Ladislav Sutnar si v poválečné Americe těžce hledal své místo. Jeho renomé, ani minulé úspěchy mnoho neznamenaly a o každou zakázku musel bojovat s bezpočtem jiných uchazečů. "Je to tu tak, že o všechno, co jsi dosáhl, musíš denně pěkně zápasit znovu. Pokud tě ta honička baví, dovedeš-li všechny potíže překonávat nejrůžovějším optimismem a máš-li na tohle všechno nervy, je to zajímavá motanice. Nejhorší je, když se najednou ty růžové páry v Tvé hlavě nějak rozplynou. A to se mně stalo," psal Sutnar v roce 1950 svému příteli Vladimíru Vaňkovi do Itálie.

V témže dopise také poprvé zmiňuje svůj návrat k malbě: "(…) v lednu jsem se uložil do postele a vstal někdy v květnu a to jen tak na dvě hodiny denně. (Přitom jsem se dal do malování obrazů po nocích do rána, tohle neříkej mému lékaři.) A když jsem se vrátil znovu do své kanceláře, po své nemoci, 'následky' jsem rychle poznal. Všelijaké ty 'kontakty' se obchodně uvolnily."
 

Ladislav Sutnar: The Strip Street, 1963

Kolem roku 1960 začíná z barevných papírů vytvářet koláže ženských aktů, které se následně stanou výchozím materiálem pro serigrafie cyklu The Strip Street a později i pro akrylem malované velkoformátové obrazy Venuší.

Sám Sutnar v předmluvě k albu, které vydal vlastním nákladem v lednu 1963, vysvětluje, že inspirací mu byl jeho první newyorský byt na 52. ulici v bloku mezi Madison Avenue a Broadway na začátku 40. let: "Co by obecně vzato bylo tichou všední ulicí, se každou noc po jedenácté stalo pověstnou strip street známou daleko široko jako městské centrum sexu. (…) A teď když ta brutální ulice padla za oběť rozpínavé výstavbě šedesátých let a zmizela v nenávratnu, bych rád v tomto albu ukázal svůj osobní pohled na ty staré časy a na svlékající se vnadné ženy, které byly zcela neodmyslitelnou součástí scenérie striptýzové ulice."
 

Ladislav Sutnar: The Strip Street, 1963

K stylu svých obrazů tamtéž dodává: "Každá kresba je vlnou interpretací dopadu rychlého, letmého nehlédnutí do potemnělé afrodizikální atmosféry pohybujících se ženských těl, která se chvějí, natřásají, vlní, kroutí a svíjejí. (…) K dramatickému přetlumočení těchto dojmů jsem si za výtvarný prostředek zvolil zvýrazněnou a tvarově oproštěnou siluetu pohybující se postavy, která kontrastuje s plochami vedle sebe kladených nelomených barev. Vizuální zkratka vyústila v opticky výrazný, jednoduchý obrazec. Název plakáty beze slov, uvedený v podtitulu tohoto souboru, poukazuje na typický plakátový design, který je pro grafické listy této série charakteristický."

Ladislavu Sutnarovi bylo v roce 1963 šedesát šest let. Malířské tvorbě se soustředěně věnoval následujících třináct let, zemřel devět dní po svých 79. narozeninách v listopadu 1976. Orientační soupis Sutnarových obrazů, publikovaný v knize Ladislav Sutnar: Americké Venuše, čítá pět desítek maleb velkého formátu (180 na 109 cm) a desítku maleb malého formátu (122 na 63 cm).
 

Ladislav Sutnar: The Strip Street, 1963, edice 25 výtisků, 12 serigrafií na papíře, všechny listy signovány tužkou Ladislav Sutnar, jednotný formát, štoček 51 x 30,5 cm, papír 56 x 35,5 cm, vyvolávací cena: 220 000 Kč (+ 20% provize), Dorotheum 25. 5. 2019

Album The Strip Street Dorotheum v minulosti nabízelo již dvakrát. V roce 2012 číslovaný exemplář číslo 9 vystoupal ze 192 tisíc na 1,02 milionu korun. O dva roky později se jiný výtisk prodal po dvou příhozech za 312 tisíc korun. Nyní nabízený soubor bude startovat na 220 tisících korun (+ 20% provize).