Karanténní opatření vedla k odložení či zrušení řady aukcí. Na konec března byla původně plánována aukce European Arts, na duben Adolf Loos Apartment and Gallery, na květen Galerie Kodl. A v tomto výčtu by se dalo pokračovat. Zatímco loni bylo na jarních aukcích nabízeno více než sedmdesát uměleckých děl s vyvolávací cenou přes milion korun (bez aukční provize), letos jich zatím bylo všehovšudy devět.

Nejdražším dílem letošního roku je aktuálně obraz Mikuláše Medka Padající staré flétny z roku 1960, který se na březnové aukci 1. Art Consulting prodal za více než 6,1 milionu korun. Na trh se toto dílo vrátil po čtrnácti letech a jeho cena v mezičase vzrostla na bezmála sedminásobek. Na téže aukci byla v nových autorských rekordech dražena díla Huga Demartiniho, Jiřího Hilmara, Jiřího Sopka nebo Petera Orieška (více zde). Na aukci společnosti Sýpka, která se konala ve stejný den, autorských maxim dosáhli Karel Malich a Jitka Válová (zde) a na aukci galerie Pictura, která proběhla již začátkem března, ještě Čestmír Kafka (zde).

Společné těmto rekordům je nejen to, že jde vesměs o autory z kategorie poválečného umění, ale také že padly na aukcích před vyhlášením karantény, respektive na samém jejím počátku. Celkový propad trhu s uměním byl zatím způsoben prostou skutečností, že plánované aukce byly odloženy nebo zrušeny. Jaký dopad na trh s uměním bude mít očekávána ekonomická recese či dokonce krize, lze zatím jen odhadovat.

Ekonomická krize v letech 2008–09 měla na trh s uměním poměrně příznivý efekt, neboť v době rozkolísání akciových i měnových trhů umění plnilo roli alternativního investičního nástroje. Rok 2009 byl z hlediska celkového obratu rekordní (více zde). Současná situace je však strukturálně odlišná a bude záležet hlavně na tom, kdo z investorů a sběratelů bude krizí zasažen a do jaké míry.

O autorských rekordech podobných těm výše jmenovaným budeme nejspíš slýchat i nadále, byť patrně méně často. Řada osobností poválečného umění zatím není na adekvátní cenové hladině a výjimečné kusy snad sběratelé dokáží ocenit. Současně ale může dojít k tomu, že díla v nižším a středním cenovém pásmu se nyní budou prodávat hůře. Zejména to hrozí u děl 19. století a moderny, jejichž ceny jsou již poměrně stabilizované a nabídka notně probraná. Dá se také očekávat že okruh sběratelů, kteří tato díla kupuje, bude krizí zasažen výrazněji než nejbohatší kupci.

Pokud jde o milionové položky, v tuto chvílí se jako větší riziko jeví pokles trhu kvůli omezené nabídce, spíš než nezájmu kupujících. Patrně se letos dočkáme jen mála prodejů za víc než deset milionů korun. Majitelé uměleckých děl, kteří k prodeji nebudou nuceni vnějšími okolnostmi, patrně budou nyní s prodeji vyčkávat a odkládat je na "příznivější dobu". Na druhou stranu může dojít i k tomu, že ekonomické obtíže na trh vytáhnou díla, jež by jinak dál zůstala ve sbírkách.

Že celkový obrat trhu s uměním bude letos výrazně nižší než byl vloni, není pochyb. Důležitější než souhrnná čísla bude, jaká bude úspěšnost aukcí a jak se bude vyvíjet průměrná cena prodaných položek. Více budeme vědět až v létě a na podzim. Prvními pokusy o návrat do normálu budou červnová aukce 1. Art Consulting a zahradní aukce Arthouse Hejtmánek začátkem července.