Pokud se podíváme na žebříček pěti děl Zdeňka Sýkora, za něž byli zájemci ochotni utratit nejvyšší částky, pak je zřejmé, že tento autor prodělal během končícího roku významné cenové přehodnocení. Z celkem 11-ti jeho obrazů, které letos prošly aukcemi, zaujaly hned čtyři přední pozice v autorově top 10. 

Zdeněk Sýkora, Čtverečková struktura, 1963, olej na plátně, 136 x 100 cm,
1. Art Consulting 9. 6. 2016, dosažená cena: 4 540 000 korun (s provizí)

Nejranější z nich, Čtverečkovou strukturu z roku 1963, dražila v červnu 1. Art Consulting a její konečná cena 4,5 miliony korun představovala v Čechách nejlépe prodané Sýkorovo plátno ze 60. let (více zde). Co se týká jeho "liniových" obrazů, ty se na tuzemské i zahraniční scéně, kde tyto práce zařazoval zejména aukční dům Lempertz, většinou pohybovaly v relacích do 4 milionů korun. 

A právě v této síni v Kolíně nad Rýnem se první prosincovou sobotu dražily hned tři Sýkorovy liniové oleje. Všechny překonaly odhadovanou cenu, a to i v případě nejmladšího z nabízených obrazů, který před rokem prošel za vyvolávacích 62 tisíc eur (bez provize) holandskou Adams Amsterdam Auctions. 

O další dva autorovy obrazy však museli budoucí majitelé zabojovat daleko více. Šlo totiž o jednu z prvních maleb Sýkorova cyklu, totiž Linie č. 3 z roku 1975 a dílo s pořadovým číslem 49 z konce let osmdesátých. Oba obrazy měly totožný, pro výtvarníka charakteristicky čtvercový formát 1,5 na 1,5 metru i odhadní cenu 100–150 tisíc eur. 

"Levnější" z maleb dosáhla kladívkové ceny 210 tisíc eur (7,28 milionu korun s provizí) a o 40 tisíc eur tak překonala malířův mezinárodní autorský rekord z června 2016 u téže aukční síně (více zde). Rané Linie č. 3 si však vedly ještě lépe, když jejich vyšší odhadovanou cenu zájemci více než zdvojnásobili na úctyhodných 360 tisíc eur.

S poplatky tedy nový majitel zaplatil více než 12 milionů korun, což představuje nejen Sýkorův v dražbě nejlépe prodaný obraz, ale současně také maximum v kategorii děl českého poválečného umění, které dosud s částkou 10,2 milionu korun držel Mikuláš Medek.

Stávající situace potvrzuje skutečnost, že pokud trh dokáže nabídnout výjimečné dílo, nebojí se za něj sběratelé a investoři utratit velké objemy svých prostředků, a to bez ohledu na dosavadní cenovou hladinu autora.