Celkem aukce vynesla 20 milionů korun, přičemž kupce našly tři čtvrtiny z 92 nabízených obrazů a prací na papíře. Za více než milion korun se vedle Drtikola prodaly ještě tři další obrazy. O největší překvapení se postaral titulní obraz aukčního katalogu, pohled na zasněženou Prahu od Max Kopfa z roku 1930, který vystoupal z 900 tisíc na 1,74 milionu korun. Na autorský rekord by přitom stačil i jen prodej za vyvolávací cenu. Dosažený výsledek je o to překvapivější, že obraz se na trh vrátil po třech a půl letech – v listopadu 2011 se prodal za vyvolávací cenu 240 tisíc korun.

Kupcem tehdy byl investiční fond Pro arte, který obraz loni prodal za nezveřejněnou sumu privátně. Podle šéfa fondu Pavla Chalupy souvisí nárůst ceny s postupným doceňováním tvorby německojazyčných umělců. Zvlášť zmiňuje předloňskou výstavu a knihu Mladí lvi v kleci. „Zbývá prosadit některé lvy z klece na světovém poli. Protože jsme majiteli nejvýznamnějšího obrazu Maxe Kopfa (Svatá večeře, 1921), který jsme získali za dva miliony korun, tedy za pakatel, před pár lety v Německu, nabízí se jedno férové řešení. Prodat ho do Německa zpět za tu samou cenu. Ovšem v eurech. Vypadá to možná jako bonmot, ale zdá se mi, že nadešel čas nejen pro česko-německé vyrovnání, ale též vyrovnání cen,“ říká Chalupa (celý rozhovor zde).

Josef Šíma: Portrét Marguerite Neveux / 1922 olej na plátně / 80,5 x 50,5 cm / cena: 5 340 000 Kč

Nejdražším dílem aukce se stal portrét Marguerite Neveux od Josefa Šímy z roku 1922, jehož cena vystoupala až na 5,34 milionu korun. Jak ČTK bezprostředně po aukci řekl majitel aukční síně Vladimír Lekeš, vítězem aukce se stala Národní galerie. „Šímovy portréty jsou velice vzácné a tento navíc patří mezi jeho vůbec nejranější. Nebýt toho, že s jedním významným sběratelem Šímových děl se nám nepodařilo spojit, protože byl zrovna v letadle, Národní galerie by jej nikdy nezískala za takto výhodnou cenu,“ dodává Vladimír Lekeš. V aukci se Šímův portrét naposledy objevil před deseti lety, podobiznu spisovatelky Zuzky Zgurišky z roku 1933 tehdy za 6,8 milionu korun koupil bývalý majitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček.

Posledním dílem s milionovou cenou se stal obraz Zelné pole od Antonína Slavíčka, který se prodal za 1,03 milionu korun. Za částky nad sto tisíc korun bylo vydraženo dalších 25 obrazů a prací na papíře. Z klasické moderny to byly ještě obrazy Emila Orlika (396 tisíc), Františka Muziky (396 tisíc), Jiřího Karse (360 tisíc) nebo kresby Toyen (300 tisíc) a Emila Filly (192 tisíc korun). Dobře zastoupeno bylo i umění 19. století, nejdráže se prodala díla Václava Brožíka (420 tisíc), Oskara Rexe (396 tisíc) a Bedřicha Piepenhagena (228 tisíc korun). Z krajinářů byl zájem nejen o Václava Radimského (528 tisíc) a Oldřicha Blažíčka (492 a 360 tisíc), ale také o Josefa Procházku (312 tisíc korun).

Pravoslav Kotík: U studny / 1948–52 olej na plátně / 116,5 x 81,5 cm cena: 552 000 Kč

V kategorii poválečného umění se nejdráže prodal obraz Pravoslava Kotíka U studny z přelomu 40. a 50. let, který vystoupal z 372 na 552 tisíc korun. Hned šesti objekty a kolážemi byl v nabídce zastoupen Jiří Kolář. Nejdráže, za 228 tisíc korun, se prodala asambláž z cyklu Uzlových básní ze začátku 60. let. Její dražba přitom startovala na méně než poloviční částce. Ještě větší nárůst zaznamenala kresba Františka Muziky Tři larvy z roku 1969, která se z necelých 47 tisíc dostala až na 168 tisíc korun. Zklamáním naopak byl neúspěch dvou velkoformátových kreseb uhlem od Adrieny Šimotové. Požadovaná cena 684 tisíc korun za jednu se – alespoň prozatím – ukázala být příliš vysokou.