snovými scénami poskládanými z nejrůznějších předmětů denní potřeby. Předpokládá se, že kniha vyšla v nákladů pouhých sedmnácti kusů, z nichž se jich do dneška dochovalo jen šest.

Objekt / 1943 fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cm

Po skončení války se Heisler znovu naplno vrhá do kulturní činnosti. Překládá, rediguje, píše texty do katalogů svých přátel. Ještě do konce roku 1945 vychází v nakladatelství Fr. Borový kniha Na jehlách těchto dní, ve které se fotografie Jindřicha Štyrského střídají s Heislerovými básněmi. V březnu 1947 se Heisler a Toyen stěhují do Paříže, kde se připojují k francouzské Surrealistické skupině. Koncem roku se díky jejich iniciativě uskuteční výstava francouzského surrealismu v Topičově salonu, do Prahy se však již ani jeden z nich znovu nikdy nevrátí.

Bez názvu / 1943 fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cm

Po náročných prvních letech v exilu se Heislerova situace začátkem 50. let začínala měnit. Nachází svůj výtvarný výraz v knihách-objektech a k realizaci, ve spolupráci s již jmenovaným Georgesem Goldfaynem, připravuje několik filmů. 4. ledna 1953 ve věku pouhých osmatřiceti let však náhle a nečekaně umírá na selhání srdce. André Breton v Heislerově nekrologu napsal: „Pouhý věcný výčet titulů jeho básní, objektů, nejrůznějších výzkumů a filmů by právě a zejména u něho zdaleka nevystihoval velikost jeho přínosu, neboť on chtěl být především hybnou silou kolektivní aktivity. Od roku 1948 byl Heisler duší Néonu a až do posledních okamžiků i největším autorem projektů, jež mu jeho génius umožnil realizovat jako zázrakem. V tomto smyslu je jeho ztráta vpravdě nenahraditelná.“

Bez názvu / 1943 fotografie, koláž / 19,1 x 27,6 cm

S výjimkou dražby pozůstalosti André Bretona, která se konala před jedenácti lety v Paříži, aukcemi prakticky žádná Heislerova díla neprošla. V databázi ART+ pod jeho jménem najdeme jedinou položku, PF k roku 1945, které vytvořil spolu s Toyen. Důvodem, proč psát o Heislerovi v rubrice na trhu, je nadcházející aukce sbírky amerických manželů Cullenových, kterou na začátek listopadu do Londýna chystá aukční síň Sothebyʼs. Na ní bude vedle dalších významných děl českého surrealismu nabízeno i pět Heislerových fotografií a fotografik z válečných let. Jde o snímky získané prostřednictvím newyorské galerie UBU, která v roce 1998 uspořádala první Heislerovu výstavu ve Spojených státech. Předaukční odhady počítají s cenou 5 až 12 tisíc liber bez aukční provize a dalších poplatků. Ve stínů milionových cen nabízených obrazů se tyto fotografie možná poněkud ztrácejí, díky nedávné výstavě v Chicagu to však paradoxně možná bude právě Heisler, kdo bude pro zahraniční kupce zajímavější.