Obrat za první pololetí je o 190 milionů korun nižší, než byl před rokem. Nutno ale dodat, že loňské první pololetí bylo historicky nejúspěšnějším pololetím v moderní historii českých aukcí. Pokles v obratu kopíruje pokles v nabídce. Zatímco v loňském prvním pololetí byla v aukcích nabízena díla za 624 milionů, letos to bylo jen za 446 milionů korun (součet vyvolávacích cen prodaných i neprodaných položek bez aukční provize).

Počet nabízených položek se meziročně snížil o 5 procent (z 11,6 tisíc na 11 tisíc položek), cenový objem nabízených děl ale poklesl o více než 28 procent. Prodejní úspěšnost přitom zůstala stejná jako loni, nového majitele našlo 44 procent ze zmíněných 11 tisíc dražených uměleckých děl a starožitností.

"Český trh s uměním funguje ve dvou až tříletých cyklech. Celkové obraty rostou či klesají, mění se jména cenových rekordmanů, ale základní atmosféra i dominantní trendy zůstávají stejné. (…) Vzhledem k tomu, že poslední dva roky byly co do výše obratu rekordní, případná změna bude skoro jistě znamenat útlum či zpomalení," konstatuje v úvodním shrnutí letošní Ročenka ART+. Výsledky prvního pololetí tuto analýzu potvrzují. Sběratelé mají stále chuť nakupovat a výjimečná díla se dál prodávají za rekordní ceny, na trh však přichází méně děl v nejvyšším cenovém segmentu.

Zatímco v loňském prvním pololetí bylo draženo sedm obrazů s vyvolávací cenou nad 10 milionů korun (bez aukční provize), letos se v aukcích dosud objevila jen tři takováto díla. Počet děl s vyvolávací cenou nad milion korun se snížil z 81 na 65. Více než polovina meziročního poklesu v obratu se rovněž odehrála na desítce nejdražších děl. Loni stál nejdražší obraz prvního pololetí 52 milionů a ke koupi deseti nejdražších položek bylo potřeba 227 milionů korun. Letos na první příčce figuruje obraz za 19,4 milionu a na celou první desítku by případnému zájemci stačilo 115 milionů korun (více zde).
 

Za více než milion korun bylo loni ke konci června draženo 114 položek, letos je to 92 obrazů, soch a prací na papíře. Počet děl vydražených za více než sto tisíc korun se naopak zvýšil z 559 na 584. Díla tří desítek autorů byla prodána v nových cenových rekordech. Aukčních maxim dosáhli například Václav Brožík (6,2 milionu), František Foltýn (9,7 milionu), Běla Kolářová (2 miliony), Jiří John (1,9 milionu), Karel Malich (3 miliony) či Olbram Zoubek (2,5 milionu korun). Jakkoliv jde o výrazné autory, žádný z nich zatím nepatří mezi umělce, jejichž díla se prodávají v nejvyšším cenovém pásmu.

Ve středním cenovém segmentu byly dále v nových autorských rekordech draženy práce Maxmiliána Pirnera (940 tisíc), Jaroslava Panušky (787 tisíc), Jana Smetany (504 tisíc), Zbyňka Sekala (1 milion), Aleny Kučerové (600 tisíc), Jana Švankmajera (223 tisíc), Michaela Rittsteina (840 tisíc) či Jiřího Davida (552 tisíc korun). Důležitým úspěchem jsou také dílčí rekordy za grafiky Jana Zrzavého (192 tisíc) a Kamila Lhotáka (149 tisíc korun).

Nejdražším dílem prvního pololetí je poválečný obraz Toyen A teď, když přijde čas, který se na květnové aukci Galerie Kodl prodal za zmiňovaných 19,4 milionu korun. Obraz se do České republiky dostal před necelými pěti lety, kdy jej prodávající zakoupil na aukci ve Francii za 5,3 milionu korun. V top 10 se objevují ještě dva další malířčiny obrazy, rovněž díla z 50. let.
 

Nejprodávanějším autorem z hlediska realizovaného obratu byl v prvním pololetí Emil Filla, za jehož díla kupci dohromady vydali 45 milionů korun. Dva Fillovy obrazy se objevují v desítce nejdražších děl a cena 4,68 milionu korun za obraz Zátiší k zamyšlení je rekordem za autorovo poválečné dílo.

Index ART+, který vedle obratu zohledňuje také cenové nárůsty o hodnotu neprodaných položek, červen zakončil na hodnotě 1 125 bodů. Loni v červnu byl na hodnotě 1 370 bodů a od začátku roku oslabil o 14 procent. Za pozitivní zprávu lze považovat, že pokles indexu je poloviční oproti poklesu v nabídce.