Obraz téhož jména a pořadového čísla má ve své sbírce pražská Národní galerie, jde však podle všeho o chybu na straně galerie. Katalog malířovy retrospektivy, která se uskutečnila v roce 1946 v pražském Mánesu uvádí tři obrazy nazvané Vření, jež se o pár centimetrů liší svými rozměry. Pražský obraz s formátem 121 cm na 83 cm je podle všeho ve skutečnosti obrazem s pořadovým číslem I. Obraz nabízený nyní v Londýně, který má rozměry 125 cm na 85,5 cm, je číslem II. Obraz s pořadovým číslem III, který je na výšku o něco menší, by se měl nacházet ve sbírce newyorského Guggenheimova muzea (inv. č. 2000.34). Na stránkách muzea však aktuálně nejde dohledat.
 

Obrazy Vření I a II byly v Mánesu vystaveny na čelní stěně vedle Kupkových stěžejních obrazů Amorfa (Dvoubarevná fuga), Okolo bodu a Oživené linie, které představují malířovy tři největší abstraktní malby. Vření I spolu s Amorfou a několika dalšími obrazy zakoupila Kancelář prezidenta republiky, která oba obrazy v roce 1953 převedla na Národní galerii. Obraz Vření stál 50 tisíc korun, Amorfa desetkrát tolik. 
 

Obraz Tryskání II v roce 1951 v rámci konvolutu asi padesáti abstraktních maleb zakoupil pařížský galerista Lous Carré, který ještě v témže roce Kupkovi uspořádal výstavu ve své nově otevřené galerii v New Yorku (více zde). V katalogu výstavy je reprodukován pod číslem 8. Obraz zakoupil galerista Richard Feigen, který zemřel letos v lednu ve věku 90 let a který svou první galerii otevřel v roce 1957 v Chicagu. Od něj se obraz na konci 50. let dostal do blíže nespecifikované sbírky ve Spojených státech, kde zůstal bez pár let celé další půlstoletí.
 

Na veřejnosti se znovu objevil až začátkem roku 2004, kdy jej na své aukci v Londýně nabídla společnost Sothebyʼs. Předaukční odhad počítal s cenou 250 tisíc až 350 tisíc liber, což včetně provize a dalších poplatků odpovídalo zhruba 15 až 20 milionů korun. Rekord českého trhu s uměním v té době byl kolem 8 milionů a nejdražší Kupkův obraz na českých aukcích, Ocel pije, byl v listopadu 2003 vydražen na aukci Galerie Kodl za 5,2 milionu korun. Když Národní galerie na podzim 1999 díky mimořádné dotaci vlády vykoupila nejdůležitější Kupkova díla ze sbírky Jindřicha Waldese, za dva největší obrazy, Kosmické jaro z let 1913–14 a Barevné plány z let 1913–23, zaplatila po 25 milionech korun. 
 

Tryskání II zůstalo v únoru 2004 v Londýně nevydraženo. "O tento obraz je ve skutečnosti poměrně velký zájem a možná se nám jej podaří dodatečně prodat mimo aukci," komentovala to tehdy tisková mluvčí aukční síně. Z katalogu aktuální aukce vyplývá, že někdy v následujícím roce obraz získala renomovaná galerie Gmurzynska, který se v roce 2005 přestěhovala z Kolína nad Rýnem do Curychu. Zde jej roce 2007 zakoupil stávající majitel, slovy aukčního katalogu "významná evropská sbírka". 

Kupkův absolutní aukční rekord v minulých pěti letech vzrostl z 62 milionů na více než 90 milionů korun. V roce 2016 se ve Stockholmu prodal obraz Vzlet (Únik) z let 1914–19 za téměř 69 milionů (více zde), předloni obraz Plochy příčné II z roku 1923 na aukci Galerie Kodl vystoupal na 78 milionů (zde) a loni obraz Divertimento II z let 1935–38 na aukci téže galerie dosáhl ceny 90,24 milionu korun (zde).
 

Vzhledem k tomu, že obraz Tryskání II je výrazně většího formátu než rekordní Divertimento II a jde navíc o dílo s časnější datací, dalo by se očekávat, že jeho cena částku dosaženou v Praze minimálně o několik desítek milionů korun překoná. Že tato logika nemusí platit, dokazuje příklad dvou obrazů z tzv. Série C, které byly v letech 2016 a 2018 draženy v Praze a v Londýně. Obraz Série C I v listopadu 2016 společnost Adolf Loos Apartment and Gallery prodala za 62 milionů (zde), v únoru 2018 se pak v Christieʼs výrazně rozměrnější obraz Série C III prodal o 6 milionů korun levněji (zde). 

Pokud se historie nebude opakovat, můžeme se dočkat prvního díla českého umění s cenou nad 100 milionů korun.