Toyen: Bez názvu / 1960 - 80 / oboustranná koláž / 31 x 21 cm

V březnu 1947 odjela Toyen společně s Heislerem do Paříže připravovat výstavu v Galerii Denise René. Oba se následně rozhodli, s ohledem na složitou politickou situaci v Čechách, v Paříži zůstat a brzy byli přijati za členy zdejší surrealistické skupiny. Bohužel už v lednu 1953, deset let po Štyrském, předčasně zemřel i teprve devětatřicetiletý Heisler. Toyen, jak v dobové monografii poznamenal André Breton „byl blízký jako nikdo jiný a s ním publikovala několik děl v nejtěsnější spolupráci, jaká jen může být“. S francouzskou surrealistickou skupinou Toyen žila v těsném tvůrčím i lidském sepjetí ještě následující dvě desetiletí. Rozpad skupiny, ke kterému došlo několik let po Bretonově smrti v závěru 60. let, pak nesla velmi těžce.

To je také období, kdy u Toyen znovu nabývá na významu technika koláže. Ve druhé polovině 60. let se dokonce stává součástí některých malovaných pláten (Zástěna, Tajný pokoj bez zámku, Když zmlknou zákony, Nový milostný svět). Nejspíše v této době vzniká také ojedinělá série oboustranných koláží, které autorka vytvářela nejspíše jen sama pro sebe a uchovávala pečlivě svázané a uložené v kartonové složce, jak se také našly v její pozůstalosti. V dalších složkách uchovávala nejrůznější výstřižky, pečlivě tematicky řazené, archivované a připravené k použití. Výstřižky pocházely z aktuálních i starších módních časopisů, černobílých německých magazínů schovaných nejspíše ještě z předchozích desetiletí, nejrůznějších snářů, učebnic, her, pohlednic, návodů chiromantů a podobných zdrojů. Z nich pak Toyen v posledních patnácti letech života sestavovala jakási „alba“. Vybrané motivy v nich už nejsou, na rozdíl od obvyklých koláží, vrstveny přes sebe, jsou příznačně lepeny zcela samostatně a řazeny tak, aby rovnoměrně zaplnily plochu listu.

Toyen: Bez názvu / 1960 - 80 / oboustranná koláž / 31 x 21 cm

Pro tyto koláže je typické přecházení mezi barevnými a černobílými reprodukcemi, historickými i zcela současnými náměty. Objevují se na nich časté motivy očí, úst, prázdných šatů bez těl, ženy v kožešinách, barové tanečnice, nejrůznější karetní a jiné hry, pohledy na útesy, pouště, kusy masa… Zkrátka vše, co tak dobře známe z předchozího malířského díla Toyen, kombinované s humorem a hravostí. „Jako by si v kolážích Toyen rekapitulovala své celoživotní zájmy,“ konstatuje v monografii vydané k výstavě v roce 2000 Karel Srp. Opakovaně použité symboly ženství a ženské postavy ve všech možných i nemožných souvislostech a pádech pak dodávají kolážím neopakovatelné kouzlo a současně naznačují, nakolik stále bylo toto téma pro stárnoucí Marii Čermínovou, která již v mládí záměrně zvolila bezpohlavní pseudonym Toyen, nosné a aktuální.

Soubor koláží byl po smrti Toyen v roce 1980 správcem její pozůstalosti Vincentem Waplerem spolu s ostatními díly označen pozůstalostním razítkem „Succession Toyen“ a dočasně deponován v Musée Georges Pompidou. Poté, co se k pozůstalosti přihlásili čeští dědicové, byla v roce 1982 jako celek vydražena v proslulém pařížském aukčním domě Drouot. Odtud také pocházejí nejen ony koláže, ale také celá řada dalších děl, která se v posledních dvou desetiletích na českém trhu objevila. Řada z nich byla právě novodobými importy z Francie a jejich původ šlo často vystopovat až k pozůstalostní aukci v Hôtel Drouot. Soubor koláží pak byl – adjustován jednotlivě v oboustranných kazetových rámech – v Čechách představen na již zmíněné retrospektivní výstavě v roce 2000.

Toyen: Bez názvu / 1960 - 80 / oboustranná koláž / 31 x 21 cm

V dubnové aukci Adolf Loos Apartment and Gallery budou jednotlivé rámované oboustranné listy k dispozici za vyvolávací cenu 130 tisíc korun (bez aukční provize). Celkem jich bude nabízeno třicet sedm. Lze předpokládat, že některé, zejména eroticky laděné kolážové kompozice, vzbudí u českých sběratelů a milovníků surrealismu zasloužený zájem. Koláže Toyen jsou totiž artiklem, který se za dvě desetiletí na českém aukčním trhu zatím v podstatě neobjevil. Zajímavé bude také sledovat, jak kupující zareagují na takto velký soubor.

Nejen malířčiny obrazy, ale i kresby byly již v minulosti draženy s nečekanými nárůsty. Jmenovat můžeme například kresbu tužkou Zrcadlení, která se před třemi lety u Pictury dostala ze 30 na 240 tisíc korun (všechny dosažené ceny jsou s aukční provizí), nebo dvojici vystavovaných válečných kreseb Nebezpečná hodina a Polní strašák z majetku Karla Teigeho, které se v roce 2009 u Galerie Art Praha prodaly s mnohonásobným nárůstem za 1,44 a 1,092 milionu korun. Letos v lednu se pak u Adolf Loos Apartment and Gallery prodal uhel a pastel Na pokraji s průhledem do lesního porostu s popravčí smyčkou. Neveselé dílko datované do roku 1945 vyšlo na 360 tisíc korun.