Mikuláš Medek: Festival kruhu, 1962 olej na plátně, 161 x 125 cm,                 cena: 5 546 000 Kč

Nejvýraznějším nabízeným dílem byl monumentální Medkův obraz Festival kruhu z roku 1962, stěžejní práce z hlediska jeho dalšího uměleckého vývoje. Nefigurativní plátno s  typickou medkovskou kombinací červené a modré, které předjímá podobu a formu jeho následného díla, se prodalo po čtyřech příhozech za více než 5,5 milionu korun. Dosažená cena je nejvyšší za práci z 60. let na českém trhu, dráž se prodaly jen tři Medkovy rané surrealistické obrazy.

Novým autorským rekordem je cena 4,54 milionu korun za další zásadní obraz ze stejného období, Čtverečkovou strukturu od Zdeňka Sýkory. Jde o jeden z osmi strukturálních obrazů, které vznikaly v letech 1962–63 řazením jednotlivých prvků na bázi kombinatorických principů. Dosavadní autorovo maximum, které držely od února 2008 monumentální Dva trojúhelníky z počátku 70. let, obraz překonal o pouhých 60 tisíc korun, a to jen díky vyšší provizi.

O nová autorská maxima šlo i v případě dvou zbývajících milionových položek, obrazů Adrieny Šimotové a Josefa Istlera. I když se obraz Zrcadlo Adrieny Šimotové z roku 1971 prodal jen s minimálním nárůstem oproti vyvolávací ceně, stal se vůbec prvním autorčiným dílem, které v aukci překonalo milionovou hranici, a cena 1,89 milionu korun je dvojnásobkem jejího předchozího aukčního maxima. Nejde však zdaleka o takové překvapení, jak by se mohlo zdát. Srovnatelný obraz Bílá noc, který zůstal na březnové aukci stejné aukční síně nevydražen, byl nabízen ještě o 240 tisíc korun dráž.

Zdeněk Sýkora: Čtverečková struktura, 1963 olej na plátně, 136 x 100 cm,                     cena: 4 543 000 Kč

Josef Istler své předchozí aukční maximum překonal o více než 700 tisíc, když jeho raný obraz Bažiny z roku 1945 vystoupal 1,14 milionu až na  1,71 milionu korun. Na nové rekordy dále dosáhli Jaroslav Paur s obrazem Město z roku 1978 (168 tisíc korun) a Oldřich Smutný s olejem Z cyklu Modrobílé krajiny z roku 2002. U něj činilo minimální podání 144 tisíc korun, to se však záhy vyšplhalo až na cenu 264 tisíc korun.

Za velmi solidní ceny se prodala řada dalších děl: Rozřízneme vaše střeva Jiřího Načeradského (576 tisíc, třetí nejdražší autorova malba), monumentální kouřová malba Bez názvu (Oči) Magdaleny Jetelové (564 tisíc, druhé nejdražší autorčino dílo domácího trhu), V prádelně Bedřicha Dlouhého (shodně 564 tisíc), Kinetické plochy Vladislava Mirvalda (420 tisíc, druhé nejdražší dílo), Krajina Karla Valtra (360 tisíc, druhé nejdražší dílo), Apokalypsa: Sedm pečetí Jana Koblasy (276 tisíc) či opakovaně dražený Okraj Daisy Mrázkové (132 tisíc, druhé nejdražší autorčino dílo). 

Z autorů narozených ve druhé polovině 20. století zaujali nejvíce Jan Merta, Georg Dokoupil a Petr Nikl. Nepříliš často nabízený Georg Dokoupil byl zastoupen dvěma obrazy z 80. (Bez názvu) a 90. let (Pojídač špaget). Prodaly se oba, druhý z nich za 252 tisíc korun, což znamená čtvrtou nejdražší Dokoupilovu malbu domácího trhu. Velkoformátové Švýcarské lázně Jana Merty se dostaly k zájemci ze sálu za 528 tisíc korun, což je třetí nejvyšší aukční cena za autorovu malbu. Podobné rozměry (155 x 145 cm) má i monochromní malba Netřesk Petra Nikla, která se z minimálního podání 90 tisíc vyšplhala na 144 tisíc korun.

Adriena Šimotová: Zrcadlo, 1971 akryl na sololitu, 185 x 168,5 cm, cena: 1 888 000 Kč